Jak jsme u psali na naem webu v polovin dubna, generln editel TV Nova, dr. Vladimr elezn hovoil ve svm 479. vydn poadu Volejte editeli, vyslanm v sobotu 12.4. o nutnosti ukonen vysln na 12. kanlu v psmu VHF, kter bude vyhrazeno digitlnmu rozhlasovmu vysln T-DAB. Odvodoval to tm, e, citujeme jeho slova: My jsme pro m opt z nepochopitelnch dvod, na mezinrodn konferenci ve Wiesbadenu, kde se pidlovaly frekvence a kde se kalo vy smte vyslat na tomto a vy nesmte vyslat na tomto tak esk reprezentace tam, nevm pro, pipustila nebo pila o 12. vyslac kanl. Jedn se o mimodn siln a mimodn kvalitn vyslac kanl, kter pokrv okol st nad Labem a vlastn celou severn aglomeraci esk republiky a zasahuje pes stedoeskou kotlinu a sem k Praze. Zejmna ovem vykrv st nad Labem a bezprostedn okol. A o tento kanl te pijdeme. Je tomu opravdu tak?

N spolupracovnk, Petr Miklk, zaptral v archivech a pichystal pro vs shrnut zvr plnovac konference ve Wiesbadenu, konan v roce 1995. Pokud mte zjem o podrobn kmitotov pdl, kter byl tehdy schvlen, podvejte se do uveejnn tabulky. Minul tden tak reagoval na slova generlnho editel Novy pedseda eskho telekomunikanho adu, pan David Stdnk. Myslme si, e jsou jeho slova, uveejnn v tdenku Strategie zajmav, proto lnek pro vs petiskujeme. Nejprve se vak vrtme o nkolik let zptky

Jak je skuten vztah T-DAB kontra 12. TV kanl ?

Na plnovac konferenci, konan v nmeckm Wiesbadenu v roce 1995 byl zpracovn a tak schvlen pln vyhrazen kmitotovch blok pro pozemn digitln rozhlasov vysln (T-DAB) pro vtinu evropskch zem. Dky tomu vznikl prvn zklad pro zaveden tto nov rozhlasov sluby pi vyuit evropskho standardu digitlnho rozhlasu EUREKA 147 systm A.

Pro T-DAB se nepedpokldal dn zvltn kmitotov rozsah. Nen proto divu, e v kmitotovch psmech naplnovanch pro zavdn digitlnho rozhlasu, pracovaly (a jet pracuj) jin rozhlasov sluby mezi jinm: rozhlas, televize, civiln i vojensk sluby, stl i pohybliv, spolu s radionaviganmi leteckmi slubami. Jejich vyuit jednotlivmi stty v Evrop nen jednotn, z toho dvodu plny vyhrazeni kmitotovch blok pro zem jednotlivch evropskch stt se znan li. Vyplv to z odlinch monost vyuit jednotlivch kmitotovch psem na jejich zem.

Pi pidlovn kmitotovch blok se vychzelo z poadavk oznmench administrativami jednotlivch stt. Nvrh potal s dvojm pokrytm teritoria sttu vyslnm T-DAB, oznaenm jako priorita 1 a priorita 2. Vylo se z toho, e priorita 1 znamen nvrh poadavku na pokryt celho sttu jednm kmitotovm blokem (v odvodnnm ppad administrace mohla rozdlit teritorium zem na sob nezvisl oblasti, pokrvan odlinmi kmitotovmi bloky). Pi nvrhu s prioritou 2 bylo mon rozdlit zemi na libovoln poet na sob nezvislch oblast, pokrvanch odlinmi bloky.

Oznaen kmitotovch blok a jim odpovdajc frekvenn psma jsou uvedeny v tabulce. Rozdlen kmitot v Evrop nebylo a nen jednoduch. Vtina zem uvauje o zaveden T-DAB v kmitotovm psmu VHF (nap. prv na inkriminovanm 12. televiznm kanlu dle zpadoevropskho standardu) pro s priority 1 a v psmu L (cca 1,5 GHz) pro s priority 2, akoli v nkterch zemch pro urit oblasti je jejich vyuit mlo pravdpodobn. Nkter vyhrazen kmitoty, jen se staly soust plnu, proto mohou bt pedmtem jednn mezi administrativami spoj ped jejich vyuitm pro T-DAB. Je toti nezbytn zaruit ochranu jinm radiokomunikanm slubm.

