Sedte ped televiz dle ne hodinu denn? Pak budete mon mt vt sklon k agresivit. Podle novho zjitn vdc jsou citlivj dti a mui. Oponenti studie ale soud, e navzdory jej rozshlosti je dkaz o kodlivosti stle jet mlo.


Studie zabvajc se vlivem televize na lidsk jednn maj ji dlouholetou historii. S trochou nadszky lze ci, e diskuse o moci a loze "blikajc obrazovky" trvaj ji od jejho prvnho rozsvcen. Ve Spojench sttech se tak oficiln stalo v roce 1939. Tehdy se televize setkala s rozporuplnmi reakcemi. Nkte j pedpovdali krtk ivot, jin vizioni ji tehdy vidli obrovsk monosti, kter se prv otevraly. Sociologov ani psychologov v t dob jet nevnovali vznikajcmu fenomnu vt pozornost.

asopis Science zveejnil rozshlou studii tkajc se souvislosti mezi televiz a zmnou chovn a tak pipomn slova socilnho kritika E. B. Whita, kter ekl: "Vm, e televize bude zkoukou modernho svta, povede bu k rozvoji, nebo k zhub. Tm jsem si jist." Informuje o tom internetov server www.mediclub.cz


Dospl odolnj nejsou

K vtmu rozen televiznch pijma v domcnostech dolo a po roce 1946. V t dob ji lze zachytit vzrstajc zjem o vliv televize a televiznho nsil a dokonce i nkolik studi vnujcch se tomuto problmu. V roce 1972 se uskutenila pod ztitou americkho Surgeon general rozshl studie vlivu televiznho nsil na dti. V jejm zvru je uvedeno: "Televizn nsil m skuten na urit leny na spolenosti nedouc inky." Od t doby probhlo ji nesetn mnostv dalch studi a tm vechny dosply k podobnmu zvru. Vtina z nich se vak zamovala na vliv televiznho vysln a v nm ukazovanho nsil na dtsk divky.

Podporuje to pedstavu, e jsou to prv dti, kter jsou k televiznmu vlivu nejcitlivj. Sv nvyky zskvaj tak, e pozoruj chovn ostatnch. Dospl u by mli bt naopak proti tomuto psoben odolnj a nepodlhat mu.

Tuto domnnku se snaila potvrdit i vyvrtit dal studie, jej vsledky byly publikovny v asopise Science. Jej vsledek pekvapiv prokzal, e televize velmi ovlivuje i chovn dospvajcch a mladch dosplch.


Sedm hodin tdn kod

Jak uvd Science, vdci pod vedenm doktora Jeffrey G. Johnsona z Psychiatrickho institutu Kolumbijsk univerzity v New Yorku sledovali po 17 let dti v 707 rodinch ze sttu New York. Rodiny v prbhu let vyplovaly dotaznky tkajc se sledovn televiznch program. Nsiln chovn dt bylo urovno podle specilnch dotaznk, nhodn provdnch detailnch rozbor a kolnch nebo policejnch zznam. K vyhodnocen byl pouit statistick model, kter se snail zohlednit i ostatn faktory jako sociln stav, rodinn podmnky i ptomnost psychiatrick poruchy.

Ze zvr vyplv, e u dospvajcch a mladch dosplch, kte sledovali televizi vce ne sedm hodin tdn, tedy vce ne jednu hodinu denn, existuje vt pravdpodobnost, e v budoucnu spchaj nsiln zloin nebo budou astnky njak formy nsil.

Vsledky navc pekvapiv ukazuj, e spojitost mezi sledovnm televize a agresvnm nebo nsilnm chovnm je spe problmem jedinc muskho pohlav. U en nebyl dn takov vztah zjitn. Na rozdl od ostatnch tato studie nalezla souvislost mezi nsilnm chovnm a sledovnm televize obecn. Ne tedy pouze program prezentujcch nsil.

Zda skuten existuje souvislost mezi sledovnm televize a agresvnm chovnm dosplch, vak nelze ze studie jednoznan urit. Nkte odbornci toti zpochybuj spolehlivost prezentovanch daj. Podle nich nelze v mnoha uvdnch ppadech prokzat vztah mezi pinou a nsledkem. Podotkaj, e se na prokzan souvislosti mohlo podlet vce ne zcela zejmch faktor. Jin vak vid pnos v jej dlce trvn a poukazuj na to, e to byla vbec prvn studie, kter se vnovala asociaci mezi nsilnm chovnm a sledovnm televize dospvajcmi a mladmi dosplmi.


Dobr poady inteligenci rozvjej

Studie publikovan v odbornm asopisu Child Development pichz s ponkud jinm pohledem na kodlivost televiznho vysln. Ta prokzala, e sledovn televize nen pro dti kodliv samo o sob, ale zle spe na vbru sledovanch program. Vzdlvac a vchovn programy mohou naopak duevn vvoj dtte podpoit. Dti, kter pravideln sledovaly naun poady, dosahovaly v testech vrazn lepch vsledk ne dti, kter takov poady nemly monost sledovat. Zvlt vrazn byl tento rozdl ve vkov kategorii od dvou do t let. Vsledky test dt, kter televizi sledovaly sice asto, ale bez zamen na naun programy, byly velmi chab.

Podle psychologa Daniela Andersona, profesora University of Massachusetts, je klov to, co dti sleduj. Jestlie jsou poady vytvoen tak, aby vyuovaly, dti se velmi rychle nau dobr vci. Jestlie poady nejsou zamen na vuku, a zvlt kdy ukazuj nsil, stvaj se patnm pkladem a negativn ovlivuj chovn.

Zdroj: Markta Grosmanov, Hospodsk noviny, 26. 2. 2004