Koncepce pro sputn digitlnho terestrickho vysln se zila v podstat na zkladn politickou podprnou deklaraci. Z pohledu esk televize se v poslednch tdnech mnoho v digitlnm vysln nezmnilo, nezmnila se a v nejbli dob se nezmn ani legislativa (krom plnu na technickou pravu Zkona o T odblokovn dosavadn striktn stanovenho potu 2 TV program). Zkladn strategie stle pot s vytvoenm veejnoprvnho multiplexu, kter by ml vzniknout z tet digitln st hned jak bude kmitotov s zkoordinovna. V prvnch multiplexech by mla bt zajitna povinnost umstn veejnoprvnch program. To ve podle informac v zsad se souhlasem veden esk televize. O to vc rozhovor editele esk televize Jiho Janeka pro Britsk listy z ptku 21.5.04. v mnohm pekvapil.

Otzky tpna Kotrby, kter mnohokrt rozsahem a podrobnost pedily odpovdi, smovaly pedevm na vysln T v digitlnm prosted. V souvislosti s tm se vlastn stle opakuj pvodn a ji nkolik let star plny na vytvoen program T3 a T4, kter mon u i tm astm opakovnm a zjednoduenm zanaj bt pomalu neaktuln. Mon tak, e pvodn plny na sportovn a zpravodajsk kanl, kter jsou z hlediska nklad jedny z nejdrach, u nejsou pro dnen stav dobe vyprojektovan, tedy nen li dostatek prostedk. I kdy otzkou je, jak je patrn i z rozhovoru, o jak nklady (investice) a jak konkrtn projekty vlastn jde.

Ve svtle pln na efektivitu hospodaen T a ekonomicky motivovanou redukci by bylo vhodn znovu posoudit tyto programov projekty. .Kotrba navrhuje nkter alternativy k plnm T, j bych je rozil teba i o mn nkladn (a samozejm i mn sledovan a s men atraktivitou pro reklamu), ale pesto zajmav a potebn napklad vzdlvac programy a formty pro dti a mlde a vbec poady s vt orientac na meninov nry, zjmy a skupiny. To je podle mne velk ance a zrove kol pro mdium veejn sluby i v dalch letech. A prv monost vtho potu televiznch kanl (resp. vt kapacity pro penos dat) je ideln pleitost pro T. Stejn jako monost vyuit kapacity pro dal datov sluby, npklad i vyuit bohatho archvu a databz. O vhodch a pnosech monho spojen nebo lpe o synergii s eskm rozhlasem a v rozhovoru zmnnm internetem se nen teba dl znovu rozepisovat.

Urit zklamn z celho rozhovoru vznik mon i tm, e se v posledn dob o konkrtnjch plnech (a teba i podrobnjch finannch projekcch a rznch alternativch a variantch) pomrn mlo hovo. Zejm je to i tm, e dobh schvalovac procedura k prav televiznch poplatk. A v tto souvislosti zn titulek s poadavkem na dal miliardy pro rozpoet T, z dvodu plnho pokryt nklad digitlnho vysln, tak pekvapiv. Obzvl᚝, nen-li dosud nikde ono slovn spojen veker nklady na digitln vysln konkretizovno v aktuln podob. Uveden rozhovor a zvolen formulace vyznvaj stle jako soust pomalu doznvajc mediln diskuze o konen podob Zkona o televiznch a rozhlasovch poplatcch, kdy je tma digitalizace jednm z podprnch argument.

Osobn bych spe pipomnl, e v ppad digitlnho vysln, bude-li v dalch mscch i letech u ns zahjeno, se bude jednat vdy o postupn rozvoj a rozjezd (mimochodem na poslednm diskuznm setkn v minulm tdnu i za asti zstupc T byla obecn shoda, e 3. tedy veejnoprvn multiplex bude k dispozici za 2 a 3 roky). A tomu mrn budou i postupn vynakldan nklady (i pjmy). Ostatn, Dr.Milan md to ve sv krtk reakci na Loui napsal velmi jednodue. Tm se tedy na seriozn, konkrtn a aktuln prezentaci plnu digitlnho mdia veejn sluby. Stejn tak by bylo dobr veejn zpstupnit spolenou koncepci doplkovch datovch slueb T a Ro.


Ing.Zdenk Duspiva, 24.5.2004