Rada pro rozhlasov a televizn vysln se svoji Zprvou o digitlnm vysln zatm neuspla, alespo ne 20.ledna 2005 pi jednn parlamentn Stl komise pro sdlovac prostedky. Tm jednomysln odmtnut zprvy a zopakovn loskch vhrad ale nezmnilo nic na dalm pokraovn kritizovanho licennho zen. Pravdou je, e hlasovn Komise nem v tto fzi z hlediska procedury jin ne symbolick vznam, ale ani tento symbolick akt , jak se zd, tsnou vtinu Rady nepiml k jakmukoliv respektu ped vcnmi vtkami k jejmu dosavadnmu postupu. Argumentace RRTV bhem jednn Komise a odpovdi na vtky poslanc ke zprv v podob, e opakovan kladen otzky nebyly soust zadn, kter schvlila prakticky cel snmovna svm prosincovm usnesenm, nevyznvaly dvakrt pesvdiv.

Samotn jednn nepineslo ptomnm pli novho, nebo jak uvedl poslanec T.Vrbk, otzky na tma digitalizace ji poslanci mediln komise vznesli na podzim, ovem ani v lednov zprv odpovdi na n obsaeny nebyly. Za zajmav a pomrn pesn hodnocen situace povauji nzor lena RRTV Doc. Mgr. Ing. Daniela Novka, CSc., e Rada nejedn pmo v rozporu se zkonem, ale prvn eeno: EXTRA LEGEM. Tedy mimo zkon.

Rada a jej lenov se proti usnesen Komise ohrazuj mj. i tm, e se podle zkona nesm dit dnmi pokyny, tedy ani vzvami nebo dostmi mediln komise nebo kohokoliv jinho. Hovo se u i o monosti arbitrn stnosti nebo aloby proti postupu a zsahm PSP. K tomuto tmatu povauji za velmi zajmav odcitovat st aktuln verze zprvy arbitrn vyetovac komise, kter je alespo v pracovn podob v kulorech k dispozici: .Pesto Komise neme pehldnout, e v innosti Rady v rozhodnm obdob dolo k cel ad rozhodnut a krok, kter nebyly v souladu s platnm prvem nebo byly na samm okraji ppustnho vkladu prva. Konstatuje, e v cel ad otzek se Rada dostvala do rozporu s nzory a stanovisky Mediln komise Poslaneck snmovny nebo i jinmi komisemi Parlamentu. Jako pklad velmi problematickho rozhodovn Rady Komise uvd ..e Rada v roce 1999 jednala v pmm rozporu se zjmy esk republiky, kdy pes nesouhlas a varovn advoktn kancele C.Ch rozhodla atd)

Na poslednm lednovm zasedn pedseda Rady, kter je k tomu podle zkona oprvnn, termn veejnho slyen v rmci tendru na digitln licence neoznmil, pestoe ji od zahjen licennho zen uplynula prv 3.2.2005 lhta 90 dn (15 a 16 Zkona .231/01Sb.). Tedy alespo podle prvnho vkladu oslovench odbornk, nzor RRTV resp. vpoet pedsedy P.Pospchala ovem podle dostupnch zprv vychz z termnu zveejnn poslednho novinovho inzertu o licennm zen a tak by k vyhlen mlo dojt a na zvr vjezdnho zasedn v ptm tdnu. Zahjen licennho zen zahajuje RRTV podle medilnho zkona z vlastnho podntu vyhlenm na webovch strnkch Rady se tak stalo 5.11.2004. Tolik tedy formln nejasnost. Z hlediska termn slyen pak existuj v podstat dv varianty - bu bude termn v co nejbli dob a ve bude minimln devti anoncovanmi hlasy len RRTV zavreno brzkm udlenm licenc na 24 let nebo bude termn slyen stanoven na njakou relativn pozdj dobu, napklad na podzim. Dvody, pro u termn nebyl vyhlen dve ne uplyne lhta nebo na co se stle jet ek, dosud nikdo z RRTV ani jej pedseda nesdlil.

Samotn zen jde zcela mimo legislativn ppravy nebo posledn fze schvalovn souvisejcch zkon. Dal vvoj je i nadle nejasn, Rada mezitm odmtla dal dosti o vstup do volnch digitlnch st, tentokrt rozhlasov projekty Jak zaznlo na zmnn Komisi, trv riziko prvnch spor a alob, kter beztak k postupu a ad rozhodnut RRTV ji byly podny. Podle nkterch vyjden radnch je to standardn postup, ale nevm jestli vsledky tchto postup takto klidn pijmaj nkte provozovatel, kte v ad ppad ji investovali finann i lidsk prostedky do rozbhu vysln a mus je ne z vlastn viny ukonit. Znm je i pedlosk ppad, kdy soud zdvodnil zruujc rozhodnut mj. i tm, e RRTV mla pi svm rozhodovn pihldnout k sice jet neplatnmu, ale ji obecn znmmu znn zkona...

