Verej (25.1.2003) veern potemnl obrazovka na na veejnoprvn televizi nesignalizovala stvku odbor na Kavch horch, ale problm s modulac na satelitn distribuci Czechlinku. Bohuel se tak naplno ukzalo, jak je tento systm zraniteln a e je teba urychlen dokonit vstavbu pozemn datov distribun trasy.

V nedvn minulosti se signl na terestrick televizn vyslae dostval po metalickm veden, pozdji po radioreleovch trasch. Tak byla zabezpeena zkladn s, piem dal vyslae a vykrvae se balovaly signlem od tch zkladnch. Od roku 1997 se pak zaal postupn k distribuci vyuvat satelitn signl, nejprve z druice DFS Kopernikus, pozdji Eutelsatu II FM4 a od 17. dubna 2001 ze satelitu Eurobird 1. Tento komunikan satelit je umstn na pozici 28,5 stup vchodn, paket digitlnch televiz a rdi nese oznaen Czechlink a je penen z transponderu F3 na pidlen frekvenci 12,607 GHz, s horizontln polarizac, rychlost datovho toku SR 27500 a protokolem chybov korekce FEC 3/4.

V souasn dob jsou pozemn vyslae v R napjen prv tmto satelitnm signlem. Nutno vak pedeslat, e esk televize buduje ve spoluprci s Telecomem nov velkokapacitn penosov linky pro distribuci signlu na terestrln vyslae, kter budou tvoit hlavn distribun trasu. Po jejm zprovoznn se bude satelitn en vyuvat jako zlon, sekundrn distribuce a jako zdroj signlu pro zahranin ambasdy a ppadn dal vldn pracovit i nap. nae vojensk jednotky v Evrop.

Jak jsme vidli tuto sobotu, je ale satelitn distribuce dosti zraniteln a me dojt k peruen vysln i na dlouh destky minut. Nemme v na redakci v dob psan tohoto pspvku (krtce po plnoci ze soboty na nedli, tedy jen nkolik hodin pot) vyjden technik i odpovdnch initel z Kavch hor, ale podle pspvk len konference eskoslovenskho DX klubu a naich ten jsme si udlali urit sudek, co se vlastn stalo. Problmy nastaly 25.1. asi tvrt hodiny ped devtou veern, kdy dolo k vpadku obrazu i zvuku na stanicch T1, T2 a Prima na ad pozemnch vysla a na satelitnm paketu Czechlink. Zejm dolo k vpadku modulace z Czechlinku, piem obslun data, vetn teletextu ze satelitu pichzela, a tak nedolo k automatickmu nouzovmu pepnut pozemnch vysla na dosavadn terestrick radioreleov trasy. Pouze tam, kde bylo mon run obsluhou zareagovat, byl signl tmto zpsobem obnoven. Mme informace o vpadku signlu z Brna, Barviovy ul., z Praddu, Tlust hory u Zlna, Holkovic u Ostravy a dalch mst, zatmco prask ikovsk v vyslala. ernou obrazovku vak mli i divci v kabelov sti UPC v Praze (a mon i v dalch mstech), kter t bere signl z Czechlinku. Distribuce signlu pro rozhlasov stanice v paketu Czechlink peruena nebyla.

Zhruba ti minuty po jednadvact hodin naskoil signl televize Prima, veejnoprvn televizi se vak podailo zprovoznit a ve ti tvrt na deset. Na to, e se jednalo o prime time, byl vpadek pomrn dlouh. Odmysleme si, jak naskoily kole editeli nejsledovanj komern televize, ale pouvaujme o tom, jak zabrnit podobnm problmm do budoucna. Pokud to vbec jde pln vylouit. Podobn problm u toti v minulosti nastal, kdy se podailo nechtnm patnm zsahem do software vyadit signl pro veejnoprvn rozhlas a ze satelitu a nsledn pak na pozemnch vyslach byl pak en jen zvukov doprovod televize Prima. Nkter zaruen zdroje pak udvaly, e pro odbornky z holandskho Philipsu muselo vystartovat speciln letadlo, aby se tato vc co nejrychleji vyeila.

Vzhledem k tomu, e je ale esk televize naklonna trendu rozvoje pozemnho digitlnho vysln a letos dokon s velkokapacitnch datovch linek, nemly by se snad takov zvady v budoucnu astji vyskytovat. Kdy u techniky samozejm me dojt k porue, mnohem hor ale je, kdy se msto doasn ern obrazovky objev titulek o peruen vysln z dvod, kter nemaj s technickmi problmy vbec nic spolenho.