Souasn mediln zkony, tzn. Zkon o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, Zkon o esk televizi (eskm rozhlasu), Zkon o rozhlasovch a televiznch poplatcch, maj bt postupn zmnny a to bu pouze dlmi novelami nebo kompletn novm textem zkona. Od loskho jara se Poslaneck snmovn Parlamentu R doposud nepodailo dospt ke schvlen dl novely tzv. euronovely medilnho zkona a novho Zkona o T (nap. prava TV poplatk, nov systm volby rady T ad.). Pvodn ist technick euronovela Zkona .231/01, pipraven podle poadavk na harmonizaci evropskch norem ji v roce 2002, na sebe postupn nabalila adu dalch doplnn a prav, kter jej schvlen zkomplikovaly. Mezi posledn roziujc snahy o pravu pat napklad poadavek na zaveden zkonn garance jazykov rovn v mdich. Zkon o eskm rozhlasu by ml nsledovat po schvlen Zkona o T a ml by obsahov aplikovat pijat zsady i pro oblast veejnoprvnho rozhlasu.

Legislativn-mediln rok 2004 tak zane projednvnm odkldanch a nyn ji spe kontroverznch norem, kdy se do celkov nervzn atmosfry zapojila svmi aktivitami ada zjmovch a vlivovch skupin (dokonce i samotn T svmi klipy, kter nyn e RRTV jako poruen zkona). Ve tvrtek 15.1. odpoledne se sela na svm prvnm setkn pracovn skupina pro posouzen perspektiv mdi veejn sluby, kterou ustanovila poslaneck mediln komise. Jejm clem je provit monosti slouen veejnoprvnho rozhlasu a televize a een budoucho zpsobu financovn. Jde o sloit a pomrn zsadn tma a tak lze oekvat postupn roziovn tto debaty. Podle nzor len komise ihned pi jejm ustanoven by jej prce nemla ovlivnit dokonen projednn resp. schvalovn novel zkona o T.

Rok 2004 by ale, alespo podle pln vldy, ml bt z hlediska legislativnch podmnek docela zlomovm. Pravidla a fungovn jist ovlivn dal postup digitlnho vysln, bez ohledu na konenou podobu a vsledek rozhodnut vldy o Koncepci pechodu na digitln vysln (odhad nor 2004). Ministerstvo informatiky pedlo do 29.2. 2004 nvrh Zkona o elektronickch komunikacch, kter se vrazn dotk i televiznho a rozhlasovho vysln i samotnho fungovn a kompetenc RRTV a T. Dosud probh pipomnkov zen, a ji te nkter signly naznauj nejednotnost nzor jednotlivch vldnch resort. Pedevm se spekuluje o nesouhlasu Ministerstva financ, kter mj. m spolu s Ministerstvem informatiky zprostedkovan vliv i na zen eskho Telecomu a.s ( formou asti svch zstupc ve statutrnch orgnech). Ten se navc stal soust privatizanch pln, by se jedn zatm jen o vbr privatizanch poradc. Podle zkuenost s jinmi transakcemi se ale ji v tto fzi me rozhodnout i o dalm smru a charakteru vsledku cel transakce. Kauza eskho Telecomu a jeho budoucho prodeje me vznamnou mrou ovlivnit esk telekomunikan trh a napklad i prv se rozbhajc digitln vysln.

Pvodn poadovan termn schvlen novch pravidel pro telekomunikace, jednotn stanoven pro celou EU pslunmi evropskmi smrnicemi, se zejm do konce kvtna (datum vstupu R) nepoda schvlit. Je tedy mon potat spe s podzimnm termnem s tm, e do t doby mohou nastat nkter provizoria. Mimochodem njak podobn een me nastat i v rmci T, kde ji v kvtnu kon mandt pedsedy.

Z loskho roku (prosinec 2003) se a do letonho roku dostal cl vldy pipravit zcela nov Zkon o rozhlasovm a televiznm vysln. V prv schvlenm legislativnm plnu prce vldy pro rok 2004 je v gesci Ministerstva kultury nov zkon plnovn v termnu do z letonho roku, platnost by mla nastat podle plnu od ervence 2005. O obsahu a smyslu novho zkona jet nen rozhodnuto a ani Ministerstvo kultury dosud neprezentovalo sv konkrtn plny v tto oblasti. Daj se ale oekvat i njak zmny v postaven regulanch orgn. Budouc poslen role T je celkem patrn z nvrhu Telekomunikanho zkona, otzka budoucnosti RRTV je trochu nejasn. Sta pipomenout slova premira pidly z dubna 2003 v diskuznm poadu T, kdy zpochybnil dlouhodobou budoucnost RRTV a dosavadn systm oznail jako pekonan. Dokonce hovoil o plnech vldy Radu zruit a transformovat ji na speciln sprvn ad (pozn. ji dnes m RRTV statut sprvnho adu). Od t doby se sice mnoh zmnilo, spor kolem televize Nova je ukonen a RRTV i Rada T jsou ji personln obmnn, a tak mon snaha nkter vci mnit u bude motivovan jinak. V vahu stle pipad vznik konvergovanho regulanho orgnu pro oblast telekomunikac i pro vysln, jak je tomu v nkterch evropskch zemch.

Je ale mon, ne dojde ke schvlen dlch prav eskch medilnch zkon nebo k vyjasnn celkov legislativn koncepce, pijde impuls pro zmnu norem z evropskch struktur. Evropsk smrnice Televize bez hranic, kter je zapracovna i do naeho systmu, se mon brzy zmn. O plnovanch pravch se hovo ji del dobu, proces veejnch slyen a konzultac k tomu probh v Evrop ji od loskho bezna. Smyslem je reagovat na zmny audiovizulnho trhu v Evrop a na nstup novch digitlnch technologi. Mezi kritizovan oblasti souasn smrnice pat i povinnost programovch kvt evropsk tvorby pro jednotliv provozovatele vysln. Revize by mohla bt pijata ji letonm roce, ministersk konference na toto tma se bude konat 2.-3.bezna.

Prvn zasedn eskho Parlamentu (resp. Poslaneck snmovny PR) na tma dlch prav a zmn v systmu T ale zan ji v noru. Jak bude tento zejm zlomov rok a jak pravidla budou platit pro provozovatele vysln u ns zatm nelze odhadnout.


Ing.Zdenk Duspiva, 26. 1. 2004