Nkolikrt odloen termn, sloit hledn kompromisu a pravy na posledn chvli to ve provz ppravu dleitho dokumentu, kter m aktualizovat pravidla a zkladn rmec pro pechod na digitln zemsk vysln v R. U mnostv pipomnek, kter vznikly jako reakce na prvn variantu dokumentu, signalizovalo malou spokojenost a urit zklamn spojovan s novm dokumentem. Pipomnky mli i zstupci instituc, kter se na pprav Koncepce podleli pmo. Posledn obdob probhalo ve znamen meziresortnch jednn pedkladatel (Ministerstvo informatiky a Ministerstvo kultury) a ppravy dokumentu pro jednn vldy tak, aby tento podklad nebyl pln odmtnut. Dolo i k jednn s provozovateli vysln a s nktermi veejnmi kritiky (napklad s V.kem z RRTV). Na posledn chvli vloen pravy maj spe ndech mediln vstcnosti k zjmm veejnoprvnch mdi ne skutenou garanci v rmci digitlnho vysln.

Novou vznamnou zprvou jsou vak negativn stanoviska dalch odbornch seskupen. Pkladem me bt nzor velmi vlivn odborn komise SSD pro informatiku a telekomunikace. V ele komise stoj bval ministr Karel Bezina, kter byl sice ministrem bez portfeje, avak ml v kompetenci prv informan technologie (v t dob MI jet neexistovalo ani v teoretickch vahch). Ve svm nzoru je komise velmi shodn s kritikou vtiny zainteresovanch. V zsad komise rychlej rozvoj digitlnho vysln u ns velmi podporuje, ovem navrhovan podmnky povauje za velmi netransparentn a rizikov jak pro vldu a politickou reprezentaci, tak i pro samotn provozovatele vysln (vetn komern sfry). Materil MI a MK podle nzoru odbornk z komise neumouje vytvoen dynamickho, skuten vrohodnho a otevenho trhu novch elektronickch mdi. Jednou z hlavnch a obecn shodnch vhrad je asov omezen Koncepce, bez informace o dalm vvoji a postupu po roce 2006. Souasn jde jen o dl pravu pvodnho vldnho dokumentu (dosud platnho) bez vyeen klovch a dosud nezodpovzench otzek.

Podstatnou pipomnkou je absence rozboru socilnekonomickch souvislost a naznaen alespo zkladnho obchodnho modelu pro vznik novch trh. Peloeno do etiny tedy nen jasn zda navrhovan a pomrn nejasn pravidla povedou k spnmu zskn divk pro kompletn zmnu v pjmu televiznho a rozhlasovho vysln se vemi dsledky a problmy , pedevm v pechodnm obdob. Spe populistick nvrh (a navc dle prvnch reakc Ministerstva financ nereln) na peazen set top box do ni sazby DPH je povaovn za velmi zjednoduen. Z hlediska systmovho chyb odborn stranick komisi zpracovn Nrodnho plnu pechodu na digitln vysln tak, jak vyplv z evropskch podmnek (eEurope 2005) a z kontextu naeho kvtnovho vstupu do EU.

Z konkrtnch pipomnek se opt i zde objevuje vhrada k nejasnosti a k mon neprhlednosti obecn pi licencovn a pi programovm obsazovn multiplex. Navrhovan Vldn vbor pro digitln vysln pak podle stanoviska znepehleduje situaci v kompetencch rznch regulanch a exekutivnch orgn.

Zsadn zvr, vyplvajc ze stanoviska komise, obsahuje doporuen dokument Koncepce nepijmout a dopracovat jej ve smyslu zkladnch pipomnek. Jedn se o nzor stranick (avak odborn) komise nejsilnj vldn strany, a urit bude mt vliv na projednn ve vld. Dosud se zstupci pedkladatel ve svch vyjdench nedomnvali, e by oekvali njak zsadn problmy pi projednvn ve vld. Nyn si myslm, e souhrn pipomnek a vhrad je z vtiny zainteresovanch astnk celkem shodn a asi ovlivn projednn a stanovisko vldy. Termn projednn ve vld je ji znm 10.bezna 2004,pod bodem .18.

Do vldy mezitm odeel dal nvrh vznamnho zkona Zkona o elektronickch komunikacch. Pi prezentaci na tiskov konferenci MI bylo pedkladateli vyzdvihovno, jak dlouho a intenzivn probhalo pipomnkov zen. Uvidme, jak tato pprava pispje ke kladnmu vsledku projednn (Zahjen prac na digitln Koncepci slav prv jeden rok). V kadm ppad se v poslednm diskuzch tm vbec veejn nediskutoval problm upesnn kompetenc pslunch regultor (resp. jejich poslen) a dal zkonn ustanoven, kter budou mt zsadn vliv ji na souasn rozhlasov a televizn vysln, a tak na vysln digitln. Ministerstvo zatm e sv problmy s eskm Telecomem, kde se uvauje i s monost personlnch zmn ve veden tto polosttn dominantn telekomunikan firmy. A ve snmovn je ve finle schvalovn prav financovn veejnoprvnch mdi.


Ing.Zdenk Duspiva, publicista