vodem pinme mal ohldnut za uplynulmi lety podle lnku v kvtnovm vydn ruskho magaznu Radio. Zde o historii Ostankina pe J. Berbikov (. ), zstupce generlnho editele FGUP RTRS ( ), editel poboky MRC ():


Mezi rozmanitmi stavbami pro rozhlasov a televizn vysln v Rusku zaujm vjimen msto v Ostankino, postaven v Moskv v roce 1967. Jej vka je 540 metr. Je to nejvy televizn v v Evrop a Asii a druh nejvy v na svt. Ped ji pouze v v Torontu s vkou 553 metr, kter byla postavena podle obdobnho projektu v roce 1978. Bhem 36 let televizn v Ostankino slou jako symbol televiznho a rozhlasovho vysln v Rusku. Je dleitm vceelovm zazenm spoj a jedna z nejdleitjch pozoruhodnost hlavnho msta.

Pro svj spoleensk vznam, pro svou funkn-technickou kapacitu a vybaven pro rozhlas a televizi, a tak pro vyuit plochy ve vnitnm objemu aj. ukazatelm, televizn v Ostankino, na svt nem sob rovnou v. Tato uniktn stavba m destky kruhovch ploin a balkon. Celkov uitn objem mstnost, rozmstnch uvnit spodnho kuelovitho zkladu, elezobetonovho dku a vkovch staveb, vyuvanch pro umstn zazen a jinch vedlejch cl, pevyuje 700 m3, a uitkov plocha vech mstnost je vt ne 15 tisc m2.

Technick a pracovn projekty televizn ve byly vypracovny Centrlnm vdecko-vzkumnm institutem experimentlnho projektovn divadelnch budov a sportovnch zazen (). Vedouc projekt byl doktor technickch vd Nikolaj Vasilijevi Nikitin. Vstavba ve trvala tyi roky. Jej stavby se astnilo vce ne 40 projeknch a vdecko-vzkumnch institut, destky stavebn-montnch organizaci a zvod.

Projektovn a stavba ve byla provdna s vyuitm nejnovjch technologi. Tak nap. pevnost a odolnost elezobetonovho dku televizn ve byla zabezpeena stlaenm kruhovho (prstencovho) prezu elezobetonovho dku 149-ti vysoce pevnmi ocelovmi lany, kter udruj beton v napjatm stavu a nedovol, aby se v nm vytvely mikroskopick trhliny vlivem psoben vtrn a teplotn zte. Tato technologie byla, dky jejmu spchu, pouita pi vstavb i jinch televiznch v.

Dne 5. 11. 1967 televizn v Ostankino zaala vyslat do teru tyi televizn programy na 1., 3., 8. a 11. televiznm kanlu s vyuitm (v t dob) nejmodernjch vysla Uragan a Ljon s vkonem 50 kW a t rozhlasovch program s vyuitm rozhlasovho vyslae pro ti programy Mjod s vkonem 15 kW. Vysla na 1. kanle brzy zaal vyslat barevn.

Stavba ve pokraovala a do konce roku 1968 (protokol Sttn komise o uveden do provozu druh etapy stavby byl podepsn dne 28. 12. 1968). Do tto doby, jako doplnk k ji existujcm vyslam, byl zprovoznn pt televizn vysla na 33. kanle a druh vysla pro ti programy Mjod. Uveden vyslae byly zcela osazeny elektrovakuovmi komponenty. Jejich akn rdius, podle kmitotovho rozsahu a relifu ternu pro kad konkrtn smr, byl v rozmez 100 a 120 kilometr.

Dal vyuit ve se neslo ve znamen neustlho roziovn funknosti ve. Zvtenm potu vyslanch televiznch program potkem devadestch let znamenalo potek rychlho rozvoje prostedk pro televizn vysln ve Ostankino.


