Spolenost CET 21 se do licennho zen na digitln vysln nepihlsila se svm souasnm plnoformtovm programem TV Nova. Podle prvn expertzy, kterou si stanice nechala vypracovat, je stvajc "analogov" licence zpsobil i pro digitln vysln. Majitel televize tak jdou do pmho stetu se zmrem Rady pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV).

Pedseda RRTV Petr Pospchal ji nkolikrt prohlsil, e souasn komern provozovatel mohou vyslat pozemn digitln jen v ppad, e se do dnes ji uzavenho zen pihls nebo podaj o vmnu technickch parametr - "analogovch" za "digitln". TV Nova vak zvolila strategii podobnou konkurenn Prim, kter s n ale u RRTV neuspla. Podala o pidlen "digitlnch" kmitot mimo licenn zen a to dokonce v multiplexu eskch radiokomunikac (Ra), kter m bt uren esk televizi a eskmu rozhlasu. "Veejnoprvn multiplex me vzniknout, ale teprve a bude zkoordinovno est celoplonch multiplex. Nyn nm jeho ukotven v zkonu o elektronickch komunikacch vad. A RRTV nakonec ani nepinle rozhodovat, kter z multiplex bude veejnoprvn," k generln editel Novy Petr Dvok. V ppad, e RRTV nerozhodne ve prospch Novy a nepidl ji pozici v celoplonm multiplexu Ra, je televize pipravena podat alobu na jej postup.

Akoli Nova protestuje proti naenm, e brzd digitalizaci, v ppad neudlen novch "digitlnch" kmitot nebude od 1.1.2005 ani v experimentlnm vysln Czech Digital Group. "Nova nedala souhlas na en signlu v experimentlnch multiplexech," k vedouc odboru mediln legislativy TV Nova Markta Havlov. "Ztratme se taky z nkterch nabdek kabelovch spolenost, protoe ony pebraj signl z experimentlnho digitlnho vysln," dodv Petr Dvok.

Podle Petra Dvoka nen dostaten pipravena legislativa k zahjen dnho digitlnho vysln a RRTV mla pokat s vypsnm licennho zen a do okamiku, kdy by bylo jasn znn Zkona o elektronickch komunikacch. "Rada chtla zvtzit v souboji o titul Otec esk digitalizace," k s nadszkou Petr Dvok a pokrauje: "Ani vldn koncepce nen dostaten, protoe jen strun popisuje situaci po roku 2006 a komern provozovatele pak nemou vypotat reln nvratnost projekt," k Petr Dvok.

CET 21 vstoupila do licennho zen se tymi novmi projekty - Nova film, Nova seril, Nova sport a Nova news. "Pro ns neznamen digitalizace naven reklamnch pjm, ale pizpsoben se technologickmu prosted. Vyprofilovanmu divkovi chceme nabdnout nov program a nov stanice chceme vyut na testovn formt urench do vysln TV Nova," opisuje plny Petr Dvok.

Nova news by mla nejdve vyslat 12 hodin denn, pozdji 16 a nakonec celodenn. M se jednat o protipl veejnoprvnmu kanlu a kvli nmu postav Nova regionln studia v Brn a v Ostrav.

Nova film by ml vyslat ve formtu 16:9 a pi jeho sestavovn bude televize vychzet z nevyuit knihovny, kterou nakupuje pes AQS.

Nova seril m obsahovat reprzy spnch novckch seril. Soust maj bt tak dokumenty z oblasti prody, vdy nebo techniky.

Neproblematitjm z hlediska finannch investic je kanl Nova sport. "Televizn prva pro sportovn penosy jsou levnj pro kabelovou distribuci. Rozhodn potme s vyuitm prv k dvma nsledujcm seznm esk fotbalov ligy," konstatuje Petr Dvok. Na nov kanly, a pedevm na ten sportovn, m bt navzna doplkov sluba ve form szkovch her.

CET 21 d o licence pro celoplon vysln, program je pipravena spustit rok po udlen licence. Trn podl novch stanic by se ml pohybovat na rovni 5 a 7 procent. Kvli rozen vysln Nova prozatm nehodl roziovat personln zzem.


Zdroj: Juraj Gerbery, www.rozhlas.cz/digitl, 22.12.2004