Dne 1. prosince 2003 podala esk televize (dle jen T) Radu pro rozhlasov a televizn vysln o stanoven pslunch soubor technickch parametr vysln nlecch jednotlivm kmitotm zemsk digitln vyslac st pro en dvou celoplonch televiznch program T a jejich doplkovch slueb v systmu DVB-T ve smyslu 5, psm. j) zkona . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, ve znn pozdjch pedpis. Uinila tak v souladu s ustanovenmi 3, odst. 1, psm. a) a 3, odst. 2, zkona . 483/1991 Sb., o esk televizi, ve znn pozdjch pedpis, a v souladu s ustanovenm 3, odst. 1, psm. j), tho zkona.


Zjednoduen eeno, podala o pidlen kmitot, umoujcch vysln soubornho datovho toku v systmu DVB-T s tm, e jeho prostednictvm bude distribuovat signl program T1 a T2 a doplkovch slueb (teletext a sluby tomto dokumentu popsan). T pedpokld, e bude spolen s eskm rozhlasem (dle jen Ro) provozovat multiplex veejn sluby v systmu DVB-T, v jeho rmci budou eny programy obou vyslatel a jejich doplkov sluby.

Bez ohledu na personln zmny vrcholovho managementu T od roku 1998 nepetrit deklarovala a deklaruje svj cl provozovat v systmu DVB-T digitln multiplex veejn sluby. Podrobn projekt, kter je v souladu s Koncepc pechodu na digitln vysln v R, schvlenou Radou pro rozhlasov a televizn vysln v ervnu 2000, pipravila T u v listopadu 2001. Parlament jej obdrel v beznu 2002 jako plohu Vron zprvy o innosti esk televize v roce 2001.

Clem T je ve spoluprci s Ro sestavovat vsledn datov tok v t podob, v n bude distribuovn koncovm uivatelm, televiznm divkm a rozhlasovm poslucham, a mt tak, jak je tomu v analogovm televiznm a rozhlasovm vysln - pidleny kmitoty, jejich prostednictvm bude signl multiplexu vysln. Pitom T, kter sestav vlastn datov tok DVB-T, vybere v rmci veejn zakzky poskytovatele sluby (provozovatele zemsk digitln vyslac st), kter zajist penos datovho toku k divkovi. Veejn zakzka bude podlhat zkonu . 199/1994 Sb., o zadvn veejnch zakzek, ve znn pozdjch pedpis. Tento postup zaruuje divkm nejvy dosaiteln komfort sluby za nejni cenu; kad jin een je pro vyslatele a ve vsledku i pro divka dra a komplikovanj. Jde o een, kter je pro divky a uivatele slueb T nejvhodnj, nebo

poskytuje zruku kvality, plnosti a technickho komfortu sluby televiznm vyslnm a doprovodnch slueb a prostor pro jejich roziovn v nvaznosti na vvoj technologi;

je po prvn i technick strnce nejjednodu, jednoznan uruje odpovdnost za obsah multiplexu a usnaduje jeho kontrolu.


Ve popsan een vychz z platn esk legislativy a nevyaduje dn jej zmny. Znamen urychlen vstupu esk republiky do prvn fze pechodu na pozemn digitln vysln a vychz z pozitivnch zkuenost tch zem Evropsk unie, v nich rozhlasov a televizn stanice veejn sluby standardn vysln v systmu DVB-T ji provozuj.

V roce 2001 pedstavila T veejnosti zmr rozit programovou nabdku o zpravodajsk a publicistick televizn kanl T3 a vzdlvac a dokumentrn televizn kanl T4. Pechod na zamlenou strukturu ty kanl vak T chpe nikoli jako zmnu skokem, ale jako plynul proces. Proto ani finann nroky na zaveden pozemnho digitlnho televiznho vysln v multiplexu veejn sluby nevzrostou skokem, ale plynule, v zvislosti na postupnm roziovn slueb televiznm divkm.

T pot s tm, e bude s minimlnm asovm odstupem od zahjen vysln multiplexu veejn sluby nabzet v t sti datovho toku, kterou pozdji vyuije pro nov televizn programy, nkolikrt denn aktualizovan regionln zpravodajstv. Toto vysln bude pedstavovat vznamnou doplkovou slubu s mimodnou hodnotou pro jednotliv regiony esk republiky. Pokud T zsk kmitoty pro en signlu T1 a T2 v digitln podob v lednu 2004, pak tuto slubu zane poskytovat u na podzim 2004.

V digitlnm vysln se neoddliteln prolnaj programov (respektive obsahov), technick a ekonomick aspekty, jak to odpovd provzanosti vysln prostednictvm digitlnho multiplexu DVB-T. Pokud by T nemla spolu s Ro provozovat digitln multiplex veejn sluby, ztratila by monost vyuvat charakteristickou vlastnost statistickho multiplexu, toti jeho flexibilitu a variabilitu. Pro pklad:

Televiznmu vysln veejn sluby nle typick loha zprostedkovat pm televizn penosy z olympijskch her. Vyuit technickch vlastnost multiplexu umouje po dobu trvn tchto her rozit programovou nabdku o dal kanl. To vak znamen nronou koordinaci zbvajcch kanl v rmci datovho toku tak, aby nedolo ke snen kvality jejich penosu. Takov zachzen s digitlnm multiplexem vak nelze uskutenit za pedpokladu, e T nebude sestavovatelem tohoto datovho toku a e v jeho rmci budou psobit komern provozovatel televiznho vysln, jejich oprvnn zjmy by tm byly ohroeny. Znamen to toti v dob olympijskch her zaazovat na ostatn kanly poady s menm poadavkem na vyuit datovho toku, co je jen obtn dosaiteln v souinnosti s rznmi subjekty na jednom multiplexu.

