Alternativnch technologi pro rychl ppojky k Internetu je cel ada, a u se jedn o pevn i bezdrtov pstupov st. Zejmna bezdrtov ppojky, a u pozemn i satelitn, zanaj provat svj boom. Podvejme se na een, kter se teprve zkoum a kter me v budoucnu konkurovat satelitm. Jmenuje se "vkov platformy" a mohlo by bt dokonce levnj ne pozemn broadband.

Vyuit satelit pro komunikaci je bn, ale stle se nejedn o dostupn een irokopsmovho pstupu teba pro domcnosti. Pitom velk st populace svta, a dokonce i Evropy, ije v mstech, kam se jin monosti rychlch ppojek k Internetu nedostanou, a se jedn o kabelov st, DSL, ale i pevn pozemn bezdrtov st. Proto se zkoumaj jin monosti, kter by mohly nabdnout irokopsmov pstup k Internetu ve vzdlench, dce osdlench a pro irokopsmov st mlo dostupnch oblastech.

Jednm z monch een jsou vkov platformy (HAP, High Altitude Platform), kter mohou suplovat satelity. Mohou to bt balny, vzducholodi (viz obrzek 1) nebo speciln letadla na slunen energii, kter se pohybuj ve stratosfe, maximln 17-22 km nad zemskm povrchem. Podobn jako satelitn st nepotebuj dnou pozemn kabelovou infrastrukturu ani story, take by se mlo jednat o levnj een ne u pozemnch een irokopsmovho pstupu.

Navc dky svmu pokryt podobn jako satelitn st nejen pekonvaj dosah pozemnch st, ale tak mohou zcela pirozen podporovat jak pevn pstup k Internetu (v domcnostech i podnicch), tak mobiln uivatele (nap. i v rychlch vlacch mezi HAP a chytrou antnou pstupovho bodu vlaku). Kapacitn monosti jsou tak vysok - a ve dvou dech pekonvaj nabdku souasnch irokopsmovch pozemnch ppojek.

HAP lze nasadit jednotliv, nepotebuj konstelaci, jako vyaduj satelity. Dky mal vce mohou optovn vyuvat stejn kmitoty, take nabzej vy kapacitu ne satelitn systmy. Navc nemaj problmy se zpodnm pi penosu signlu, kter se mus u satelitnch penos eit pravou implementace TCP/IP.

HAP nepotebuje raketu i raketopln pro vynesen do stratosfry, protoe se pohybuje na vlastn pohon. Me vyut stvajc technologie zkladnovch stanic s vjimkou antn a uivatel nepotebuj nov koncov zazen (viz obrzek 2).

Dky pedpokldanm nim nkladm by mly bt HAP na rozdl od satelitnho pstupu ureny pro masov trh. Pedpokldan nklady by mly bt desetkrt ni ne u satelitnho pstupu a HAP by navc mly bt schopny poskytovat slubu ve srovnateln oblasti a 1000krt vce uivatelm ne satelitn komunikace.


Technick een

Jako HAP se uvauj stratosfrick vzducholod (ve vce 3-22 km) nebo speciln letadla (HALE, High Altitude Long Endurance, ve vce 16-19 km), kter budou pracovat zhruba v dvojnsobn vce ne bn dopravn letadla. Mohou bt bu pilotovna, nebo bez obsluhy (UAV, Unmanned Aerial Vehicle). Platformy budou napjeny slunen energi bhem dne a z lithiovch bateri nebo palivovch lnk v noci. Periodicky se HAP budou moci vracet na zem pro pravidelnou kontrolu a drbu (na rozdl od druic, kter jsou vtinou vyslny jednou provdy).

Vzdun platformy v rznch podobch budou "pevn umstn" nad uritm mstem ve vce 20 km a budou pokrvat zhruba oblast a stovek km v prmru. V rmci obslun oblasti me HAP nabdnout kapacitu 120 Mbit/s (symetricky nebo asymetricky). HAP nebudou pln stacionrn, budou se ve sv vce trochu pohybovat, ale od stanovenho bodu se neodchl o vce ne 1,5 km.

Komunikace bude zaloena na bezdrtovm signlu po vlnch milimetrov dlky. ITU na WRC '03 alokovalo psma 31/28 GHz a 47/48 GHz (smr dopedn/smr zptn). Budou se ale tak vyuvat bezdrtov optick spoje (FSO, Free Space Optics, viz lnek Bezdrtov optick st). Rdiov vlny se pouij pro provoz na velkou vzdlenost a FSO pro spoje v pm viditelnosti mezi jednotlivmi platformami HAP. Systm bude pouvat smrovateln antny pouvajc nejnovj DSP (Digital Signal Processor). Pozemn antny jsou pro pjem poteba jen velmi mal.


