Digitln rozhlas DAB je na zklad vnho opoovn oznaovn kritiky za Dead And Buried tedy mrtv a pohben. tyi provozovatel vrtili licence k vysln sedmi program pro vysok nklady bez odpovdajc nabdky pijma na nmeckm trhu.

Po vrcen licenc pro digitln rozhlasov vysln v Berln je DAB na nejlep cest ke hlubok krizi.

Bute vtni v budoucnosti oslovuje Iniciativa marketingu digitlnho rozhlasu v informanm materilu a na sv internetov strnce pznivce rozhlasu. Avak mezi nimi ji njakou dobu sl pochybnosti, zda-li se pro n vbec vyplat pechod z analogovho na digitln rozhlasov vysln. Nebo digitln rozhlas, ped vce jak deseti lety zanajc jako systm DAB, je na zklad vnho opoovn kritiky pezdvan na Dead And Buried (tot und verbrannt), tedy mrtv a pohben.

Dal vodou na mln pro jzliv kritiky byl nedvn krok ty rozhlasovch provozovatel v Berln - Braniborsku. Ti toti mstnmu Medilnmu stavu (MABB) vrtili sv licence k vysln pro celkem sedm digitlnch rozhlasovch program s odvodnnm vysokch nklad za en digitlnch program takka bez nabdky pijma na trhu, kter nelze ospravedlnit.

Odstoupila rdia: r.s.2; Hundert,6; Spreeradio; Rock fm; rockITradio; Hitradio (berlnsk rdio) a radio Starlet, kter jet nikdy nevyslalo.

U projektu DAB zatm ze soukromch rdi zstaly stanice: Energy, 104.6 RTL a BB Radio (se dvma programy, pro Berln a pro Braniborsko).

Z veejnoprvnch rdi jsou v digitle DLR, DLF, WDR 2 a Deutsche Welle (cizojazyn vysln), a dle rovn vznamn rdio ORB/SFB. K tomu by se jet mohlo pipojit vysln pro mlad obou slouench instituc RBB - Rdio Fritz, kter v roce 2003 slav 10 let svho trvn.


V souasn krizi v reklamnm prmyslu moc nepome ani sten finann pspvek, ekl pan Carsten Neitzel, zstupce vedoucho pro rozhlas ve Svazu soukromho rozhlasu a telekomunikac a zrove obchodn vedouc stanice r.s.2 (jedn ze stanic, kter vrtila svou licenci pro digitln vysln). Ani Mediln stav Berln-Braniborsko (MABB) nemohl argumentm soukromch rozhlasovch provozovatel oponovat a vyjdil jim porozumn. V dohledn dob neme systm DAB nahradit analogov vysln v psmu VKV jako standard a penosov systm, ekl vedouc MABB pan Hans Hege. Provozovatel toti mohou oslovit jen zlomek z poslucha rozhlasu, kter by potebovali pro refinancovn vysln pomoc reklamy. Deficit vyslatelm neme bt vykompenzovn ani z poplatk financovanch Medilnm stavem ba ani Telekomem jako provozovatelem vyslacch st. A nakonec ani zvenmi nklady prmyslu vroby pijma ani vrobci, montujcmi digitln pijmae do automobil.

Nejvtm problmem je toti to, e posluchai by mli svj souasn VKV pijma vymnit za digitln rozhlasov pstroj. Kter je znan dra, i kdy to zejm umon lep zvuk a doplkov datov sluby. Pro by to ale mli dlat, kdy mohou v sti opertor kabelov televize bez dalch poizovacch nklad sledovat analogov rozhlasov a televizn programy. Tak ze satelitu je snadno dostupnch nkolik nmeckch rozhlasovch program na zvukovch podnosnch televiznch transpondr!

V Berln-Braniborsku proto vypad bilance systmu DAB katastrofln. Experti vychz z potu maximln 1500 pijma DAB v hlavnm mst regionu. Krom toho bude v budoucnu jen 88 % vech domcnost pokryto digitlnmi programy vyslanmi jako datov tok ve tyech frekvennch blocch. Vysln tchto 21 digitlnch rozhlasovch program ale vyaduje dodaten nklady, dosahujc dohromady pes 3 miliny EUR ron. Nen divu, e proto stanice r.s.2 a est dalch odstoupily. A to i pes sten pspvek medilnho stavu MABB v rozmez 32 a 64% nklad. Proto je msto nkdejch 27 vysla nyn v pravidelnm provozu jen 14 digitlnch vysla, zatmco v analogu v psmu VKV zachytme v Berln-Braniborsku 26 vysla! Pitom je region hlavnho msta vzorem pro cel Nmecko.

V cel Nmecku dnes nen zejm v provozu ani 20 tisc pijma DAB, avak VKV receiver je u odhadem pes 200 milin! V souasnosti se d podit klasick pijma v pijateln kvalit za mn ne 100 EUR, pijmae DAB jsou vak dostupn nejastji jen jako autordia a jejich cena zpravidla nekles pod 300 EUR - kdo si vak poaduje skuten dobr display pro doplkov sluby, ten zaplat piblin 800 EUR.

A tak v Hesensku vbec neuvauj o pechodu od experimentlnho k pravidelnmu vysln a cel sever Nmecka je, s vjimkou jedn oblasti, kde se digitln vysl, pokud jde o systm DAB, velmi skeptick. Na tom nemohla nic zmnit ani finann nron (10 milin EUR) marketingov iniciativa digitlnho rozhlasu.

Je tedy systm DAB mrtv a pohben? Uvidme, jak dopadne rok 2003, kter je oznaovn obdobm stacionrnho digitlnho rozhlasovho pjmu. Soukrom rozhlasov provozovatel volaj po 100 % pspvku, na druh stran editel stavu MABB, pan Hege (kter je zrove zmocnncem pro digitln vysln vech 15 zemskch medilnch stav) mn, e dodaten prostedky nejsou v poped zjmu. Tato krize je pleitost, aby systm DAB zaujal novou a realistickou pozici.


Zdroj: [hw], www.digi-tv.de, peloil: Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno