Mediln odbornci, zstupci esk televize, eskho rozhlasu a poslanci nenali ani 3. nora recept na vyeen financovn tuzemskch mdi veejn sluby. Diskuze na toto tma se uskutenila v rmci odbornho semine v Poslaneck snmovn. Ani za pomoci odbornk z mezinrodnho sdruen veejnoprvnch mdi EBU (European Broadcasting Union) se recept na financovn, jen by byl pijateln pro vechny ptomn zstupce eskho politickho spektra, nepodailo najt.

Poslanci by mli o legislativ tkajc se financovn T a Ro hlasovat na norov schzi doln komory. astnci ternho semine se shodli na tom, e mdia veejn sluby, kter pokrvaj to, co komern mdia zamen na zisk nabdnout nemohou, jsou pro spolenost nezbytn.

Nov pohledy pinesli do diskuz eskch pedstavitel medilnho svta lid z EBU. editelka EBU pro rozhlasov vysln Raina Konstantinov upozornila, e teoreticky jsou mon ti zdroje financovn mdi veejn sluby, a to koncesionsk poplatky, reklama a sttn subvence. Konkurence mezi mdii veejn sluby a mezi komernmi mdii by podle n v idelnm svt nemla vzhledem k jejich odlinm zamenm existovat.

S tm ale nesouhlasil f esk rozhlasov poboky BBC Vt Kol. Podle nj mus existovat konkurence mezi svtem veejn sluby a komernm svtem. Konkurence mus bt jak z hlediska nr, tak tmat i novinskch a modertorskch talent.

Mon model financovn pro esk veejnoprvn instituce naznail f oddlen pro legislativu EBU Werner Rumphorst. Financovat mdia veejn sluby ist z koncesionskch poplatk si mohou podle nj dovolit jen bohat zem i zem s velkm potem obyvatel, jako je Velk Britnie. Jinde podle Rumphorsta nezbv, ne pout model smen, tedy s reklamou.

Reklamn pjmy by podle nj nemly init vce ne tetinu celkovch pjm veejnoprvn televize. V Polsku jsou pjmy z reklamy u veejnoprvn televize napklad extrmn vysok, a to 60 procent, upozornil. V ppad T je to nyn, pi reklamnm limitu jedno procento vyslacho asu, asi deset procent pjm.

Rumphorst tak upozornil, e je dleit zlepit zpsob vybrn koncesionskch poplatk. Ty by se podle nj zrove mly pestat povaovat za platbu za slubu, ale mly by bt chpny jako projev solidarity. Vybavenost televiznmi a rozhlasovmi pijmai je v Evrop tak vysok, e by platit mli prakticky vichni, i kdy by lid vjimen nevlastnc tyto pstroje mli mt monost se od platby odhlsit.
Rada T by podle ministra kultury Pavla Dostla (SSD) mla bt pokud mono co nejobtnji odvolateln. Soud, e snadno odvolateln rada me podlhat politickm tlakm. Prv toto m podle ministra zohledovat vldn nvrh zkona o T. Ten pedpokld, e radu by mla ze tetiny volit snmovna, ze tetiny Sent a tet st by ml vybrat premir, nebo prezident. Dostl tento zkon povauje za prioritn, nicmn pedpokld, e ve snmovn tento msc neprojde. Ani vichni poslanci vldn koalice s nvrhem nesouhlas, podotkl.

Ministr v tto souvislosti upozornil, e je mon, e pak mohou nkter strany vyvolat hlasovn o odvoln souasn rady a potamo dal zmnu veden televize.
Poslankyn Tna Fischerov (US-DEU) naopak povauje za prioritu zkon tkajc se televiznch a rozhlasovch poplatk. Pokud se poplatky nezv, me bt nastartovn a znik veejnoprvnch mdi, mn.

f Ro Vclav Kask v emotivnm vystoupen upozornil, e esk stt pichz kvli zhorujc se finann situaci rozhlasu o sv rodinn stbro. Od nora musel Ro 6 ukonit vysln na stednch vlnch a zaal vyuvat stedovlnn psmo Ro 2, kter se zrove na velmi krtkch vlnch. Kask prohlsil, e ji te Ro pociuje, e neme dostaten zaplatit sv pracovnky a udret je tak v rmci konkurence na trhu prce ve slubch rozhlasu.

Pedseda parlamentn mediln komise Jaromr Tal (KDU-SL) pipomnl, e poslanci se nap politickm spektrem obecn shodnou na poteb zlepit vybrn poplatk. Rozdln nzory maj na reklamn as v T a na potebu zven poplatk. V tomto smru diskuze vchodisko ke kompromisu nenaznaila.

Zdroj: TK, M&M, 4.2.2004