A jak tato tabulka vypad? Zaptrali jsme v archivech a nakonec jsme ji nali v nmeckm asopise Radioelektronik Audio-HiFi Video, v sle 2 z roku 1997:

Po kliknut na obrzek se vm tabulka zvt. Jet vysvtlen k sloupcm: 1. sloupec - slo (oznaen) bloku T-DAB, 2. sloupec - stedn kmitoet /MHz/, 3. sloupec - ka (rozsah) bloku /MHz/


V dalm textu pinme stanovisko pedsedy eskho telekomunikanho adu Davida Stdnka. To je reakc na vystoupen editele TV Nova Vladimra eleznho, kter v poadu Volejte editeli v sobotu 12. dubna hovoil o tom, e esk republika pijde vzhledem k mezinrodnm dohodm uzavenm ve Wiesbadenu o 12. kanl kmitotovho spektra, co bude mt negativn dopad na divky TV Nova v st nad Labem a nkterch dalch lokalitch:

R neztratila monost vyuit 12. TV kanlu

esk telekomunikan ad se problematikou souvisejc s vyuitm 12. televiznho kanlu zabv v nvaznosti na zvazky vyplvajc z dohody Wiesbaden 1995 dlouhodob. Podpisem mezinrodn dohody Wiesbaden esk republika neztratila monost vyuit 12. televiznho kanlu, pouze souhlasila s jeho evropsky harmonizovanm pidlenm pro ely vysln digitlnho rozhlasu, tj. i na zem esk republiky.

Soubn s koordinanmi poadavky tkajcmi se kmitot pro pipravovan zahjen vysln digitln televize byly zahraninm sprvm rozeslny i poadavky tkajc se kmitot pro nhradu 12. televiznho kanlu. V nvaznosti na Usnesen vldy esk republiky . 696 z 9. ervence 2001 pedloil esk telekomunikan ad nvrh postupu uvolnn 12. TV kanlu, kter vlda nsledn vzala na vdom.

Na zklad finannch prostedk, pidlench na hradu nezbytnch nklad vyplvajcch z dsledk tto zmny, esk telekomunikan ad zahjil v prbhu prvnho tvrtlet roku 2003 sprvn zen, jeho vsledkem m bt vlastn realizace procesu uvolnn 12. TV kanlu. Informaci o tomto zmru zveejnil esk telekomunikan ad na svch internetovch strnkch (www.ctu.cz).

Na zem esk republiky je 12. televizn kanl vyuvn 90 televiznmi vyslai zejmna malho vkonu, tzv. pevadi. V souasn dob je pipraven harmonogram zmny kmitotu pro 73 pevad, pro kter je zkoordinovn nhradn kmitoet. asov harmonogram vlastn realizace byl vypracovn v zk spoluprci s provozovatelem tchto vyslacch zazen, kterm je spolenost esk radiokomunikace.

Protoe vtina tchto vysla slou k en programu TV Nova, jsou veker informace tkajc se tchto zmn prbn poskytovny i spolenosti CET 21, kter je dritelem pslun licence k provozovn rozhlasovho a televiznho vysln. Podle informac dostupnch eskmu telekomunikanmu adu tak TV Nova na svch teletextovch a internetovch strnkch ve uveden harmonogram, pop. dal potebn informace, zveejn.

Problematika nhrady vyslae st nad Labem je komplikovanm problmem, protoe se jedn o vysla lec v blzkosti sttn hranice, kter navc svm velkm vkonem ovlivuje i st zem Spolkov republiky Nmecko. Na zem esk republiky je dosah tohoto vyslae skuten znan, to vak neznamen, e je nezbytn tento signl vyuvat vude (nap. v Praze), protoe se signly jednotlivch vysla velkho vkonu na mnoha mstech vzjemn pekrvaj. Problematickou oblast je tedy zejmna oblast pilehl ke sttn hranici.
Proces koordinace vhodnch kmitot pro zbvajc vyslae vyuvajc 12. TV kanl stle probh a v nvaznosti na obdren stanoviska zahraninch sprv je harmonogram realizace prbn doplovn.

esk telekomunikan ad je pipraven realizovat proces uvolnn 12. TV kanlu v prbhu roku 2003 v nvaznosti na vsledky mezinrodn koordinace v maximlnm rozsahu. V tchto dnech probhaj intenzivn jednn mezi zastnnmi subjekty (T, esk radiokomunikace, esk televize, TV Nova) o konkrtnm harmonogramu peladn jednotlivch vysla.


David Stdnk, pedseda eskho telekomunikanho adu


Zdroj:
Radioelektronik Audio-HiFi Video, . 2/1997, s. 31 a s. 32, J. Kondej, F. Grodzicka
Strategie . 18/2003, s. 40 a s. 41, 28. 4. 2003, D. Stdnk

Foto: TV vysla Bukov hora na pomez stecka a Dnska.