Kdy zaala 4. nora 1994 vyslat televize Nova, v zemch stedn a vchodn Evropy se trh soukromch televiz teprve rozjdl. spn start Novy byl tm sprvnm impulzem, kter rozpoutal boom komernch kanl v tomto regionu, ne nepodobn tomu v zpadn Evrop v 80. letech. Nyn, po deseti letech, v postkomunistickch sttech (vetn soused R) vtinou funguj dv a vce velkch soukromch televiz po boku veejnoprvnho vysln. Odlin je situace na vysplm nmeckm trhu, specifickou zem je v tomto smru Rakousko.

Vznamnou lohu v potcch hrla americk spolenost CME, kter krom Novy investovala do soukromho televiznho vysln v dalch sedmi zemch stedn a vchodn Evropy. CME se podailo vybudovat nkolik spnch kanl: POP TV (1995) ve Slovinsku, Pro TV (1995) v Rumunsku, TV Markza (1996) na Slovensku a Studio 1+1 (1996) na Ukrajin. V roce 1997 firma sice opustila nmeck trh, kde se vzdala prodlen berlnsk stanice TV Puls, ale chystala se zavrit sv sil vstupem na posledn dva vznamn vchodoevropsk trhy - Maarsko a Polsko.

Polsko mlo ji od prosince 1992 satelitn soukromou televizi Polsat, kterou zaloil podnikatel Zygmunt Solorz-ak. Na tikrt vtm trhu, ne je maarsk nebo esk, hrl Polsat dlouho roli chudho pbuznho ve srovnn s dominantnm postavenm veejnoprvn TVP. I podl celoplon TVN (vysl od 3. jna 1997) na trhu byl zpotku nzk (kolem pt procent) a tak dal rok stagnoval; CME, kter TVN financovala, se tedy v roce 1998 z Polska sthla. V souasnosti m Polsat, nejvt TV ve stedn Evrop, piblin stejnou sledovanost jako veejnoprvn jednika a popularita TVN i dal stanice Channel 4 neustle roste.

Maarsk televizn trh peel na duln systm vysln nejpozdji ze zem Visegrdu. A v roce 1997 se vedle hojn nabdky kabelovch program a veejnoprvn MTV objevily hned dv stanice s terestrilnm (pozemnm) enm signlu. RTL Klub zaloila belgick spolenost RTL, druhou SBS (Scandinavian Broadcasting System) se sdlem v Lucembursku s nzvem tv2. A jet t rok zcela ovldly tabulky sledovanosti. Spolenost CME v projektu konsorcia MKTV, znmho jako Irisz TV, s dost o udlen licence pekvapiv neuspla.

esk republice jazykov nejblimu televiznmu trhu na Slovensku vldne rodn sestra Novy - televize Markza. Je dominantn jak co do podlu sledovanosti (podle przkum pes 50 procent), tak pjm z reklamy (75 procent). Markza dobyla slovensk domcnosti zhy po svm nstupu 31. srpna 1996. Spolenost CME vlastn 49 procent servisn organizace Markzy a je i meninovm spoluvlastnkem licence na vysln. V minulosti se Markze pokusily konkurovat satelitn VTV a kabelov i pozemn Luna. Ob ale zkrachovaly. Od bezna 2002 se sna Markze ztit pozici klon Novy - televize Joj (sledovanost asi devt procent).

Jestlie Nova slav deset let sv existence, Nmecko vzpomn na to, jak to bylo ped dvaceti lety, kdy jako prvn vlatovky na televizn trh vstoupily soukrom kanly RTL a SAT 1. Nyn je v Nmecku snad nejpestej nabdka komernch televiz v Evrop a pt hlavnch stanic je kontrolovno dvma skupinami. Jedna, pvodn vlastnn Leo Kirchem, provozuje kanly SAT 1 a Pro 7 (a tak teba sportovn DSF). Pod druhou vedenou Bertelsmannem a firmou CLT z Lucemburska spad RTL, RTL 2 a VOX. Pi potu televiz, kter v Nmecku psob (25), pak sta RTL k pozici jedniky divck obec tajc 16 procent nmeck populace.

Prv dostatek dostupnch nmeckch kanl byl zejm jednm z dvod, pro se Rakousko sv prvn celoplon komern televize dokalo teprve vloni na jae. Jmenuje se ATVplus a je to normln komern televize s klasickmi komernmi poady. ATVplus chce konkurovat oblben veejnoprvn ORF a prv i stanicm z Nmecka. Rakousko je posledn zem v Evrop, kde vznikl duln systm vysln - tedy kde funguj vedle sebe veejnoprvn a soukrom televize. Naposledy se k tomuto kroku rozhodly vldy Albnie, Irska a vcarska v roce 1998.

Zdroj: TK, M&M, 28.1.2004