Dnen dti jsou doslova pesyceny informacemi. Vedle koly a rodi se na tomto jevu nezvratn podlej media. Jde pedevm o televizi, film a video. Knihy a asopisy maj svj vznam a pro star dti. Teprve ve tet td zane toti vtina dt st tak dobe, e se pro n stane tento zpsob zskvn informac atraktivnm.


Oproti psanmu slovu maj filmy jednu nespornou vhodu, dt se u nich nemus pli namhat. Jde o znan pasivn druh zbavy. Pbh je asto i se vemi detaily pevn dan a neskt pli prostoru pro dtskou fantazii.

Zato ten je mnohem aktivnj zleitost. Dt se mus namhat, aby se nco dozvdlo. Pouv tak jinou st mozku ne pi sledovn televize. Pbh dan knkou dv teni velk prostor pro uplatnn vlastn tvoivosti, mus si napklad domyslet vzhled hrdiny a prosted v kterm se pohybuje.

Televize pedstavuje jedno velk nebezpe. A pli se zdrazuje extrmn situace vyjmut z bn reality a hlavn u tch mench dt pak hroz napodobovn agresivnho jednn. Nejvce jsou ohroeni chlapci mlad dvancti let.

Rodie se asto sna svoje dti dostat od televize restrikc. To ale nen pli inn. Mnohem lep je dt jim osobn vzor. Dt mus vidt, e rodie nebo jeho star sourozenci radji shnou po knce ne po televiznm ovladai. Velkou roli sehraje i chovn kamard, hlavn pak spoluk.

Dt, kter bude mt striktn zkaz sledovat televizi i filmy, se me bohuel na druh stran dostat do sociln izolace. Spoluci se budou bavit o serilech i oblbench televiznch hrdinech a dt se nebude moci zapojit do diskuse, protoe je nebude znt. Jako nejlep se tedy nakonec pro dt uke udlat urit kompromis mezi sledovnm a nesledovnm televize.


Zdroj: MediNovinky, esk mdia, 14.3.2004