Dne 3. jna 1969, po 53 mscch stavby, uvtala vchodoberlnsk televizn v na Alexandrov nmst sv prvn nvtvnky. Svou velkou vkou 365 metr to byla nejvt nmeck stavba, kterou v Evrop jet i dnes pevyuje pouze moskevsk televizn v.


Po zmn (spoleenskho) systmu bylo nov instalovno antnn zazen, vrchol ve se pozdji zvil o ti metry. Na dominantu msta, kter je v souasnosti vysok 368 metr, se a dosud dostalo vtahem 42,5 milin nvtvnk, aby v pekrsn vce vyhldky mli poitek z nmeckho hlavnho msta. Zatkem jna t. r. v oslavila sv 35. vro.

Historie tohoto elezobetonovho velikna s 26 tisci tunami hmotnosti vlastn zaala ji zatkem padestch let. Ministerstvo pro poty a spoje NDR tenkrt plnovalo stavbu rozhlasov a televizn ve s vkou 130 metr na okraji msta, v Mggelbergenu. Sotva byly na podzim roku 1954 zahjeny stavebn prce, musely bt o nkolik mlo msc pozdji zase zastaveny. Na okraji pistvacho koridoru k letiti Schnefeld by v ohroovala leteckou dopravu. I druh msto lidov park Friedrichshain bylo zaloeno ad akta.

ance pro televizn v na Alexandrov nmst se nabzela o nco pozdji spe nhodou, ne byl zamtnut pln pro vldn vkov dm a bylo teba vyplnit mezeru. Kdy, jak a kde se tato mylenka zrodila, v korunovat kulovitou st, je zahaleno tajemstvm. Prvn nvrh byl od architekta Hermanna Henselmanna, kter ji v roce 1959 chtl umstit na v signl" kulovitou st. Otzka autorstv je vak a do dnen doby sporn. Rovn nen zarueno, zda se Ulbricht opravdu zlobil na svteln k, kter vznikl na kulovit sti ve pi slunenm svitu. Mnoh tyto udlosti jsou pokldny za legendy (po zmn spoleenskho systmu).

Obyvatelm nmeckho hlavnho msta a jeho nvtvnkm je to dnes jedno, zda byla kdysi televizn v socialistickou vkovou dominantou" v rozdlenm Berln: v pat k nejoblbenjm pamtihodnostem, i kdy zpadoberlnsk vyslac v je v celm Nmecku asi znmj. Nkolikahodinov fronta se ped nvtvou ve mus stt u jen zdka. Na neptomnost nvtvnk si pesto provozovatel neme stovat.


A oni tuto impozantn stavbu preferuj. Pitom se podla vyhldky a kavrny ve vce 203, pop. 207 metr, prezentuj se vm potebnm a se zvltnm armem. Z dvodu pamtkov ochrany zstv zachovn styl 60-tch let. Dnen vtahy jsou ovem tak jen o dv vteiny rychlej ne ty pvodn, uraz cestu dlouhou 204 metr za 38 vtein.

Sanace tkajc se televizn ve zaala v roce 1991. Vechna vyslac a protiporn zazen, vtahy, vtrn a klimatizace a veker zsobovn elektrickm proudem bylo modernizovno. Vechny kabely od pat a po vrchol ve jsou nov. Jej mimodn vka byla dosaena pi stavebnch pracch v lt roku 1997, kdy byla vymnna tetina vrcholu ve, dlky 115 metr. Deutsche Telekom vynaloil na sanaci vce ne 50 milin Euro. V souasnosti je vyslno 29 televiznch, 17 rozhlasovch (VKV) a 25 digitlnch program.


www.digitalfernsehen.de, [js], (ddp), 1.10.2004, voln upraveno a zkrceno