Hromadn propoutn ve Slovensk televizi skonilo. Jej brny minul msc opustila vce ne polovina zamstnanc. Podle stednho editele Richarda Rybnka bude v z obnovena peruen vroba program, i nadle ji ale bude dit krizov management. V jnu se STV dokonce vysthuje z mrakodrapu v Mlnsk dolin, ze satelitu je zatm jist jen STV1 a to jen pro koncesione.


Prvn st reformy v STV, kter se tkala hromadnho propoutn, povauji za skonenou, oznmil Rybnek. editel, kter nastoupil do funkce na potku roku, propustil kvli patn finann situaci v televizi a narstajcm milionovm dluhm piblin 1100 z 2000 zamstnanc, a to i navzdory protestm odbor. Rybnek oznail prbh propoutn za kultivovan, nevylouil ani, e s nktermi bvalmi zamstnanci bude STV v budoucnosti spolupracovat.

Spustili jsme druhou st reformy a v tto chvli jsme ve stdiu zvrench pprav program na kanlech STV1 a STV2, uvedl f televize. S pmm obnovenm vroby program, kterou Rybnek pozastavil, se zane ve druh polovin z. Tyto relace by se na obrazovkch mly objevit od potku ptho roku, kdy se v STV zane uplatovat nov programov struktura, dodal.

Nov editel pevzal veden v STV po odvoln svho pedchdce Milana Materka; situaci po nstupu Rybnek oznail za katastrofln. Doslova se podle nj rozpad archiv televize, STV pr v minulosti pltvala prostedky, zamstnvala lidi, kter vbec nepotebovala, je doslova zavalena dluhy rznm firmm a smlouvy s nktermi z nich byly pro televizi velmi nevhodn.

sporn opaten bude krizov management uplatovat i nadle a televize se v jnu dokonce vysthuje ze znmho mrakodrapu v mstsk sti Mlynsk dolina. Zamstnanci budou kvli vysokm nkladm na drbu budovy obvat okoln domy, kter STV rovn spravuje.

Krizov zen by podle fa televize mlo fungovat a do bezna roku 2004, co by mlo znamenat, e vechna zsadn rozhodnut by ml uinit on sm, ppadn jeho statutrn zstupce Marcel Para.

Za prvn tvrtlet jsme zaznamenali ztrtu 38 milion korun. V dubnu jsme doshli zisku 27 milion, co byl prvn ziskov msc, zhodnotil vsledky spornch opaten Para, podle nho pozitivn trend v hospodaen pokrauje. Televize podle Pary kvli zmnm ve vysln potala se snenm pjm z reklamy, jej objem pr ale neklesl tak vrazn, jak veden pedpokldalo. Proputn zamstnanc pinese podle statutrnho zstupce jen na mzdch sporu 23 milion. Televize ale bude muset tak investovat a mus vymnit v nejblim pl roce vechny informan systmy.

Masov propoutn zamstnanc bude stt piblin tvrt miliardy korun kvli odstupnmu; sporn opaten vak maj u letos uetit skoro 224 milion, co pedstavuje tm tetinu ronch nklad stanice.

STV je zadluen ji od rozdlen eskoslovensk televize a nyn dlu rznm firmm a institucm tm 700 milion slovenskch korun, a to navzdory miliardov dotaci od sttu v poslednch dvou letech.


Z historie televiznho vysln na Slovensku:

3. 11. 1956 Zatek vysln TV na Slovensku, vznik Televiznho studia Bratislava

25. 2. 1962 Zatek vysln Televiznho studia Koice

29. 1. 1966 Vznik krajsk redakce v Bansk Bystrici (od roku 1991 Televizn studio Bansk Bystrica)

nor 1970 Prvn barevn televizn penos sT z MS v lyovn ve Vysokch Tatrch

kvten 1970 Zatek vysln 2. programu

z 1971 1. ronk Mezinrodnho televiznho festivalu pro dti mlde - Cena Dunaje (Prix Danube)

kvten 1973 Pravideln barevn televizn vysln na 2. programu (STV)

kvten 1975 Pravideln barevn televizn vysln na 1. programu (sT)

6. 6. 1991 Zatek vysln 3. programu Televzna antna 3 (TA 3)

1. 7. 1991 Zkon o Slovenskej televzii

1. 1. 1993 Vznik samostatn Slovensk republiky. Slovensk televize vysl na dvou okruzch STV1 a STV2 pro cel zem Slovenska

ervenec 1993 Zkon o opatreniach v oblasti rozhlasovho a televzneho vysielania - kterm se vytvej zkonn pedpoklady pro duln systm

8. 8. 2002 Sputn testovacho vysln STV2 v paketu Slovak Link na satelitu Eurobird

18. 9. 2002 Zahjen satelitn distribuce STV1 v paketu Slovak Link na satelitu Eurobird

09. 5. 2003 Na zklad dohody provozovatele sluby Slovak Link se Slovenskou televiz zstvaj programy STV nadle uvolnn pro koncov uivatele, vlastnc dekdovac kartu Slovak Link. Pjem program STV1 a STV2 je ve smyslu tto dohody vzan na placen koncesionskch poplatk. Program STV2 bude vyslan zkuebn, to znamen, e se mohou prbhu vysln mnit parametry, zejmna penosov rychlost.


Zdroj: -tk-, www.mam.cz, www.slovak-link.sk a www.stv.sk