Nen to tak dlouho kdy na domc politick a kulturn scn probhaly vniv diskuze na tma vprodej nrodnho bohatstv. Jde o to, e limitovan kmitotov monosti a kapacity jednotlivch stt, kter lze vyut pro en rozhlasovho a televiznho vysln, jsou vnmny jako jaksi nrodn prodn bohatstv. Pidlen licenc pro vyuit kmitot je vdy vznamnm rozhodnutm, nebo je zejm, e pi dobr pprav a realizaci mohou bt podnikatelsk projekty v tomto oboru velmi zajmav. Pinou pevn politick diskuze na tma bezplatnho pidlen licenc pro prvn projekty komernch televiz byla pedevm situace kolem televize Nova v roce 1999 a samozejm reakce na jej komern spch (resp. spor se CME).

Intenzivn kritika vytkala politick reprezentaci, e umonila pijatmi pravidly a zkony pidlit licenci na celoplon vysln bezplatn. Vlna podobnch nzor pila ale a nkolik let po udlen licence a pedevm po spchu komern TV. Pitom v potku byla situace jin, pedevm nebyla jasn perspektiva a odhad vsledku novch televiznch projekt. Pamtnci obas pipomenou, e se tehdy pipravovala pravidla a podmnky , kter by dokonce njak finann nebo daov podpoily rozjezd komernch projekt v rmci vytvenho dulnho systmu.

V dob projednvn novho medilnho zkona (Zkon . 231/01) v roce 2001 dolo v samotnm zvru parlamentn procedury k nhl legislativn zmn ( v rmci tzv. II. ten, 5.duben 2001). Tehdej poslanec Bohuslav Sobotka pipravil a navrhl speciln ustanoven, kter zpoplatnilo prodlouen celoplonch televiznch licenc. Poslaneck snmovn nabdl na vbr nkolik rozdlnch variant od 200 milion do 800 milion. Hlasovn o variantch, kter bylo nco jako licitovn, se nakonec vtinov (tsn) ustlilo na 200 milionech. Mnoz astnci hlasovn tento krok chpali jako jaksi zptn vytovn vyuvn licence i za pedchoz lta. Zdvodnn, kter pednesl navrhovatel, bylo velmi zvltn. Kalkulace poplatku vychzela z reijnch nklad na provoz RRTV, kter se nsobily dlkou trvn licence. Tehdy vyla stka nklad okolo 100 milion a argumentem bylo zskat njak takto vynaloen prostedky zpt do sttnho rozpotu, ppadn ueten prostedky vnovat na dal ely v rmci rozpotu.
Podrobnji zde: (Mimochodem jako zajmavost - v dal sti stejn parlamentn rozpravy je zajmav diskuze na tma tehdy plnovanho novho zkona pro digitln vysln).

Nyn se podobn vahy objevuj v men intenzit znovu, v situaci, kter v nejblim obdob pinese nov televizn licence pro televizn a rozhlasov vysln v rmci digitlnch multiplex. V dob zkoordinovn 6ti multiplex bude k dispozici a 24 programovch pozic (cca po roce 2006). Jde o zsadn zmnu spojenou ovem s pomrn vysokmi nklady na nov vysln. Souasn odhady hovo o cca 100 mil. K ronch nklad na provoz jednoho programu v multiplexu. Tak nklady na vybudovn st pro digitln penos budou znan, v du okolo 1mld.K na celoplon en jednoho datovho multiplexu. Je tedy zejm, e poadavky na njak vysok vstupn poplatky pro vstup do digitlnho vysln by evidentn rozvoji neprosply. Riziko njak dodaten pravy ( v ppad spchu) jako tomu bylo ped lety, zatm ale vylouit nelze.

Aktuln pln, v nznacch prezentovan v poslednch dnech, pot ovem se sputnm jenom jednoho multiplexu, i s ohledem na stav nedokonen koordinace dalch st a na probhajc jednn Regionln radiokomunikan konference. Prvn multiplex obsahuje 4 programov pozice, ze kterch podle plnu maj 2 pipadnout programm esk televize. Podn dosti o udlen oprvnn k provozovn televiznho vysln pijde podle platnho zkona na 50 000,-K. O udlen licence rozhoduje RRTV. Kritria pro udlen licence jsou v pomrn obecn form nastavena v zkon. Jin kritria pro sloit rozhodovn o vbru budoucch celoplonch rozhlasovch a televiznch program zatm nebyla zveejnna.

