(Zprva o stavu trhu elektronickch komunikac ve V.Britnii)
Britsk konvergovan regulan orgn pro elektronick mdia a telekomunikace Ofcom vydal letos 11.srpna Zprvu o stavu trhu elektronickch komunikac ve Velk Britnii. Zprva vychz z mnostv analz trhu vetn vlastnch, a obsahuje hlavn trendy pro oblast rozhlasu, TV a telekomunikac. Tento report bude nyn zveejovn kadoron.


Vce asu

V obdob od roku 1999 do 2003 vnovali britt spotebitel elektronickm mdim mnohem vce asu.

- Dolo k tm osminsobnmu nrstu on-line internetovho pipojen (ze 2 hodin
tdn pes dial-up a na 16 hodin prostednictvm broadbandu).

- Ztrojnsobil se as vyuvn mobiln komunikace (v prmru z 10na 27tdn)

- Posln sms zprv se zvilo patnctinsobn ( prmr od 1 tdn na dnench 15
za tden).

- U poslechu rozhlasu dolo k naven o 6% (41,2 hodin na domcnost tdn na
43,5 hodin).

- Sledovn televize se zmnilo o 2% (25,6 hodin tdn vzrostlo na 26,1).


Vt trata

K nrstu vyuvn telekomunikanch slueb dochz tak v souvislosti s poklesem cen. Britsk domcnosti nakonec ale i dky nrstu objemu utrcej za komunikan sluby mnohem vce penz. Za mdia a komunikan sluby nyn utrc britsk rodiny 4% ze svch nklad oproti 2,9% v roce 1999. Tdenn rodinn nklady na televizn sluby vzrostly v prmru ze 2,68 liber na dnench 4,36.


Vce digitlnch slueb

Velk Britnie se stv stle vce digitalizovanou zem, s nrstem vyuvn digitlnch slueb a pijmnm novch formt (nap.DVD nebo MP3), a to tak dky snen cen koncovch uivatelskch zazen a zvenm sovho pokryt. Digitln televize (satelitn, kabelov nebo terestrick) je dnes dostupn alespo prostednictvm jednoho zpsobu pjmu u vce jak 53% domcnost. Digitln rdio v systmu DAB pokrv okolo 85% britsk populace, vetn loklnch slueb ve 47 regionech. Broadbandov sluby jsou dostupn ji pro tm 90% domcnost pi stle rychlejm nrstu.


Vt vbr

Omezen pekek pro vstup konkurence spolu s novmi technologiemi a inovacemi rozilo celkovou nabdku pro uivatele.

Aplikace vech forem en digitln televize pineslo a dramatick nrst televiznch program a slueb:

- poet program za posledn roky vzrostl z 56 na 271

- poet analogov ench rdi vzrostl z 218 na 325

- navc pibylo 130 komernch rdi (v systmu DAB), z nich je 32 pouze digitlnch.

V roce 2002 nebyl dn digitln DVB-T pijma dostupn v cen do 60 liber, v roce 2003 ji mohli uivatel vybrat z vce jak 18 druh. Nejlevnj lze podit ji za cenu okolo 21liber. Tak ceny slueb za pevn domc linky (hlasov sluby) klesly dky vt konkurenci o 7%.


Zmny ve skladb pjm

Poprv v historii V.Britnie pekonaly pjmy z placench TV slueb pjmy televiz z reklamy.

V telekomunikacch poprv celkov spotebitelsk nklady za mobiln sluby (hlasov a textov) pekonaly nklady za sluby prostednictvm pevnch linek.


Rozhlasov sektor

Rozhlas je nyn v Britnii en a pijmn mnoha zpsoby a prostednictvm nkolika st. Piem 54 % lid poslouch rdio kad den. Poslech rdia prostednictvm digitlnho pjmu vede v britskch domcnostech nad analogovm pjmem rozhlasu. Okolo 30% dosplch poslucha upednostuje poslech rozhlasu prostednictvm digitlnho televiznho pjmu a 15% pes internet.


Zprva OFCOMu tak naznauje nkter dal trendy:

Broadband

Vtina zkaznk bez internetu pechz v ppad zjmu o internet pmo na irokopsmov pipojen. Jejich poet pedstavuje tdn a 50.000 novch pedplatitel (prostednictvm DSL nebo kabelu). Vce ne tetina britskch domcnost m dnes ji irokopsmov internetov pipojen, poet pedplatitel se do z 2004 odhaduje ji na 5 milin.


Mobiln pjem

86% britskch domcnost m dnes ji alespo jeden mobiln pstroj. Ptina spotebitel pouv mobil jako hlavn komunikan nstroj ( v roce 2002 to bylo okolo 17 procent).


Pevn linky

Vce ne tvrtina firemnch zkaznk a domcnost vyuv jinch slueb, vetn alternativnch opertor a kabelovch st ,ne pes BT (British Telecommunications Group. BT je jednm z vedoucch poskytovatel telekomunikanch slueb v Evrop a m ve Velk Britni tm dominantn postaven. Jeho hlavn aktivity obsahuj lokln, nrodn a mezinrodn telekomunikan sluby, irokopsmov a internetov produkty a sluby a informatick een. Ve Velk Britnii BT obsluhuje asi 20 milin zkaznk od individulnch a po velk podniky prostednictvm asi 29 milin linek a zrove poskytuje sov sluby dalm licencovanm opertorm.).

Obecnm vsledkem analzy je tedy skutenost, e lid v Britnii trv s mdii a vyuitm telekomunikanch slueb vce asu a utrcej za n stle vce penz. Jako velmi vznamn osobn vnmm trend, kdy vnosy z placench TV slueb pekonvaj vnosy z reklamy. I pes znanou rozdlnost britskho a eskho (nebo i evropskho trhu) jde zejm o trend, kter bychom i my mli vzt na vdom.

Vce tak na: http://www.ofcom.org.uk/media_office/latest_news/nr_20040811


Zdenk Duspiva, 16.8.2004.