Evropsk projekt Capanina

Npad pout zazen ve stratosfe pro komunikan ely nen nov. Pedchoz iniciativy pro tato zazen pouvaly oznaen jako nap. stratelite nebo aerostat, nejnovji prv HAP. Pvodn el byl pedevm realizovat telefonn hovory v oblastech s nedostatenou telekomunikan st, protoe HAP dok najednou obslouit stovky tisc hovor. V poslednch dvou letech se ale zjem o HAP pesunul do sfry poskytovn irokopsmovho pstupu.

HAP se zatm opatrn zkouej, zda skuten pjdou nasadit do komernho provozu a stt se tak relnou alternativou poskytovn irokopsmov prvn mle pro venkovsk oblasti. Jeden z projekt, jen m za kol testovat nejrznj formy HAP, je Capanina , kter financuje Evropsk unie v rmci probhajc evropsk iniciativy "broadband for all". Projekt probh v rmci sekce IST (Information Society Technologies) a je soust rmcovho programu FP6 (Sixth Framework Programme). Na projektu spolupracuj organizace z Velk Britnie, Slovinska, Itlie, panlska, Maarska, Nmecka, vcarska a nezvykle i z Japonska. Spoluprce evropskch partner s japonskmi je oznaovan v tomto projektu jako klov.

Celkov nklady projektu, kter m probhat celkem tyi roky, si vydaj kolem 5,6 milinu eur, z nich velkou st hrad prv EU. Sponzorovn z veejnch prostedk (i z naich kapes) je velmi dleit, protoe se jedn o zcela novou technologii a do znan mry i nov podnikatelsk model, take si mlokdo z privtn sfry dovol investovat do zatm nevyzkouenho een.

Capanina navazuje na projekt z pedchozho rmcovho programu (FP5), HeliNet, kter ukzal potencil tohoto een a vyvinul prototyp letadla na slunen pohon, bez obsluhy, pod oznaenm Heliplat.

Vedle technick strnky vci m souasn projekt za kol zjistit skuten spory, kter irokopsmov pstup prostednictvm HAP me pinst oproti pozemnm nebo satelitnm eenm.

Jednou ze zkuebnch oblast Capanina je britsk York, kter m adu satelitnch vesnic, kam se zatm irokopsmov pstup nedostane. Tam tak psob jeden z partner projektu, spolenost SkyLINC. Ta ji vloni inzerovala svoji platformu LIBRA (Low-Cost Integrated Broadband Radio Access), kter mla v polovin letonho roku poskytovat symetrick irokopsmov pstup rychlost nad 1 Mbit/s vtin malch britskch podnik prostednictvm 18 baln plnnch heliem. Jak dalece se spolenost svch pln na sputn cel "balonov" st pidr, nen zatm jasn.


"Skys the limit"

Tento marketingov slogan se asto opakuje, ale v tomto ppad je jeho pouit opravdu na mst. Vkov platformy HAP pro poskytovn irokopsmovch slueb se zdaj jako celkem pirozen een, nebo se nachzej "na pl cesty" mezi pozemnmi bezdrtovmi a satelitnmi stmi a lze je chpat jako dal alternativu k pozemnm a satelitnm stm. Maj adu vhod jak vi pozemnm alternativm (nulov infrastruktura), tak satelitnm (lep pokryt, vy kapacita, mal nklady na vyputn HAP). Navc by lo HAP vyut tak pro poskytovn mobilnch slueb 3G, naviganch a lokalizanch slueb, przkumu a dohledu (vetn vojenskch el).

Nicmn ped masovm nasazenm HAP pro irokopsmov komunikan sluby se mus vyeit jet ada komplikovanch technickch otzek, od konkrtnho protokolu pro pidlovn poadovan ky psma a QoS, spoluprce s novmi protokoly pro pevn bezdrtov irokopsmov pstup (802.16a, 802.20, viz lnek Mobilita v bezdrtovch stch, aneb 802.16e versus 802.20), a po pechod od prototyp vlastnch HAP k jejich vrob (vbr vhodnch materil pro platformu a napjen slunen energi).

Komern jsou sluby HAP stle ve stadiu pln a pprav, ale pokud budou cenov schdn, pak ani pozdj nstup jim nic neubere na uplatnn zejmna ve venkovskch oblastech. Naopak budou moci vyut adu modernch technickch vymoenost (nap. chytr antny) a podporovat jak stacionrn, tak i mobiln pstup k Internetu. Doufejme, e vsledky evropskho projektu budou slibn a otevou vyuit stratosfry pro irokopsmov pstupov sluby.


Zdroj: Rita Pumanov, LUPA.cz, 27.5.2004