S nvrhem, aby poplatky veejnoprvnm institucm - esk televizi i eskmu rozhlasu - platily povinn vechny domcnosti, tedy i ty, kter doma televizi i rdio nemaj, pili vera opozin obant demokrat. Jejich nvrh m anci na spch, protoe zpsnit vbr koncesionskch poplatk chtj i vldn strany. Ty zatm prosazovaly model, aby se placen mohli vyhnout jen ti, kdo nap estn prohlen, e rdio i televizi nemaj.

"Je nedstojn, aby nkdo dokazoval, e nem televizi," odvodnil nvrh sv strany, aby povinn platily vechny domcnosti, Petr Pleva. Podle Kateiny Dostlov pila ODS s nvrhem proto, e souhlas se zpsnnm vbru poplatk, ale zrove chce zabrnit "fzlovn" oban. Kdyby se toti nkdo placen poplatku mohl vyhnout tm, e nape estn prohlen, musela by existovat monost zkontrolovat jeho pravdivost. A to by podle ODS nelo jinak, ne e by ti, kdo by obany kontrolovali, lezli do jejich soukrom. Varianta zpoplatnit vechny domcnosti je tak podle ODS menm zlem. Tch, kdo nemaj televizi ani rdio, je podle strany velmi mlo.

ODS navc argumentuje tm, e s podobnm principem - tedy platby na hlavu - byl ji dve schvlen zkon o odpadech. A e napklad na ztrtov esk drhy doplcej z dan i ti, kdo eleznici nepouvaj. "Inspirovali jsme se v ecku. Tam je poplatek koncipovn tak, e ho plat vichni, kdo maj doma zavedenou elektinu," vysvtlil Pleva.

Nvrh obanskch demokrat vera vstcn pijali ministr kultury Pavel Dostl z SSD i editel T Ji Janeek. "Je to ruka podan k jednn. Te by se mli sejt zstupci koalice a opozice, aby nali kompromis," konstatoval Dostl."Mn se lb nvrh pana Plevy s tm, e by ml bt doprovzen jet zvenm poplatku," ekl Janeek. Pokud by schvlen nvrhu mlo znamenat to, e poplatek pro televizi zstane zachovn v souasn vi 75 korun, finann by to podle nj televizi nejsp nestailo.
Janeek navrhuje dal zmny: "Lep by bylo, kdyby ten poplatek platil kad, komu je vc ne osmnct let. Pak by poplatek mohl bt naopak vrazn ni ne nyn, napklad 30 korun," ekl Janeek.
Nvrh ODS pot s tm, e televize i veejnoprvn rozhlas by mly pstup do evidence obyvatelstva, podle n, konkrtn podle msta trvalho bydlit oban, by mohly kontrolovat, zda poplatek plat kad domcnost.

Pot se pitom s tm, e by zstala zachovna ji nyn platn vjimka. Poplatky by tak nemusely platit rodiny, jejich pjem nepesahuje 1,4 nsobek ivotnho minima. Nyn esk televize odhaduje, e je zhruba 400 tisc domcnost, kter televizi maj a poplatek neplat, take ron televize pijde o 360 milin korun. Pleva soud, e pokud budou zpoplatnny i domcnosti bez televize, mlo by to ron T pinst zhruba pl miliardy korun.

I kdy se na rozdl od pedstavitel veejnoprvn televize ODS domnv, e zaveden "televizn dan" pro kadou domcnost by finann problmy T vyeilo, i jej nvrh pot stejn jako pvodn vldn s tm, e koncesionsk poplatek by se v ptch letech zvyoval nazenm vldy o inflaci vdy, kdyby ron pekroila ti procenta.

Nkte koalin politici tvrdili, e je razantn nvrh ODS pekvapil, e ho neodmtaj, ale mus ho dkladn prodiskutovat ve svch stranickch grmich. "Myslm si, e to nen patn nvrh. Ale nemli bychom ho spojovat s tm, zda se zv poplatek i nikoli," ekl vera f poslaneckho klubu KDU-SL a mediln komise snmovny Jaromr Tal.

Koalice se ji shodla, e zatmco objem reklamy v televizi nechce zvyovat, poplatek za televizi by ml stoupnout msn ze 75 na 95 korun a za rozhlas ze 37 na 45 korun. To odmt ODS i komunist. O tom, jak se zpsn placen poplatk a zda a o kolik se zv, maj poslanci hlasovat v noru.


Zdroj: Josef Kopeck, Hospodsk noviny, 29.1.2004