Veden esk televize respektuje rozhodnut sentor o navrench zmnch ve vldn novele zkona o rozhlasovch a televiznch poplatcch, tkajc se zpsobu placen zvench televiznch poplatk. Pokud vak bude podle nvrhu sentor reklama ve vysln T omezena na 0,8% celkovho vyslacho asu a zrove nebude mono tento limit z obou program stat a vyuvat na sledovanjm programu, bude to mt zsadn negativn dsledky jak pro charakter vysln esk televize, tak pro jej finann situaci.

Navenm poplatk ze 75 na 100 korun msn se pjmy esk televize zvyuj piblin o 700 milion korun ron. Snen rozsahu reklamy a omezen jejho pouit za navrench podmnek by zrove znamenalo snen ronch vnos a o 400 milion korun. V souhrnu tedy cel nvrh zv zdroje esk televize o mn ne 7% a nevyrovn tak ani vliv inflace za dobu platnosti stvajc rovn televiznho poplatku.

Vy pjmy z poplatk vyuije esk televize zejmna na domc tvorbu a na zlepovn sv programov nabdky. Navrhovan een vak pesouv vce ne 50% tchto pjm od televiznch koncesion celoplonm komernm televizm. Reklamy by na televiznm trhu toti nebylo mn a divci by ji platili stejn.

Navrhovan zmna by pro eskou televizi v praxi znamenala nutnost zaadit reklamu v plnm rozsahu limitu i do programov nabdky T2, aby byl vymezen rozsah reklamy nleit vyuit. Souasn profil tohoto programu zamen na nronj poady, dokumentrn tvorbu a sportovn penosy by musel bt komercializovn. Invaze reklamy na T2 by zcela zmnila charakter poad na tomto programu v zjmu zven sledovanosti s ohledem na poadavky reklamnch inzerent.

Z tchto dvod je veden esk televize pesvdeno, e navren zmna reklamnho limitu neodpovd smyslu a obsahu pojmu vysln veejn sluby.


Martin Krafl, tiskov mluv T