Dv utkn vyslan ve stedu 16. ervna na T2 pmm penosem z EURO 2004 naala druhou srii zpas sehrvanch ve skupinch a jejich televizn zprostedkovn trvalo celkem 278 minut. V prmru je sledovalo 761.000, tj. 9,0 % dosplch, co znamenalo prakticky kadho tvrtho divka tto kategorie v danou dobu u televizor. Z velikosti odezvy na oba penosy lze vyvozovat tvrzen, e ve stedu 16. ervna nechybli pi kopan v televizi hlavn skaln pznivci nejpopulrnjho sportu na svt.

Utkn ecko - panlsko, v nm se ekov postarali o dal neekan vsledek, tentokrt v nerozhodn podob 1 : 1, povaovalo za atraktivn 653 tisce, tzn. 7,7 % dosplch, co pedstavovalo cca 25 z kad stovky divk u televizor. Zeteln vce divk zajmalo stetnut Rus s Portugalci. Snahu domcch ped svm publikem o repart po pedchoz prohe s eky a jejich vtzstv 2 : 0 si nenechalo ujt 869 tisc, tj. 10,2 % dosplch, co tak pedstavovalo preference od kadho tvrtho divka u televizor.

Rovn tento steden eurofotbal pitahoval jednoznan vce mue ne eny. Pi prvnm penosu na jednu enu v publiku pipadalo 3,36 mue a pi druhm penosu byl tento pomr jenom nepatrn lep 1 : 3,10.

esk televize zprostedkuje evropsk ampiont v kopan 27 zpasy v pmm penosu, 4 utknmi vyslanmi ze zznamu a z tm dvou tuct souhrn portugalskho dn z pedchozho dne. Programov nabdka zahrnuje pochopiteln iv vysln vech stetnut esk reprezentace.

Poprv v historii evropskho ampiontu m esk televize satelitn penosov vz v djiti mistrovstv. Na mst jsou dva reportn tby, kter v mst konn ampiontu vyrb i Studio ME.

Martin Krafl. tiskov mluv T


Podrobn informace ke sledovanosti stedench zpas:

Sledovanost obou utkn rostla s vkem, a to ze 4,4 a 5,3 % u 15-24letch a na 9,7 a 12,4 % u senior starch 65 let. Podl na publiku kolsal; jeho nejvt hodnoty pipadly paradoxn nejmn sledujcm 15-24letm 31 a 26 % a dle 45-54letm 29 a 26 %. Nejmen podl zaznamenali kupodivu nejvce sledujc senioi 20 a 24 %.

Z hlediska vzdln se relativn nejvc pznivc stedench penos z mistrovstv Evropy v kopan rekrutovalo z ad vysokokolsky vzdlanch (utkn Rusko Portugalsko jich sledovalo 12,2 % pi podlu na publiku 30 %) a vyuench bez maturity (zpas ecko panlsko jich sledovalo 9,2 % pi podlu na publiku 28 %). Oba penosy nejmen pozornost podntili mezi divky se zkladnm vzdlnm: sledovanost 5,6 a 6,4 %, podl na publiku 19 a 18 %).