ad pro mdia spolkov zem Berln Braniborsko navrhl, aby se od vysln DAB upustilo a uvaovalo o novm een. Co za tm vz?


Nov koncepce m bt vyvinuta do zahjen mezinrodnho veletrhu IFA 2005 (2. 7. z v Berln). V praxi by mla bt prezentovna na mistrovstv svta v kopan v roce 2006 a v roce 2007 by mla bt schopn obstt na trhu.

To jsou ctidostiv a rozporupln plny adu pro mdia spolkov zem Berln Braniborsko (MABB). Vysln DAB, kter v Nmecku nen spn, by tak mlo zaniknout a to jet ped tm, ne bude uvedeno do skutenho provozu. editel adu MABB, Dr. Hans Hege, v rozhovoru pro nmeck asopis rfe tuto informaci potvrdil: Jestlie by se nyn nejednalo, je nebezpe, e bychom budoucnost zaspali. Zavdn DAB ji od osmdestch let ztroskotv v oblasti zsadnho (hlavnho) zamen. DAB je primrn dimenzovno pro mobiln rozhlasov pjem, avak 80 % rozhlasovho pjmu se uskuteuje v budovch. K tomu chyb systm financovn, kter by poskytovatelm program umonil zptn financovn vtch nklad.

ad MABB poaduje, aby byl pouit systm digitlnho multimedilnho vysln DMB a systm digitlnho vysln obrazu pro mobiln telefony DVB-H. Nap. systm DVB-H by byl uren pro nrodn, celoplon vysln a DMB jako lokln doplnk. Oba systmy vyuvaj kmitotov spektrum efektivnji ne DAB a mohou poskytnout vy penosov rychlosti.

Vysln DAB vyuv zk III. frekvenn psmo na 12. kanle a dodaten vloen psmo L s kmitoty kolem 1,5 GHz. Podle adu MABB vysln DAB s tmito technickmi pedpoklady nem zajitnou budoucnost. V budovch (domech) je problm, jak komprimovan zvukov signl (MPEG-2) kvalitn pijmat. A dosud rovn nebylo realizovno pln celoplon pokryt signlem. Iniciativa marketinku digitlnho rozhlasu (IMDR) nevid problm v technice. Jako jednofrekvenn s je systm DAB kmitotov velmi sporn. Programov multiplex me bt v jednofrekvenn sti distribuovn na stejnch kmitotech, z vce vysla na rznch mstech.

Poslucha se nakonec nezajm, jak technika za tm vz. Mus vidt vhody a vyuit. Pijmae a obsah (npl) mus bt zajmav, popisuje situaci Dr. Hege. V Koreji rozhlas a televize budou vyslat v penosovm standardu DMB. Je smutn pro Evropu, e v Koreji se vysln DAB dle rozvj. Tam se tak vyrb vtina finlnch pijma, ekl Dr. Hege v rozhovoru pro asopis rfe. Kdy (pochopiteln) uvaujeme dobe vybudovanou VKV s, v uplynulch dvou letech se v Nmecku prodalo sotva 100 tisc finlnch pijma DAB. Mnoho program VKV (s kvalitou pjmu st porovnatelnou se systmem DAB) tak vysl dvakrt.

V Evrop je pijet DAB velmi rozdln. Ve Velk Britnii bylo prodno 1,2 milin pijma DAB. Dr. Hege to vysvtluje: Spolenost BBC nabdla dodaten programy. Kdo si v Nmecku kupuje rozhlasov pijma DAB, oekv vce rozhlasovch stanic. To vak nen tento ppad. V pozdj dob u nen mon tyto zklaman zkaznky zskat zpt. Nap. v Dnsku maj od 1. 12. 2004 sedmnct celoplonch veejnoprvnch digitlnch rozhlasovch program. Pro DAB se rozhodlo celkem 40 zem na svt.

Iniciativa IMDR proto postup adu MABB povauje za nebezpen a vyvolvajc obavy, e se Nmecko izoluje a bude technologickm ostrovem. Pedsedkyn svtovho fra DAB, pan Annika Nybergov, se domnv: Platform DAB se bude dle dait po celm svt a bude se prosazovat. Stle vce zem se pro ni rozhoduje, a dvra poslucha se neustle zvyuje. Prmysl tento trh uznv a smuje jej kupedu. V Nmecku tento vvoj postupuje kupedu velmi pomalu. Spolenost T-Systems (provozuje 200 a 300 evropskch vysla DAB) pesto nevid dn dvod, pro by se mlo o DAB pochybovat. Uvt vak diskusi o digitalizaci rozhlasovho vysln. Vvoj na trhu si vysvtluj pozitivn a uznvaj jeho slibn trend. Avak realita ukazuje jin obrzek.

Kolik lid, kte maj rozhlasov pijma DAB, znte? Na tuto otzku Dr. Hege odpovdl: Nemnoho, u nkterch zastnc jsme sami poznali, jak mlo jsou o tto vci osobn pesvdeni.

Digitln rozhlas stoj na rozcest. Souasn stav nevyhovuje ani zkaznkm, prmyslovmu odvtv, ani poskytovatelm program. Konkurence internetu, MP3, mobil a analogovch rdi by se mla brt velmi vn. Technika v budoucnosti umon pjem mobilnho a stacionrnho digitlnho rozhlasu a televize s doplkovmi funkcemi. Vem zastnnm by diskuse a een mly pinst (a tak rychle, jak to bude mon provst) vytvoen idelnch rmcovch podmnek.


Zdroj: (k), rfe-online.de, rfe . 1-2/05, s. 40, voln upraveno a zkrceno