Svou existenci zaal esk rozhlas Ostrava v pondl 1. ervence 1929 v sedm hodin veer. Po Praze, Brnu, Bratislav a Koicch lo v tehdejm eskoslovensku o pt studio, pesnji o poboku Radiojournalu v Moravsk Ostrav. Hned od zatku u toho byl tak nov rozhlasov orchestr. Dvanct muzikant s kapelnkem Bohuslavem Tvrdm tehdy po sedm hodin veer sedlo za svmi pulty a ekalo, a skon ptiminutov zprvy. Pot pokraovali ve vysln tyicetiminutovm koncertem zbavn hudby. Samozejm iv, tedy live.

"U od potku existence mla ostravsk poboka Radiojournalu k dispozici pomrn modern vysla ve Svinov, problmem ale bylo studio. Sdlilo toti v bval hasisk zbrojnici na Denisov, dnes Smetanov nmst. Studio bylo tehdy souasn zkuebnou, orchestitm i hlasatelnou s problematickou akustikou," ekl Daniel Martnek z marketingovho oddlen Ro v Ostrav a dodal, e tyto problmy se podailo vyeit ve tictch letech, kdy se rozhlas pesthoval na meralovu ulici, kde sdl dodnes.

"Tehdy vybudovan hudebn studio bylo podle pamtnk nejlep v celm eskoslovenskm rozhlase, a to i dky takzvan akustick omtce, kter zde byla pouita v eskoslovensku vbec poprv," doplnil Martnek. Od roku 1933 se postupn ustavovala programov oddlen - hudebn, pednkov, reportn, literrn dramatick, pro dti a mlde.


Nacistick okupace

Ostravsk rozhlas proil spolen se svmi posluchai dobr i zl. Po rozkvtu a profesionalizaci ve tictch letech pila tvrd rna, kterou byla okupace. Doklad o vysln bhem nacistick okupace v letech 1939 a 1945 je minimum, v kadm ppad to ale bylo obdob tvrd cenzury. Zatkem dubna 1945 nacist peruili vysln a zniili velkou st technickho vybaven rozhlasu. Ostravsk rozhlas se znovu ozval z teru 11. kvtna 1945 z provizornho pracovit a od 15. jna tho roku u vyslal opt ze sv budovy na meralov ulici.


Rok 1968 a normalizace

Dalm pelomovm bodem v existenci ostravskho rozhlasu byly udlosti roku 1968 a dal okupace. " Tragdii ale pedchzela skvl lta. Ostravt autoi a interpreti se vznamn prosazovali i v celosttnm mtku. Nejen zdej hudebn produkce, ale tak dla literrn dramatick redakce se stvala pojmem. Byla to lta, kdy s Ostravskm rozhlasovm orchestrem pod vedenm Pavla Staka nahrvali ve zdejm studiu sv prvn hity Marie Rottrov, Hana Zagorov, Pavel Novk a ada dalch. Zde tak vznikly prvn, pozdji tolik proslaven nahrvky Karla Kryla," vyjmenoval Martnek.

Do historie vstoupilo osm dn ostravskho rozhlasu na zatku okupace v roce 1968. Od 21. do 28. srpna vyslal ostravsk rozhlas necenzurovan a pravdiv informace o tom, co se tehdy dlo. Prvn rann hlen 21. srpna 1968 uvdl herec Lubor Toko. Do "srpnovho" vysln se tak naplno zapojila tehdej redaktorka a programov vedouc stanice Jarmila Koblkov a cel ada dalch, vetn externch spolupracovnk rozhlasu. Nsledky pro n byly krut. Tm osmdest procent programovch pracovnk muselo svj rozhlas za normalizace opustit. Nkte z nich se do rozhlasu vrtili po roce 1989. Ekonomick dvody, ale tak zcela nov situace na hudebnm trhu vedly v devadestch letech k zniku Ostravskho rozhlasovho orchestru.


Souasnost

V souasn dob se esk rozhlas Ostrava podl na nejvznamnjch kulturnch akcch a udlostech v Moravskoslezskm kraji. Pravideln nat nebo pen iv, napklad koncerty z Jankova mje nebo Beethovenova Hradce, mapuje dn na folklorn scn, vnuje se i folku, dechov hudb a dalm nrm. V publicistickch a zbavnch poadech se pedstavuj osobnosti regionu, zpravodajstv mapuje dn v kraji.


Zdroj: Marie Stypkov, Moravskoslezsk denk, 16.6.2004