satCentrum.com satCentrum.sk tvCentrum.com tvCentrum.sk satelitShop.cz satShop.sk
Zpravodajstv Vyslae Stanice DVB-T TV program TV ke staen Burza Diskuse

esko-Slovensk
televizn domna

upc.cz
ter 16.11.2004 - 14:55:55 online 5 lid pihlen Nastav barvu:

upc.cz

Hlasovn
TV stanice primrn pijmm pomoc
terestrick antny
33%
kabelovho rozvodu
21%
MMDS
11%
DVB-T
8%
satelitu
27%
Hlasovalo 371 nvtvnk

Rubriky
Stanice a vyslae
DVB-T
Kabelov televize
Technika
Program

Nejnovj lnky
Radu neodvolvat, ale jako instituci transformovat dnes
Hvzdy let do stolet s Vladimrem Hronem dnes
Nov rekord Novn TV JOJ dnes
Karneval zaazuje do nabdky parlamentn televizi 24.cz dnes
15. vro Sametov revoluce na obrazovce esk televize dnes
LinuxExpo 2005 pin vznamn zmny vera
Zo zasadnutia RVR vera
HBO pripravuje nov filmov kanl vera
TV Nova mn modertora poadu esko hled SuperStar, novm je Petr Holk vera
Prv vazstvo Surniovej sledoval rekordn poet divkov

Editorial
Vtejte na strnce tvCentrum, kter je vnovan televizn, kabelov, DVB-T technice a mdim.

06/11 - TV ke staen: Program: AXN, Cartoon, Guide HBO, Guide HBO2, HBO, HBO2, Nepremiry HBO, Premiry HBO a Spektrum na msc prosinec, Eurosport na 48. tden, Galaxie Sport na 46. a 48. tden, Hallmark na 49. tden, TV Hradec Krlov a TV Praha na 46.-48. tden.

24/10 - TV ke staen: Program: MTV 2, MTV Base, MTV Dance, MTV Hits, MTV UK, VH1 Classic, VH1 UK, VH2 a TMF na msc listopad.

23/10 - TV ke staen: Program: CNN, Private Blue, Private Gold a VH1 na msc prosinec, AXN, Club, Romantica a Spektrum na msc listopad, Hallmark na 46.-47. tden, Galaxie-sport a TV Praha na 44.-45. tden, Eurosport na 45.-46. tden a TV Hradec Krlov na 45. tden.

06/10 - TV ke staen: Program: HBO, HBO Guide, Premiry HBO, Nepremiry HBO, HBO2, Guide HBO2, Synopse HBO2, Private Blue a Private Gold na msc listopad, Hallmark na 45. tden.




Rubrika: DVB-T
Nov celoplon TV licence
Autor: Zdenk Duspiva, e-mail: Pidan: 11.06.2004

Nen to tak dlouho kdy na domc politick a kulturn scn probhaly vniv diskuze na tma vprodej nrodnho bohatstv. Jde o to, e limitovan kmitotov monosti a kapacity jednotlivch stt, kter lze vyut pro en rozhlasovho a televiznho vysln, jsou vnmny jako jaksi nrodn prodn bohatstv. Pidlen licenc pro vyuit kmitot je vdy vznamnm rozhodnutm, nebo je zejm, e pi dobr pprav a realizaci mohou bt podnikatelsk projekty v tomto oboru velmi zajmav. Pinou pevn politick diskuze na tma bezplatnho pidlen licenc pro prvn projekty komernch televiz byla pedevm situace kolem televize Nova v roce 1999 a samozejm reakce na jej komern spch (resp. spor se CME).

Intenzivn kritika vytkala politick reprezentaci, e umonila pijatmi pravidly a zkony pidlit licenci na celoplon vysln bezplatn. Vlna podobnch nzor pila ale a nkolik let po udlen licence a pedevm po spchu komern TV. Pitom v potku byla situace jin, pedevm nebyla jasn perspektiva a odhad vsledku novch televiznch projekt. Pamtnci obas pipomenou, e se tehdy pipravovala pravidla a podmnky , kter by dokonce njak finann nebo daov podpoily rozjezd komernch projekt v rmci vytvenho dulnho systmu.

