V ter 3.2.2004 se v Poslaneck snmovn Parlamentu R uskutenil semin, dlen na 3 sti loha mdi veejn sluby, Financovn a Digitalizace. Hlavnm tmatem a smyslem akce byla zcela jist diskuze o postaven esk televize, resp. eskho rozhlasu. Stejn tak bylo zejm, e jde svm zpsobem o hledn ir podpory pro aktuln projednvan nvrhy na naven koncesionskch poplatk i vech legislativnch prav k T a Ro.

Diskuze v prvnch dvou stech byla relativn zajmav i obsazen diskuznch panel bylo celkem reprezentativn. Msto setkn bylo vybrno velmi adresn, ovem probhlo v tzv. poslaneckm tdnu, kdy vtina poslanc je k dispozici ve svch volebnch obvodech. Proto ast poslanc nebyla velk, o to vt byla skupina pracovnk T a vbec televiznch zjmovch skupin. K samotnmu prbhu diskuze je ji te k dispozici ada koment a pepis z celho setkn by ml bt brzy dostupn a bude urit zveejnn. Z mho pohledu diskuze mimodn nov odborn poznatky nepinesla, spe dolo na rekapitulaci rznch model financovn a frekventovanch problm mdi veejn sluby. Snad jen pragmatick nzor z ad poslanc, kter pipustil jako minimln (ale reln) vsledek odloen prav poloek poplatk a reklamy pro T a shodu na zpesnn vbru souasnch koncesionskch poplatk.

Tato prava by podle odhad pinesla pro eskou televizi velmi brzy cca 400 milion korun a tm by zmrnila nebezpe katastrofickch scn (Mimochodem editel Janeek na kulturnm vboru celkem hrd prohlsil, e pro leton rok je T schopna bez problm plnit sv posln bez zadluovn, T ale podle nj nebude mt prostedky na plnovanou ppravu a vrobu program pro dal roky). Dotazy a nzory z plna byly velmi asto z ad zjmovch a profesnch televiznch skupin, zstupce ARASu napklad dal poslance, aby mysleli pedevm na postaven eskch scnrist a reisr a jejich uplatnn v T. Po pravd argumentoval spchy a dobrm jmnem eskho filmu v zahrani, mon, podle mho, opomnl pipomenout politikm, aby pi svm rozhodovn mysleli tak na divky (volie).

Odpoledn st, vymezen tmatu digitalizace, byla zamena na kritiku prv dokonen aktualizace Koncepce pechodu na zemsk digitln vysln. Vtina otzek ( i tok) smovala na Ministerstvo informac, zastoupen nmstkem Franklem. Radn V.k zopakoval sv osobn vhrady k dokumentu a absenci legislativy. Nejbli prava zkon bude zejm pi projednvn novho Zkona o elektronickch komunikacch (probh pipomnkov zen,do vldy bude pedloen do 29.2.), kdy se aktuln objevuje nov informace ohledn nov vytven Rady T podle informac by se z pvodn 3lenn Rady mla stt Rada 5lenn. Pitom nelze vylouit obsazen mst v Rad podle znmho kle pomrnho politickho zastoupen. Vtina pspvk obsahovala argumenty pro/proti veejnoprvnmu multiplexu. Pitom, jak jsem ji i dve uvedl, Koncepce veejnoprvn multiplex nevyluuje, jen jej nedefinuje exaktn. Pi diskuzi ale nezaznlo, e souasn prvn prava uruje T vysln 2 program, a v multiplexu by mly bt programy 4. Chybjc pravidla pro vztahy mezi provozovateli st a provozovateli program a doplkovch slueb podle MI zajist standardn obchodn vztahy. Zaznla tak teorie MI, e na licence pro digitln programy (resp. pro en program prostednictvm digitlnch soubor technickch prostedk) by mli mt nrok dritel licenc pro analogov celoplon vysln.

Ministr Dostl m pak potvrdil, e spolen s ministrem V.Mlynem budou jako spolupedkladatel jednat na tma Koncepce tento ptek. Nepotaj, e by dolo k njak vznamn korekci dokumentu nebo staen nvrhu z jednn ve vld (Vtina oponentnch instituc pedala MI mnostv pipomnek). Drobn prava jen zamn negativn vyjden ohledn zjmu divk o digitln rozhlasov vysln. Ministr tak potvrdil dosavadn kulorov spekulace, kdy se po projednn dokumentu Koncepce ve vld ve shod s T pot s praktickm vytvoenm veejnoprvnho multiplexu. Ten by ml bt realizovn v tzv. multiplexu B, kter by ml podle dosavadnch informac bt provozovn Czech Digital Group (CDG) a dnes dosahuje penetrace cca 30% zem. lo by tedy o pomrn men nklady pro poten fze, kter souasn znamenaj soubh nklad spojench s dosavadnm analogovm vyslnm. Zstupce CDG vyjdil nzor, e by pro zahjen digitlnho zemskho vysln T mohlo bt pokryto ze stvajcch finannch zdroj. Nedoeenm problmem i nadle zstv provozovn a regulace doplkovch slueb , pedevm provoz a prioritn pozice v programovm prvodci EPG.

Zahranin astnci pipomnli, e v severskch zemch stt set top boxy dotuje pmo, ovem vyaduje pi tom prokzn placen koncesionskch pspvk. Dosud neschvlen Vbor pro digitln vysln m podle nmstka Frankla ji prvn dleit kol stanoven termnu vypnut analogovho vysln. Od toho by se mohl odvjet postrdan asov harmonogram opravdov koncepce pechodu na digitln vysln.

Poslanec Vrbk, kter dil diskuzi, potvrdil, e tmatem digitalizace by se na svm nejblim regulrnm zasedn mla zabvat mediln komise PSP. Digitalizace je tedy ji i v Parlamentu. V optimistickm duchu se zd , e zbv jen , aby digitln vysln dorazilo k vtin divk...


Ing.Zdenk Duspiva, 4. 2. 2004