V tto dob byla provedena mont, naladn a zprovoznn televiznch vysla vznamnch firem vrobc televiznho a rozhlasovho zazen:

- 6. (televizn) kanl s vkonem 1 kW, firmy HARRIS (USA), pro program TV-6 (v souasn dob se na 6. kanlu vyuv rusk vysla Poljaris penejc program Sport;

- 11. kanl s vkonem 60 kW, firmy THOMCAST (Francie), pro program Rossija msto morln zastaralho vyslae Ljon;

- 23. kanl s vkonem 1 kW, firmy TESLA (esko), pro program Darjal TV;

- 27. kanl s vkonem 1 kW, pro program STS, kter byl nsledn nahrazen vyslaem s vkonem 5 kW, firmy HARRIS (USA);

- 29. kanl s vkonem 2 kW, firmy TEHNOSISTEM (Itlie), pro program DP dtsk projekt (dnes se na 29. kanle pen program Sportovn telekanal 7 TV;

- 31. kanl s vkonem 20 kW, firmy TESLA (esko), pro program M1;

- 38. kanl s vkonem 20 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Nmecko), pro program MTV;

- 46. kanl s vkonem 5 kW, firmy AVE (Itlie), pro program TV-3;

- 49. kanl s vkonem 1 kW, firmy VELEK (esko-Francie), pro program REN-TV, kter byl nsledn zamnn za vysla firmy THOMCAST (Francie) s vkonem 20 kW;

- 51. kanl s vkonem 1 kW, firmy VELEK (esko-Francie), pro program MUZ-TV, avak nyn se program MUZ-TV vysl vyslaem firmy THALES (Francie), s vkonem 20 kW;


Souasn s vyslnm televiznch program se nyn vyslaj doplujc informace na tchto kanlech:

- zobrazen televiznch stanic na 1. a na 3. kanlu TV INFORM (MID, MS, TASS, RIA);

- zvkov doprovod na 3. kanlu HLAS (zvukov vysln pro nevidom) a na 11. kanle MIKROEKS (radiotext).

V oblasti rozvoje terestrickho a kabelovho televiznho vysln v Moskv byla na televizn vi provedena mont a uveden do provozu systm vysln a kontroly signl televiznch program pro s kabelov televize KOMKOR. Z televizn ve Ostankino se dnes zabezpeuje vysln 17 televiznch program. Zrove s rozvojem televiznho vysln na vi Ostankino stle probhal vvoj i prostedk pro vysln.

Novou etapou v innosti televizn ve v oblasti vysln se v roce 1987 stalo zahjen provozu vyslae jedn z prvnch komernch rozhlasovch stanic M-RADIO na kmitotu 71,3 MHz (od nora roku 2000 na tomto kmitotu vysl Russkoje radio. V roce 1995 vstoupil do teru jet jeden komern vysla rozhlasov stanice Echo Moskvy na kmitotu 73,82 MHz, s vkonem 10 kW a oblast pokryt s polomrem asi 100 km.

Nsledujc etapou v roziovn rozhlasovho vysln se stalo zaveden psma 100 a 108 MHz. Proto na uchovsk televizn vi (abolovka, 37) byl smontovn a uveden do provozu vysla pro ti rozhlasov stanice, vyslajc na kmitotech 101,2 MHz Radio 101, 103,7 MHz Radio Maximum a 106,2 MHz - Evropa Plus. Vstupn vkon kadho ze tech vysla inil 10 kW s oblast pokryt s polomrem asi 70 km. Vyslae pro tyto rozhlasov stanice byly pozdji peneseny na televizn v Ostankino, co umonilo znan zvtit oblast dosahu vysln tchto program. V souasnosti se z televizn ve Ostankino zabezpeuje vysln 16 rozhlasovch program.

Na televizn vi tak pracuje zkuebn laborato provdjc certifikan zkouky technickch prostedk rozhlasovho a televiznho vysln ped jejich uvedenm do provozu (zkou se - vybaven st systm kabelov televize; vyslae televizn analogov, DVB-T, rozhlasov, MMDS; antny vyslac/pijmac, vybaven radiorelovch linek spoj; vybaven pro vysln doplkovch informac a dat; uspodn soutu signl od nkolika televiznch a rozhlasovch vysla).

Na televizn vi Ostankino jsou v provozu zazen radiotelefonnch, dlkovch, smrovch, radiorelovch a kosmickch spoj. Zajiuj radiotelefonn spojen s pohyblivmi objekty, duplexn obousmrn spojen radiorelovmi linkami v moskevsk oblasti, a tak vstup pro pijmac/vyslac kosmick centrum a celou adu jinch funkc. Centrum pro optick vlkna televizn ve zabezpeuje spojen a sestaven informanch tok mstskch st optickch vlken. Lze propojit mnoho organizac (52 optickch kabel s potem vlken od 6 do 36) ve mst a okol. Na televizn vi Ostankino funguje automatizovan meteorologick komplex, kter v relnm mtku m meteorologick parametry a vyuv se pro vdecko-vzkumnou prci.

