Koncesionsk poplatky za veejnoprvn televizi by se mly v prvn fzi zvit na 99 korun, ekl v rozhovoru pro TK pedseda Rady esk televize (T) Jan Mrzena. Tato stka podle nj odpovd narovnn rstu inflace od roku 1997, kdy poslanci naposledy odhlasovali zven msnch poplatk, a to na 75 korun.


"Souasn finann situace T je dramatick, nechci kat katastrofln. Katastrofln by byla, pokud se nic nezmn," podotkl Mrzena. Poslanci budou zejm legislativu tkajc se financovn T znovu projednvat na norov schzi. O vldnm nvrhu obsahujcm nrst poplatk na 95 korun a zven reklamnho limitu T z jednoho na ti procenta vyslacho asu jednali u loni na jae, shodu se ale nepodailo najt.

Souasn se zvenm poplatk by bylo dobr zvit, aby se index poplatk mnil podle inflace, mn Mrzena. Oddlilo by to vvoj finann situace T od mncch se politickch nlad. Televizi se ji podle pedsedy podailo zefektivnit innost a snit nklady, ty leton by mly bt nominln na rovni roku 1997.

Ruku v ruce s pravou financovn by tak podle Mrzeny mlo jt legislativn opaten, kter televizi zajist lep vymahatelnost poplatk. Na neplatich T trat stamiliony korun ze svho nkolikamiliardovho rozpotu. Zkladem je podle Mrzeny vytvoen databze tch, kte maj ze zkona povinnost poplatky platit. Pedseda rady by se tak nebrnil napklad britskmu modelu registrace koncesion pi nkupu televizor, ale nevyluuje ani jin zpsoby.

"Koncesionsk poplatky mus bt tak vysok, aby z nich mohla televize zajistit zkladn slubu, kterou j ukld zkon," podotkl pedseda. Pesto by ale ml podle nj ve veejnoprvn televizi zstat prostor pro reklamu. O vi reklamnho limitu ale nechtl Mrzena spekulovat. Prodej reklamy by podle nj mla jednoznan zastvat extern agentura. Zda to bude i v budoucnu firma ARBOmedia, nebo jin, by mlo podle nj rozhodnout vbrov zen. Smlouva T s ARBOmedia m skonit v roce 2005, bude proto teba vypsat konkurz na agenturu tsn po legislativn prav financovn T, mn.

S chystanou digitalizac bude ale T podle Mrzeny potebovat jet dal finance. "T je v mnoha ohledech na digitalizaci pipravena jako jedin celoplon televize v tuzemsku, nicmn na sputn program bude potebovat finann prostedky o objemu asi miliardy korun," uvedl pedseda. Jakm zpsobem se bude pechod z analogovho na digitln vysln financovat, ale zle podle nj na zkonodrcch. Teoreticky je mon krt prvn vdaje ze sttnho rozpotu, za pijatelnj zpsob zskn penz ale Mrzena povauje koncesionsk poplatky.

V rmci digitlnho vysln by pak T podle nj mla v kadm ppad dostat prostor pro tyi kanly.


Zuzana Opletalov, k, TK, 14.1.2004