V dob projednvn novho medilnho zkona (Zkon . 231/01) v roce 2001 dolo v samotnm zvru parlamentn procedury k nhl legislativn zmn ( v rmci tzv. II. ten, 5.duben 2001). Tehdej poslanec Bohuslav Sobotka pipravil a navrhl speciln ustanoven, kter zpoplatnilo prodlouen celoplonch televiznch licenc. Poslaneck snmovn nabdl na vbr nkolik rozdlnch variant od 200 milion do 800 milion. Hlasovn o variantch, kter bylo nco jako licitovn, se nakonec vtinov (tsn) ustlilo na 200 milionech. Mnoz astnci hlasovn tento krok chpali jako jaksi zptn vytovn vyuvn licence i za pedchoz lta. Zdvodnn, kter pednesl navrhovatel, bylo velmi zvltn. Kalkulace poplatku vychzela z reijnch nklad na provoz RRTV, kter se nsobily dlkou trvn licence. Tehdy vyla stka nklad okolo 100 milion a argumentem bylo zskat njak takto vynaloen prostedky zpt do sttnho rozpotu, ppadn ueten prostedky vnovat na dal ely v rmci rozpotu.
Podrobnji zde: (Mimochodem jako zajmavost - v dal sti stejn parlamentn rozpravy je zajmav diskuze na tma tehdy plnovanho novho zkona pro digitln vysln).

Nyn se podobn vahy objevuj v men intenzit znovu, v situaci, kter v nejblim obdob pinese nov televizn licence pro televizn a rozhlasov vysln v rmci digitlnch multiplex. V dob zkoordinovn 6ti multiplex bude k dispozici a 24 programovch pozic (cca po roce 2006). Jde o zsadn zmnu spojenou ovem s pomrn vysokmi nklady na nov vysln. Souasn odhady hovo o cca 100 mil. K ronch nklad na provoz jednoho programu v multiplexu. Tak nklady na vybudovn st pro digitln penos budou znan, v du okolo 1mld.K na celoplon en jednoho datovho multiplexu. Je tedy zejm, e poadavky na njak vysok vstupn poplatky pro vstup do digitlnho vysln by evidentn rozvoji neprosply. Riziko njak dodaten pravy ( v ppad spchu) jako tomu bylo ped lety, zatm ale vylouit nelze.

Aktuln pln, v nznacch prezentovan v poslednch dnech, pot ovem se sputnm jenom jednoho multiplexu, i s ohledem na stav nedokonen koordinace dalch st a na probhajc jednn Regionln radiokomunikan konference. Prvn multiplex obsahuje 4 programov pozice, ze kterch podle plnu maj 2 pipadnout programm esk televize. Podn dosti o udlen oprvnn k provozovn televiznho vysln pijde podle platnho zkona na 50 000,-K. O udlen licence rozhoduje RRTV. Kritria pro udlen licence jsou v pomrn obecn form nastavena v zkon. Jin kritria pro sloit rozhodovn o vbru budoucch celoplonch rozhlasovch a televiznch program zatm nebyla zveejnna.

Z hlediska litery zkona (Zkon .231/01Sb.) by mlo jt o projekt, kter mj. zajist:
- pnos programov skladby navrhovan adatelem o licenci, kter pispje k rozmanitosti stvajc nabdky program rozhlasovho nebo televiznho vysln na zem, kter by mlo bt rozhlasovm nebo televiznm vyslnm pokryto.
- podpora evropsk tvorby spolu s tvorbou evropskch nezvislch producent
- prokzn pnosu projektu uchazee pro rozvoj pvodn tvorby
- pipravenost adatele opatit urit procento vyslanch poad skrytmi nebo otevenmi titulky pro sluchov postien
- pnos projektu adatele k zajitn rozvoje kultury nrodnostnch, etnickch a jinch menin v esk republice.