Pro proces pechodu na digitln vysln je velmi dleit pprava legislativnch pravidel. Krom pipravovan digitln novely medilnho zkona, kterou by se ji za tden mla v rmci tzv.1.ten zabvat Snmovna ( a podvbor pro legislativu), se bl k zvrenmu hlasovn Zkon o elektronickch komunikac. Sent postupn upravil pvodn pozmovac nvrh sentnho hospodskho vboru, kter by krom narovnn a vytvoen shodnch podmnek a pravidel jednotn pro vechny dosavadn provozovatele, umonil TV Prima zbavit se sdlen vyslanch regionlnch televiz a zskat vyitnou celoplonou licenci pro digitln vysln. Po jednn dalch vbor nakonec Sent stanovil vem celoplonm provozovatelm spolen pravidla tzv. peklopen do digitlnho vysln. Podle nkterch vyjden sentor bylo jednou z motivac pijatch zmn nejen napravit pvodn jednostrann podmnky digitlnho vysln jen T a Ro, ale i snaha reagovat na rozporn vnman rozhodnut o udlovn licenc a zvolen postup RRTV.

Pozmovac nvrh Sentu je po podrobnjm zkoumn na zklad oficiln zveejnn verze na parlamentnch strnkch pomrn jednoduch a mohl by umonit i urit zrychlen pechodu na digitln vysln, i kdy jej nelze povaovat za vyloen systmov. Nvrh vyjaduje pomrn jasnou politickou shodu a vli a mohl by i do urit mry omezit rizika spojen s budoucmi nroky souasnch vyslatel. Nvrh m dokonce podporu i nkterch odbornk nebo manaer, kte vak toto nechtj zatm veejn piznat napklad i proto, e to nemus bt pln v souladu s nzorem nebo plnem jejich nadzench. Nvrh na peklopen vech souasnch celoplonch provozovatel mon obsahuje drobn provozn komplikace, kter jsou ale podle mho nzoru v praxi provediteln napklad fakt, e v nkterch ppadech by Rada musela nejprve rozhodnout o prvn variant umstn programu do multiplexu a a pot by nastala varianta druh s umstnm v jinm multiplexu. V podstat ale nvrh umouje a legalizuje mechanismus peklopen oproti nkterch dosavadnm krkolomnm pokusm a navc podporuje monost dohody vech zastnnch.

Tak vyazen ustanoven garantujc vznik a existenci veejnoprvnho multiplexu (jeho vznik obecn trvale podporuji) lze podle mho zajistit mnohem lpe a systematitji, ne formou urychlenho pozmovacho nvrhu v poslednch hodinch ped zvrench schvlenm ve Snmovn. Vhrady k tomuto pvodnmu nvrhu jsou pedevm k jeho konkrtnmu obsahu s adou nejasnost a nedostatk (viz dvj text). Domnvm se, e problematika esk televize a jej budouc podoba a postaven by se mly (a maj) systematicky eit v pslunm zkonu, napklad Zkonu o esk televizi (dtto Ro).

Nakonec se tedy o osudu a vsledn variant Zkona o elektronickch komunikacch bude rozhodovat hlasovn Snmovny pravdpodobn v druh sti norov schze (minimln 10 dn po pedn sentnho nvrhu do Snmovny), a zejm pedevm na zklad zjednoduujcho a ist politickho pohledu na nepln uzkonn veejnoprvnho multiplexu. Bude zajmav sledovat, jak na nov skutenosti zareaguj astnci pvodn kulorov dohody politickch stran vetn KSM.

Nebude-li v dohledn dob pijata zmna legislativy (ZEK nebo digi novela) nebo nedojde ke zmn ve strategii RRTV, je velmi pravdpodobn, e dosavadn vvoj povede k tomu, e souasn televize by se do digitlnho vysln mohly dostat tak za 2 3 roky (ad Zprva RRTV: Motivovat obany k pechodu na digitln pjem je teba nabdkou novch program. Transformaci stvajcch provozovatel na digitln vysln je teba provst a nsledn!). Rada bhem ptch tdn podle dosavadnho plnu obsad voln multiplexy novmi 8 programy a jedin celoplon multiplex je zatm , bude-li sentn nvrh zamtnut, peduren podzimnm pozmovacm nvrhem Snmovny vhradn pro eskou televizi a Ro. Pitom veejn deklarace nkterch pedstavitel veejnoprvnch mdi jsou ponkud v rozporu s prax bhem ady jednn na Rad nebo mezi provozovateli pitom ve smuje spe k reln aplikaci sentnch zmn (zatm bez zkonn odpory). T se toti podle vce dvryhodnch zdroj ve skutenosti bhem zkulisnch jednn sna v podstat o podobn zpsob zahjen dig. vysln - tzn. ve spoluprci a souasnm zapojen vech dnench televiznch celoplonch komernch program spolu s T do multiplexu A, tedy alespo pro prvn fzi. Zrove pokrauj diskuze nad vyuitm uvolnnch kmitot, kter se daj zskat z dosavadn st T2. Jde jen o to , zda budou vyuit na dopokryt souasnch st nebo by mohly bt zkladem st dal. Preferuje se poslen neplnch st.

V kadm ppad se v ptch 14 dnech na nkolika frontch rozhodne o dalch smrech a cestch esk digitalizace. Doufejme, e tch slepch uliek ubude.


Ing.Zdenk Duspiva, publicista, 4.2.2005