Televize Nova proila loni nejspnj rok a jej majitel proto zvauj, e ji mon neprodaj. Kdy loni v lt do televize majetkov vstoupili finannci ze skupiny PPF (vlastnc zejmna eskou pojiovnu), prohlsili, e Novu po stabilizaci prodaj silnmu svtovmu hri. Nyn vak zanaj s prodejem otlet.

Skupinu firem kolem Novy, do kter pat i servisn spolenost esk produkn a prodejce reklamy Mag Media, ovldaj napl PPF a spolenost MEF podnikatele Jiho mejce. Vstup majitel pojiovny loni v lt stabilizoval krizovou finann situaci Novy, kter mla naas obstaveny pjmy z reklamy a pjovala si draze od nkolika slovenskchh finannk, J&T a Potov banky. Skupina se nyn financuje ze zdroj akcion. Zbv doplatit do konce ervna 260 milin korun esk konsolidan agentue, ekl f pedstavenstva Novy holding Ji mejc. Firma te jedn o novm vru od esk spoitelny.

Losk trby Novy, na nich se z vce ne 96 procent podlej pjmy z reklamy, vzrostly o 336 milion korun na 4,575 miliardy korun. Provozn zisk skupiny firem kolem Novy meziron vzrostl o 436 milion na 1,788 miliardy. Na provoznm zisku se nejvce podlela spolenost CET 21, kter dr vyslac licenci na Novu. Ta vytvoila profit 846,7 milionu korun. Meziron zaznamenala i nejvy absolutn nrst zisku ve skupin, a to o tm 350 milion korun. Hlavn servisn organizace Novy esk produkn 2000 doshla 843,6 milionu korun zisku, Mag Media 99, kter prodv reklamn as Novy, mla profit 97,9 milionu korun.

Novu pvodn financovala spolenost CME, kter se ped lety rozela s Vladimrem eleznm. Spolenost CME oekv vbrzku rozhodnut arbitr o odkodnm, kter j m zaplatit esk republika. Arbiti oznmili, e ukonili rozhodovn a e oba astnci sporu mohou vbrzku ekat rozhodnut. CME vyhrla nad R arbitr ohledn ochrany jej investice do televize Nova a nyn d odkodn pesahujc pl miliardy dolar.

Uplynul rok skonil pro CME ztrtou 14,2 milion dolar. O rok dve to byla ztrta 22,1 milion dolar. Spolenost loni zvila konsolidovan trby o 26 procent na 92,6 milion dolar. Konsolidovan vdaje jejch televiznch stanic se rovn zvily na 67,5 milion dolar.

Kad divk televize Nova si me po verejku kat, e je to opravdu jeho televize. Daov poplatnci za ni zaplat pes deset miliard korun. Arbiti u v z 2001 ve Stockholmu rozhodli, e esk republika dostaten neochrnila investice spolenosti CME v televizi Nova, kdy ji v roce 1999 Vladimr elezn odzl od americkch partner. Dva roky star verdikt vera arbiti doplnili o stku, kterou mus esk republika spolenosti americkho podnikatele Ronalda Laudera zaplatit. Pesn jde o 10,6 miliardy korun. stka se denn zvyuje o vce ne dvoumilionov penle. Oznmila to spolenost CME.

To meme zhruba potvrdit. Materil jsme dostali ped nkolika hodinami, m 160 stran a v souasn dob ho studuj nai prvnci. K detailm se nyn nememe vyjadovat, trv toti tyiadvacetihodinov embargo, ekl mluv ministerstva financ Jaroslav Ddi. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse vlda dala CME o pozdren informace o verdiktu kvli tomu, e nen znm termn, kdy mus esk republika stku uhradit. Nejsou to zatm oficiln informace, nemohu to komentovat. Samozejm e a to bude nutn, stku uhradme, uvedl premir Vladimr pidla.

esk republika dala o odklad zaplacen stky do doby, ne vdsk soud rozhodne o jejch nmitkch. Sna se prokzat, e dva ze t arbitr ve Stockholmu byli podjat. Podle nzoru prvnk je v ppad, e v rozsudku nen uvedeno pesn datum, stka splatn okamit po doruen. V ppad nezaplacen pak hroz exekuce na majetek esk republiky. Verdikt arbitr prohloub problmy sttnho rozpotu, kter u tak letos potal s rekordnm schodkem ve vi 111 miliard korun. V tom vak nen zapotna platba pro CME. Stt si tak bude muset potebnou stku vypjit. Asi vydme dluhopisy na eleznho, konstatoval rezignovan jeden z len vldy.

Rozchod Vladimra eleznho s americkmi partnery posvtila v roce 1999 Rada pro rozhlasov a televizn vysln. Podle arbitr to uinila v rozporu s mezinrodn smlouvou o ochran investic. Je to jednoznan vina vyslac rady. Te ns to bude stt pes deset miliard. Radn by za sv pochyben mli nst majetkovou odpovdnost. Opakovan jsem se snail o odvoln tohoto orgnu, ale marn, pipomnl ministr kultury Pavel Dostl. Mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln Petr tpnek nechce verej verdikt zatm komentovat a stle si mysl, e radn nepochybili. Je to pln nesmysl, ekl tpnek. Odstoupit z funkce radnho se pr nechyst.

Odpovdnost nect ani f televize Nova Vladimr elezn: Ns se tato vc netk, spor esk republiky s touto spolenost pouze sledujeme, podotkl elezn. Pot co se Vladimr elezn s americkmi partnery rozeel, vlivn et politici zejmna z SSD a ODS se postavili na jeho stranu. Jednm z nich byl Ivan Langer (ODS), v t dob pedseda mediln snmovn komise. Dokud nerozhodne vdsk soud o nmitce esk republiky, nemla by vlda platit nic, ekl vera Langer.


A jet na zvr na tma Nova v digitlu a na satelitu:

esk radiokomunikace dnes ji distribuuj signl televize Nova po cel esk republice digitln namsto analogov formy. Signl v digitln podob putuje z barrandovskho studia televize ke vem 34 vyslam, kter ho dekduj ze standardu MPEG2 do analogov formy PAL a vyslaj do teru.

My distribuujeme digitln signl, ale distribuujeme ho na pozemn vyslae. Tm, e mme pokryt tm 99% samozejm sniuje atraktivitu pro ns pejt na satelit. My nemme dvod. My v 99% - piblin, naeho zem jsme slun vidt. A satelit nepin tak dramatickou vhodu, abychom o nj nutn uvaovali. To by musela bt njak alternativa. To by musel bt njak posun. Zkladn program Novy, ale njakm zpsobem upraven, pro njakou specielnj clovou skupinu, abychom opodstatnili velmi podstatn zven nklady, kter bychom museli platit.

Take dvod je zcela jednoduch. Mme-li terestrick pokryt, nepotebujeme pokryt satelitn na stejn kanl. A vechny ostatn stanice distribuuj, nikoli vyslaj. Pokud to nkdo vydv za vysln a pouv to, pak to nen pln korektn a i my se tm, z hlediska autorsko prvnho musme zabvat. Tolik slova generlnho editele TV Nova, dr. Vladimra eleznho.