Po vce ne roce pprav, po pipomnkovm zen a pravch, po projednn v Legislativn rad vldy byl mezi prvnmi body jednn nov vldy pedloen nvrh Zkona o elektronickch komunikacch (dle jen ZEK). Nov vlda si vzala tden na jeho prostudovn do dalho zasedn 1.z. I pes potebnost aplikace pslunch Evropskch smrnic do naeho prvnho rmce existuje vak k samotnmu zkonu stle ada pipomnek.

Nvrh Ministerstva informatiky vznikal v podmnkch bval vldy a v dob krtce po vzniku tehdy zcela novho ministerstva. Nvrh krom zmny telekomunikanho zkona .151/00 Sb. okrajov, ovem z hlediska dopadu zsadn mn i jin zkony. Pedevm Zkon o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln .231/01Sb. V principu nvrh MI reaguje na oddlen regulace obsahu a regulace pstupu tak, jak je tomu v ostatnch evropskch zemch. Nvrh je ale v tto sti podle mho nzoru velmi zjednoduen a nedokonen. e-li se aplikace novch technologi a novch zpsob vysln televiznch a rozhlasovch program, mlo by se k nvrhu na zmny pistoupit koncepn a komplexn. Dl novelou se v rmci vzniku novho zkona mn mediln zkon, kter pidlova vlda plnovala bhem letonho roku vytvoit zcela nov (termn byl pro Ministerstvo kultury po posunu stanoven do 3.tvrtlet 2004). Pi tak velkm zpodn, kter nvrh ZEK nabral, se jeho projednvn posunulo u do doby, kdy u jsou znmy dal skutenosti a informace o parametrech a monostech digitlnho vysln u ns.

Ji dve jsem litoval absence ir koncepn diskuze nad systmem regulace mdi v podmnkch konvergence mdi a telekomunikac. Zkon napsan ji v tm definitivn podob tyto koncepn vahy pedbh. Souasn spory resp. nejasnosti mezi regulanmi orgny jsou jen dalm podntem pro reln vahy nad monost konvergence regulanch ad. Nvrh ZEKu mn tak fungovn T, kdy zavd zcela nov zpsob vrcholovho zen T - prostednictvm 5tilenn Rady T. Mimochodem i v tchto stech je ZEK pomrn nedokonal, ponaje poadavky na nov leny Rady (me se jimi zjednoduen stt kad vysokokolk) pes nejasnosti pi vzniku tto Rady a po jej postupn doplovn.

Nvrh se v obecn poloze pikln k dominanci techniky a technickch rozhodnut, kter budou na pt jednoznan determinovat monosti pro obsah vysln. RRTV se tak tmto nvrhem dostv do celkem pasivn role, prv nyn v dob relativn revolunch zmn z hlediska kvalitativnho a kapacitnho rozsahu vysln. Nvrh zkona vkld navc do kompetenc nezvislho T velmi rozshl pravomoci, kter budou mt zsadn vliv na mediln oblast v R. Kritizovna je i monost T svm rozhodovnm urovat tzv. veejn zjem. Je vytvena monost vzniku rizik, na kter se obas v diskuzch upozoruje. Jednm z nich je i nzor, kter varuje ped monost ovldnut poslenho regulanho orgnu aktuln vldnoucmi politickmi stranami a jeho zpolitizovnm (veden T jmenuje vlda na nvrh MI). O tom, e tyto tendence a pokuen u ns v praxi ji existuj, nen teba dle podrobn pst. O dalch problmech, kter nvrh ZEKu pin, se dostaten diskutuje na specializovanch webech. Znm jsou i vhrady jinch vldnch resort, kter kritizuj fakt, e jejich ryze odborn pipomnky z prbhu letonho projednvn nebyly do vsledn verze nijak zapracovny. K nedoeenm a mon trochu podcennm otzkm se ad i nedostaten vyjasnn vztah k dosavadnm normm, k zvazkm z nich vzniklch a k ji vydanm sprvnm rozhodnutm, kter pi innosti tohoto nvrhu zkona mou jet znamenat znan komplikace.

Pechod na digitln vysln rozhodn nen ani v naich podmnkch jednoduchou zleitost. Nov vlda schvlila ve svm programovm prohlen jako prioritu vytvoen Nrodn strategie pechodu na digitln vysln stejn jako pijet novho telekomunikanho zkona. ili zpesnn aktualizovan Koncepce digitalizace do kompaktnjho a perspektivnjho dokumentu spolu s jakmsi provoznm dem pro prci regultor a provozovatel. K tomu ovem chyb stanoven poad nebo ppadn soubhu prac nad obma dokumenty.

Hovome-li o legislativ , nesmme zapomenout na postaven mdi veejn sluby. Tento pojem je opt obecn formulovn ve vldnm programu. Ve snmovn zatm le v prbhu projednvn vrcen nvrh novho Zkona o esk televizi, vetn prav ve prospch digitlnho vysln. Pracovn skupina parlamentn mediln komise pro posouzen slouen veejnoprvnch mdi oslav pomalu rok od svho vzniku, ovem provzen jej absolutn neinnost. Do toho se v prvn zijov den rozhodne vlda zkonnou novelou navit koncesionsk poplatky a nvrh pak zcela jist pejde v parlamentnmu projednn a schvlen.

Z hlediska perspektivy a postaven RRTV ji v loskm roce zaznla ada nvrh na een od ady vldnch politik. Neurit nvrhy pedsedy vldy Vladimra pidly nebo Pavla Dostla na vznik novho sprvnho orgnu jsou znmy. Tak ministr Mlyn, kter je v nov vld opt ministrem informatiky, hovoil nkolikrt o plnech na budouc uspodn regulanch instituc. Napklad v dubnu 2003 na BBC uvedl, e o monosti slouen regultor uvaoval u mnohem dve jako opozin poslanec. Tento postup oznail jako sprvn koncept, ovem v ministrov vldn funkci a v praxi se vc zatm dle neposunula. O doasnosti v postaven souasnho modelu RRTV hovoil i Milan Jakobec na stejn rozhlasov stanici jet ped svm zvolenm.

Souasn legislativn nvrh Zkona o elektronickch komunikac v ad ppad opt spolh na koordinaci a spoluprci obou regultor. Pitom i souasn normy, z hlediska digitlnho vysln velmi strun, pedpokldaj v ad ustanoven dohodu obou instituc. Praxe je ve skutenosti jin, by zcela jist vedena dobrm myslem vc digitalizace nebrzdit. Ze zahrani je znmo, e od pijet komplexnj legislativy, zahrnujc nov formy vysln, je poteba doby okolo dvou let pro zahjen pilotnch projekt a zhy na to na sputn plnohodnotnch projekt. U ns se mimochodem krok pilotnch projekt stle njak vypout.

V rmci koncepnho a systmovho pstupu a v procesu postupujc digitalizace tedy nezbv, ne se mylenkou konvergence regultor serizn zabvat a veker vahy o mediln problematice spojit do koordinovan diskuze a kvalitn legislativn ppravy. V zahrani tento proces probhl, by s rozdlnmi vstupy a vsledky. Ve Velk Britnii ji OFCOM jako konvergovan regultor naplno funguje, podobn jako je tomu napklad v Itlii, USA, Kanad a Japonsku. Jeden regulan orgn funguje i ve Finsku , Slovinsku i ve panlsku.


Ing.Zdenk Duspiva, publicista