Souasn vstava v muzeu dokumentuje vvoj radiotechniky a radiovysln v echch, respektive v eskoslovensku, kter bylo druhou zem v Evrop, kde bylo zahjeno rozhlasov vysln. Nejstarmi exponty ze sbrky Jana Drahoovskho jsou dv jednolampovky firmy Zenit z roku 1924, akumultor na napjen anod (rok 1923) a tak dv krystalky. Vechny tyto pstroje bylo mon poslouchat pes sluchtka. Mezi dalmi zajmavostmi jsou nejastji zastoupeny vrobky holandsk firmy Philips a nmeck Telefunken. I tady byla sluchtka a vysla jet oddlen. Technicky dokonal je americk pstroj z roku 1925, znalce urit pot vzcn rdia zvan kapliky.

V polovin tictch let se vroba rdi rozvinula v cel i, objevila se ada novch vrobc, kte se pedhnli ve zlepen technickch vlastnost rozhlasovch pijma, tak v designu. K vidn jsou i historick radioamatrsk asopisy, v souasn dob vychz odborn informatika tyikrt ron. Mte monost prohldnout si soustky, ze kterch byly pstroje sestavovny (elektronky, odpojova antny, potenciometry atd.). Lstky z celho svta, kter dokumentuj radioamatrskou innost Jana Drahoovskho, jsou pro mnoh perlikou. Sbratel jich m tisce, ale zde najdete alespo navtvenky z Ruska, panlska, Kanady, USA, ny, Dominiknsk republiky, vdska, Japonska, adu, Afriky. Spojen je telegrafick, amati mezi sebou pouvaj zkratky, tak zvan Q kdy. Obsah sdlen je vtinou standardn - informace o zazen, o poas, o doslechu. Na doplnn je zde i pr telefon (nejstar z roku 1910), francouzsk pstroj z prvn svtov vlky, apart z druh svtov vlky. V neposledn ad zde pchoz spat i prvn eskoslovensk tranzistorov pstroj T 58 a prvn sriov vyrbn televizor z roku 1953.

Letem svtem jsme vm piblili alespo st expont, kter mete v lomnickm muzeu prohlet. Vechny jsou v majetku Jana Drahoovskho, edestiletho milovnka rdiovch vln. V roce 1960 zskal koncesi na vysln, kter ho zajmalo u jako kluka. Poslouchn krystalky odkoukal od souseda, pak zaal do svta radiovch vysla vstupovat sm. Nejdve sestrojoval krystalky, dvojlampovky, pak nsledovalo zskn koncese a sbrn starch pstroj. Ty ho vdycky lkaly. V muzeu jich vystavuje pes osmdest, doma jich m pes dv st.

Se skladovnm je velk problm. Asi dvacet nejvzcnjch mm v obvacm pokoji, manelka z toho samozejm radost nem. Mm je v zasklen vitrn, protoe nejvtm neptelem pstroj je prach. Ostatn jsou v gari a rzn, kde se d, k nruiv sbratel. Kdy se mu poda sehnat njak uniktn kousek, nsleduje dkladn vyitn a oprava, ne vechny jsou ovem funkn. M sv milky, jednm je pstroj z ady Telefunken a cel kla kapliek. Ke kad se ve njak phoda, take panu Drahoovskmu opravdu pirostly k srdci. dn pstroj nen zskn v zahrani, pochzej z burz, vmn, koup ve staroitnictv, dar od znmch.

Pokud se nkdo pd za radiopijmai, pedpokldte, e je tak rd poslouch, e m teba zk vztah k hudb. Popravd eeno dnen rozhlasov stanice moc neposlouchm, i kdy mm hudbu rd. Je ale odlin ne dve, a tak m nepitahuje. To sp po dvaadvact hodin zapnu Prahu I a poslouchm mluven slovo, dopluje lovk, ktermu navc uaroval vojensk kabt, a tak se stal lenem vojensk historick jednotky. Pokud m chvli as, neutk k televizi, nbr ke knize, a to zase k historii.

Nashromdil spoustu materil o lomnickch firmch, spolcch a adech, kter u dvno neexistuj. Tak o zatcch lomnickho ltn, vybudovn eleznice v Lomnici. Vlastn i sbrku pohlednic, kter t 1000 kus. Tyto vzcnosti objevte v prvm pate muzea, uniktn dokumenty pipomenou zejmna dve narozenm zalou slvu minulosti. Manelka Jana Drahoovskho jeho sbratelsk vn toleruje, i kdy dn z nich nepodlehla.

Co zvrem? Do destho srpna sem rozhodn zavtejte, protoe Jan Drahoovsk sv skvosty jinde vystavovat nehodl.


Zdroj: Noviny Jinska, 3.7.2003, ilustran obr. OK1DNN z webu Radio Nostalgia