Dal oblast, s n T ve spoluprci s Ro pot, je doplnn programov nabdky o dodaten sluby, souvisejc s obsahem televiznho a rozhlasovho vysln. Vedle dnes ji bnho teletextu, v digitln podob rychlejho, obsanjho a zahrnujcho i statick obrazov informace, a vedle rutinn poskytovanch skrytch titulk pro neslyc, to budou (napklad) tyto sluby:

Bhem penosu jednn z Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky T nabdne prostednictvm dodatench datovch slueb divkm monost, aby si vyvolali na obrazovce v textov podob profesn ivotopis poslance, kter prv hovo, citty z jeho pedchozch vystoupen na dan tma nebo pehled, kdy a jak tento poslanec hlasoval.

T bude 24 hodin denn prostednictvm tzv. karusel poskytovat divkm prbn aktualizovan textov zpravodajstv a informace o poas, oboj rozeno o statick obrzky, mapy a grafy.

T bude vyslat (napklad) vzdlvac poad o technice a technologich nebo jazykov kurz. V doprovodnch datovch slubch nabdne k tmto poadm automaticky dal doplujc daje o tmatu, statick obrzky jev, o nich se hovo, data, grafy, schmata nebo teba tematick slovnek k dan lekci cizho jazyka.

Jazykovmu vzdlvn televiznch divk pispje T mimo jin i tm, e u pevzatch dl (film, seril, dokument) nabdne vedle esk verze tak originln znn a ppadn dal jazykov mutace.

T vznamnm zpsobem napome snaz integraci nevidomch do vtinov spolenosti prostednictvm zvltn hlasov sluby, poskytujc verbln popis obrazovch scn, tzv. Audio Description.

T bude v souinnosti s Ro v rmci digitlnho multiplexu veejn sluby v systmu DVB-T poskytovat snadno a rychle dostupn informan servis lidem, kte se ocitli v tsniv ivotn situaci (mrt lena domcnosti, ztrta zamstnn, dlouhodob onemocnn atd.). 24 hodin denn bude mt kad divk k dispozici prostednictvm televizn obrazovky zkladn informace o svch prvech v tchto situacch a kontaktn adresy, elektronick adresy a telefonn sla, na nich zsk dal podrobnj informace a pomoc. Tato sluba m mimodn vznam pro osoby, pro kter je televizn pijma zkladnm zdrojem informac.

Uveden pklady vychzej ze zahraninch zkuenost televiznch vyslatel veejn sluby. T je neme poskytovat za pedpokladu, e nebude sestavovatelkou soubornho datovho toku, multiplexu DVB-T. V takovm ppad toti nebude schopna poskytnout provozovateli multiplexu takov finann prostedky za zaazen tchto dodatench slueb, jak budou nabzet nap. loterijn spolenosti nebo provozovatel jinch datovch slueb. Krom toho je nutn si uvdomit, e:

Pstup divk k jednotlivm slokm televiznho a rozhlasovho vysln a k doprovodnm datovm slubm v multiplexu DVB-T je zprostedkovn elektronickm programovm prvodcem, EPG (Electronic Programm Guide), kter pro televiznho divka pedstavuje zjednoduen eeno jakousi obdobu grafickho rozhran pro uivatele osobnho potae. Provozovatelem EPG je ten, kdo sestavuje souborn datov tok, digitln multiplex. Lze si obtn pedstavit, jakm zpsobem by tet subjekt sestavoval elektronickho programovho prvodce tak, aby divkm souasn zprostedkoval veejnou slubu v celm jejm rozsahu a pitom nediskriminoval nebo naopak neoprvnn zvhodoval provozovatele soukromho televiznho vysln v tomt multiplexu.

Ze vech t zkladnch aspekt, obsahovho, technickho a ekonomickho, je kad jin een ne DVB-T multiplex veejn sluby mn komfortn, mn spolehliv a dra. Proto T upednostuje koncepci multiplexu veejn sluby, jak tomu je bez vjimky v evropskch zemch, prochzejcch touto etapou zavdn DVB-T. T konstatuje, e platn znn zkona o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln a zkona o esk televizi j umouje zahjit vysln program T1 a T2 a doplkovch slueb v systmu DVB-T na vyhrazench kmitotech. Proto v souladu s ustanovenm 5, psm. j), zkona . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, ve znn pozdjch pedpis, podala Radu pro rozhlasov a televizn vysln o stanoven souboru jejich technickch parametr. Spatuje v tom prvn krok k postupnmu vybudovn digitlnho multiplexu veejn sluby systmu DVB-T v esk republice.


Zdroj: Pracovn materil esk televize k Nvtvnmu dni Rady pro rozhlasov a televizn vysln 7. ledna 2004, uveejnno na serveru esk mdia, 13.1.2004