Televizn v je pomnkem svtov architektury a jednou z nejdleitjch pamtihodnost Moskvy. Vyhldkovou ploinu ve a jej vkovou restauraci s nzvem Sedm nebe, umstnou ve vce 337 - 328 metr, navtvilo vce ne 12 milin lid.

Por na televizn vi v srpnu roku 2000 do znan mry zpsobil znien stavebn konstrukce a technologickho systmu ve. Byly vyazeny z provozu svody (veden), systmy zsobovn elektrickou energi, lanov vztu elezobetonov konstrukce, osobn a sluebn vtahy. Proto byl peruen pstup nvtvnk na v. Prvn dny po poru kolektiv pracovnk ve, s projeknmi a stavebnmi organizacemi, pistoupili k likvidaci nsledk poru a realizaci innost oprav a obnoven. Velmi brzy bylo obnoveno televizn a rozhlasov vysln, podle prozatmnho schmatu, realizovno proven technickho stavu konstrukce a systmu inenrskho zabezpeen ve, demontovny pokozen a smontovny nov lana, provedeno vyitn achet a vnitnch prostor. Tyto udlosti daly podnt k pln technick modernizaci televizn ve, nebo za 36 let jejho provozu mnoh technologick systmy a konstrukce morln a fyzicky zastaraly, a nkter zcela vyerpaly sv zdroje.


V tto dob byly provedeny tyto nejdleitj innosti:

- pln obnoven televiznho a rozhlasovho vysln podle stlho schmatu, proto byly zskny a smontovny nov svody (veden), kter nepodporuj hoen, a pro vtinu televiznch a rozhlasovch stanic instalovny nov antnn systmy;

- provedeny opravy ve sluebnch prostorch ve;

- opraveny vnitn kovov konstrukce ve;

- opravena vyhldkov ploina ve.

V souasnosti se pracuje na monti novch rychlovtah, kter byly vyroben nmeckou firmou Tissen Krup speciln pro televizn v Ostankino (nosnost 12 lid, rychlost 7 m/s), kter spluj technickou rove a vechny mezinrodn poadavky na bezpenost.


Modernizuj se prostedky pro vysln a technologick systm ve v obdob let 2001 a 2003 byly uvedeny do provozu nov televizn vyslae pro:

1. kanl s vkonem 40 kW, firmy HARRIS (USA), pro program Prvn kanl msto morln zastaralho vyslae Uragan,

23. kanl s vkonem 10 kW, firmy THALES (Francie),

29. kanl s vkonem 10 kW, firmy TESLA (esko),

32. kanl s vkonem 1,3 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Nmecko),

35. kanl s vkonem 2 kW, firmy Onga 2 (Rusko), pro program TNT,

60. kanl s vkonem 5 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Nmecko), pro program 2 x 2.


Popis k obrzkm: (Po kliknut na obrzek se zvt. Omluvte, prosm, snenou kvalitu ernobl kopie strnky z magaznu Radio):

obr. 1 uveden do provozu novho televiznho vyslae se stereofonnm zvukem pro 1. kanl, psku pestihv editel MRC, J. Berbikov - obrzek nahoe vpravo,

obr. 2 - antnn zazen je nepetrit zdokonalovno, to jsou nov antny pro rozhlasov vysln v psmu FM firmy ROHDE&SCHWARZ (Nmecko) obrzek uprosted vlevo,

obr. 3 tak nyn vypad opraven vyhldkov ploina, ze kter se otevraj zajmav pohledy na msto obrzek uprosted vpravo,

obr. 4 radiorelov aparatura umstn na vi zajiuje spojen na velk vzdlenosti obrzek dole vlevo,

Obr. 5 v antnn sti ve na veden (svodech) jsou umstn teplotn snmae, kter slou pro dlkovou kontrolu ve obrzek dole vpravo.


Zdroj: Radio (Rusko), . 5/2004, 1., 2. str. oblky, s. 10 a s. 13, redaktor B. Stpanov, pro tvCentrum peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno

Pette si dokonen lnku zde!