Z hlediska litery zkona (Zkon .231/01Sb.) by mlo jt o projekt, kter mj. zajist:
- pnos programov skladby navrhovan adatelem o licenci, kter pispje k rozmanitosti stvajc nabdky program rozhlasovho nebo televiznho vysln na zem, kter by mlo bt rozhlasovm nebo televiznm vyslnm pokryto.
- podpora evropsk tvorby spolu s tvorbou evropskch nezvislch producent
- prokzn pnosu projektu uchazee pro rozvoj pvodn tvorby
- pipravenost adatele opatit urit procento vyslanch poad skrytmi nebo otevenmi titulky pro sluchov postien
- pnos projektu adatele k zajitn rozvoje kultury nrodnostnch, etnickch a jinch menin v esk republice.

Samozejmost je splnn zkladnch formlnch poadavk stejn jako prokzn ekonomick, organizan a technick pipravenosti adatele k zajitn vysln, vetn vsledk dosavadnho podnikn adatele v oblasti rozhlasovho a televiznho vysln, pokud v tto oblasti podnikal, a transparentnost majetkov struktury adatele.

V zkonu je to tedy celkem jasn a podrobn popsno, ale bude asi opravdu tk vybrat a porovnat mnostv projekt, kter pi pprav budou vytvoeny podle tto kuchaky. Soutn projekty pak mohou bt v zsad velmi podobn. Jsou-li nyn podle aktulnho plnu k dispozici jen 2 pozice, konkurence zjemc na tento omezen poet me bt opravdu velik ( stejn jako monost spor a stnosti projekt nevybranch). Zatm jde ale o pedbn pln, kter je pijmn spe opatrn a s uritou mrou skepse. Omezen rozjezd toti podle nzoru vtiny astnk projekt pro digitln vysln zejm nebude mt dostatenou atraktivitu pro divky a ani dostatenou garanci pro zhodnocen vynaloench investic. Ve he jsou stle jet otzky spojen s platnmi prodlouenmi televiznmi licencemi a nejasnmi pravidly pro postupn ukonovn analogovho vysln a ppadn kompenzace.

V ppad udlen novch celoplonch licenc se objevuj rozpory a nepomr mezi relativn draze prodlouenmi licencemi (kter navc budou zejm v nejblich letech radikln omezeny) a podmnkami nov udlovanch licenc (tj. za sprvn poplatek 50 000 K). Tento nesoulad by mohl bt i v kolizi s platnmi evropskmi pravidly pro hospodskou sout a poadavky na nediskriminan pstup.

Podle reakc oslovench zstupc Ministerstva financ, Ministerstva kultury a Ministerstva informatiky (instituce jejich resortn kompetence se njakm zpsobem dotkaj televiznho vysln) se v tto oblasti v souasnosti neplnuj dn pravy nebo zmny. Ani ministr financ B.Sobotka, kter se svm iniciativnm krokem v roce 2001 vznamn zviditelnil, se dnes k souasnmu stavu licennch poplatk ani k dalmu vvoji nechce u vbec vyjadovat a podle slov svho mluvho je toto v kompetenci Ministerstva kultury (MK). Zstupci MK nsledn poskytli informace, e otzka posouzen vhodnosti, zpsobu a ve ppadnho zpoplatnn zemskho digitlnho vysln je navrena na program prvnho setkn len pracovn skupiny, svolan ministrem informatiky Vladimrem Mlynem (setkn zstupc ministerstev, regulanch orgn, mediln komise PSP, provozovatel digitlnch st a pedstavitel celoplonch televiz by se mlo uskutenit jet v ervnu).

Zatm tedy zstv pomrn paradoxn stav, kdy v ppad, e adatel vyhraje licenn zen s njakm vhodnm projektem - zsk tak celoplonou licenci na 12 let za zkladn sprvn poplatek. Bude-li ji chtt po uplynut odpovdajc lhty prodlouit, mus zaplatit u zmnnch 200 milion (nebo si pod o dal novou licenci, ta by byla sice mnohonsobn levnj, ale jej pidlen nejistj).


Ing.Zdenk Duspiva, publicista, 10.6.2004.