Evropt ministi se zatm nedohodli na pravidlech, podle nich by se mlo dit vysln z jedn zem uren pro posluchae v jin zemi EU. Evropsk komise je proti nvrhu Irska a dalch stt, aby takov vysln bylo regulovno ze dvou mst.


esk ministr kultury Pavel Dostl ekl, e vedle tohoto tmatu se chce na porad ministr EU a kandidtskch zem v Dublinu vnovat dalmu aspektu spolen evropsk legislativy - kvtm na evropskou televizn filmovou produkci. "My jsme v situaci, kdy jsme se ve svm zkon zavzali dodrovat evropsk kvty. To znamen jist poet evropskch dl odvyslat v naich televizch, a veejnoprvn televizi nebo privtnch, ale nastala otzka, jak zajistit kvalitn vrobu tchto dl," vysvtlil.

Ministr ekl, e chpe nutnost kvt na evropskou produkci, ale nechce podporovat administrativn metody, kter by se zamily jen na pvod dla, a nikoli na jeho kvalitu. "Pak by se stejn na n nikdo nedval," ekl o situaci, kdy by se vyslaly sice evropsk, ale mlo zajmav poady.

Pokud jde o vysln pes hranice, pedsednick zem Irsko pat k tm, kter se domnvaj, e vysln z jedn zem uren vlun pro posluchae v jin zemi by mlo podlhat tak legislativ clov zem. Jde mu hlavn o obsah reklamy, protoe Irsko chce nyn vrazn zpsnit reim pro tabkovou reklamu a reklamu alkoholu. Pokud by mohlo regulovat jen irsk stanice, dotkla by se nov pravidla podle ministra Dermota Aherna jen poloviny divk, protoe do Irska vyslaj intenzivn i britsk televize.

Komisaka Viviane Redingov ovem ekla, e Irskem navrhovan postup nen mon, protoe je proti zakldac smlouv EU. V n byl vytvoen jednotn trh a pijata zsada, e za regulaci odpovd vdy zem pvodu.

Ministr Dostl ekl, e debata m dopad i na eskou republiku a okol - jde napklad o vysln eskch televiz zamen na Slovensko. "Evropt ministi se tady rozdlili na dv skupiny," popsal situaci na jednn a ekl, e sm zastv liberlnj stanovisko vychzejc z principu regulace na stran zem pvodu. I podle irskho ministra debata bude pokraovat jet i po skonen irskho pedsednictv.

Ministi mli 2. bezna tak monost poprv vyslechnout nzor komise po rozshlch konzultacch ohledn direktivy "televize bez hranic" z roku 1989, kter upravuje zkladn principy audiovizuln politiky EU. Komisaka Redingov ekla, e komise dostala 150 pipomnek o 1400 stranch nejen od stt, ale tak od profesionl a organizac psobcch v oboru.

Podle jejch slov panuje souhlas, e direktiva je nutn a e odpovd potebm. Komise se zatm nedomnv, e by ji bylo poteba mnit, ale chce zpesnit i zvazn vyloit nkter pase zejmna s ohledem na novou techniku, kter se vyvj rychleji, ne pslun normy. Ministi i komise se shodli, e je nutn tak zven ochrana mladistvch ped televiznm sexem a nsilm, ale napklad i v potaovch hrch.

Irsk Dermot Ahern si pochvaloval tak pravidla EU o zajitn zpravodajstv z vznamnch udlost, kter Irsko podle jeho slov umlo dobe vyut. Jde o princip, e je mono vyslat audiovizuln zpravodajstv i z akc, na n si urit spolenost koup vhradn prva.


Zdroj: TK, M&M, 3.3.2004