Samozejmost je splnn zkladnch formlnch poadavk stejn jako prokzn ekonomick, organizan a technick pipravenosti adatele k zajitn vysln, vetn vsledk dosavadnho podnikn adatele v oblasti rozhlasovho a televiznho vysln, pokud v tto oblasti podnikal, a transparentnost majetkov struktury adatele.

V zkonu je to tedy celkem jasn a podrobn popsno, ale bude asi opravdu tk vybrat a porovnat mnostv projekt, kter pi pprav budou vytvoeny podle tto kuchaky. Soutn projekty pak mohou bt v zsad velmi podobn. Jsou-li nyn podle aktulnho plnu k dispozici jen 2 pozice, konkurence zjemc na tento omezen poet me bt opravdu velik ( stejn jako monost spor a stnosti projekt nevybranch). Zatm jde ale o pedbn pln, kter je pijmn spe opatrn a s uritou mrou skepse. Omezen rozjezd toti podle nzoru vtiny astnk projekt pro digitln vysln zejm nebude mt dostatenou atraktivitu pro divky a ani dostatenou garanci pro zhodnocen vynaloench investic. Ve he jsou stle jet otzky spojen s platnmi prodlouenmi televiznmi licencemi a nejasnmi pravidly pro postupn ukonovn analogovho vysln a ppadn kompenzace.

V ppad udlen novch celoplonch licenc se objevuj rozpory a nepomr mezi relativn draze prodlouenmi licencemi (kter navc budou zejm v nejblich letech radikln omezeny) a podmnkami nov udlovanch licenc (tj. za sprvn poplatek 50 000 K). Tento nesoulad by mohl bt i v kolizi s platnmi evropskmi pravidly pro hospodskou sout a poadavky na nediskriminan pstup.

Podle reakc oslovench zstupc Ministerstva financ, Ministerstva kultury a Ministerstva informatiky (instituce jejich resortn kompetence se njakm zpsobem dotkaj televiznho vysln) se v tto oblasti v souasnosti neplnuj dn pravy nebo zmny. Ani ministr financ B.Sobotka, kter se svm iniciativnm krokem v roce 2001 vznamn zviditelnil, se dnes k souasnmu stavu licennch poplatk ani k dalmu vvoji nechce u vbec vyjadovat a podle slov svho mluvho je toto v kompetenci Ministerstva kultury (MK). Zstupci MK nsledn poskytli informace, e otzka posouzen vhodnosti, zpsobu a ve ppadnho zpoplatnn zemskho digitlnho vysln je navrena na program prvnho setkn len pracovn skupiny, svolan ministrem informatiky Vladimrem Mlynem (setkn zstupc ministerstev, regulanch orgn, mediln komise PSP, provozovatel digitlnch st a pedstavitel celoplonch televiz by se mlo uskutenit jet v ervnu).

Zatm tedy zstv pomrn paradoxn stav, kdy v ppad, e adatel vyhraje licenn zen s njakm vhodnm projektem - zsk tak celoplonou licenci na 12 let za zkladn sprvn poplatek. Bude-li ji chtt po uplynut odpovdajc lhty prodlouit, mus zaplatit u zmnnch 200 milion (nebo si pod o dal novou licenci, ta by byla sice mnohonsobn levnj, ale jej pidlen nejistj).


Ing.Zdenk Duspiva, publicista, 10.6.2004.


poet koment k tomuto lnku: 0

Verze pro tisk Odkaz na e-mail

Dal lnky z rubriky:
10/06 Komisia zana vybera spomedzi uchdzaov o realizciu digitlneho vysielania
08/06 Zujem o realizciu pilotnho projektu digitlneho vysielania je vysok
05/06 Dal postup Rady v oblasti digitlnho vysln
24/05 2 miliardy navc (digitln multiplex T)
21/05 Zahjen DVB-T v pmm penosu WDR Fernsehen

Komente:


zpt nahoru

Nastavit jako domovskou strnku Pidat k oblbenm Napite nm _REKLAMA Mapa strnek
Vechna prva vyhrazena! - VHR, Kvasice & COM, Bansk Bystrica - All rights reserved!