Pes mnostv pipomnek k nvrhu aktualizovan Koncepce pechodu na digitln vysln, pjde dokument podle veho bez vraznjch korekc dl pmo na projednn do vldy. Ppadn snad jet plnovan jednn ministr informatiky a kultury jako spolench pedkladatel me nvrh njak zkorigovat, ale zatm se neekaj zsadnj zmny. Otzkou, spe politickou, bude pozice esk televize a vyazen projektu specilnho veejnoprvnho multiplexu, i kdy nvrh Koncepce tento model pln nepopr, jen jej pmo nedefinuje.

Vtina vhrad je v obecn rovin shodn tedy obecnost, nezvaznost, nekonkrtnost, nekoncepnost Koncepce (napklad nzor na webov strnce eskho rozhlasu vnovan digitalizaci). K vln kritiky se hlasit pidal i len RRTV V.k, kter doporuil vld rovnou zamtnut celho dokumentu. Zrove si protentokrt vybral Rakousko jako model hodn koprovn Vhrady RRTV coby spolutvrce dokumentu pirozen pipomnaj, e ke Koncepci me Rada pi sv innosti jen pihlet, nebo je pro ni zvazn jen platn legislativa. A prv v tom vid Rada urit rizika, spojen zejmna s procedurou licencovn (v. nedoeen sprvnch poplatk s tm spojench) a tak monost obchodnch spor mezi jednotlivmi provozovateli. Myslm, e vtin z tch, kte proces pprav pro digitln vysln sleduj, ve shod s RRTV chyb konkrtnj ekonomick kalkulace a pslun dopady plynouc z pechodu na nov vysln.

esk televize v poteb soubhu investinch a provoznch nklad na analogov i digitln vysln vid omezen pro sv dal plny, napklad pi provozovn doplkovch slueb. Pro svj nesouhlas s takto sestavenou Koncepc vyuv i svho pozitivnho lobbingu. Jist vyuije pleitosti i v rmci Semine k problematice mdi veejn sluby, kter na cel ter 3.2. organizuje Parlament pod ztitou pedsedy snmovny L.Zaorlka. Program je pevn vnovn otzkm postaven a financovn T a Ro, ale odpoledn je tmaticky vymezeno pro digitln vysln. Plnovan obsazen diskuznch panel je vskutku reprezentativn. Mon snad jen poznmka, kter napadne pi podobnch akcch, e mon chyb vt podpora vrcholovch orgn (napklad Rada T) a managementu veejnoprvnch mdi. Hlavnmi propagtory a aktivnmi astnky pprav tak zstvaj poven a pln profesionln pracovnci, ovem bez pslunch vrcholnch rozhodovacch kompetenc.

Jist semin na politick pd me bt jednou z monost diskuze, kter jednoznan dosavadnm ppravm chybla. Ani plnovan a ponkud jednobarevn Vbor pro digitln vysln pod patronac a zenm Ministerstva informatiky nen pijmn pli s nadenm. Mon i proto, e navrhovan sloen na zklad funkc ve sttnch orgnech nedv komernm subjektm monost plnohodnotn se astnit pprav. Na druh stran jist poteba komunikace a synergickch postup pivede provozovatele se zjmem o ast v digitlnm vysln na njakou spolenou platformu. Pklady v zahrani potvrzuj, e je to v zjmu vech. Proto napklad v Nmecku vznikaj pravidla i na zklad dohody (smlouvy) mezi veejnoprvnmi a komernmi televizemi a regulanmi institucemi.

Pi ekn na pstup vldy k navrenmu dokumentu Koncepce se mezitm mnohm vybav tm legendrn vrok ministra informatiky z Brnnskho Invexu 2002 o tom, e: nebude digitalizaci brnit.. Prv tak je nvrh Koncepce asto vnmn nebrn rozvoji digitalizace (ale podmnky pro pechod a dal perspektivu nevyjasuje a v zsad tedy pli rozvoji nepomh ). V kadm ppad jasn pravidla a garance pro astnky digitlnho vysln nevznikly, ale vvoj pjde dl. Zkladn smr a perspektiva zstv. Mon v tto souvislosti zde mohu pipomenout pracovn nzev m publikace o digitlnm vysln, jako jeden z podklad pro diskuzi a informovanost k tmatu Digitalizace jako budoucnost elektronickch mdi (prv se dokonuje tisk knihy). Pi pohledu na mapu evropskch zem s vyznaenm stavu pprav digitlnho vysln, kter je k dispozici v odkazech na webu T, je zejm jak mlo blch mst na naem kontinentu ji zstv.

Souasn stav tedy nen njak dramaticky rychl ani pomal. Je to reln stav a je teba vnmat snahu vech vci eit a posunout dl. Mon chyb njak opravdov koordintor a ldr celho snaen, mon by to mohl bt i docela dobr politick program (navc dlouhodob). Vlda projednn Koncepce na svm nejblim stedenm jednn nem, dal termn me bt ji pt tden. V tdnu, ve kterm Snmovna rozhodne tak o osudu Zkona o esk televizi o poplatcch za ni.


Ing.Zdenk Duspiva, 2. 2. 2004