Veden esk televize je zklamno verejm rozhodnutm poslanc, kterm se nezv televizn poplatky. esk televize samozejm udl ve proto, aby i nadle svm vyslnm co nejlpe plnila vestrannou slubu veejnmu zjmu zohledujc co nejir a nejrozmanitj spektrum poteb divk. U nyn m omezen objem finannch prostedk vliv zejmna na domc tvorbu a plnn vech atribut veejn sluby.


esk televize bude pes veker finann spory hledat dal ekonomick opaten, aby mohla zajistit alespo stvajc rove svho vysln. Pzniv vsledky hospodaen novho veden T v ele s generlnm editelem Jim Janekem sice umon zachovn vtiny stvajcch televiznch poad, ale neumon dal rozvoj T, vznik novch programovch formt a ppravu digitalizace. Dnenm rozhodnutm je tak ohroena rovnomrn rozpracovanost vroby poad na rok 2005.

V druhm pololet loskho roku byla pedpokldan ztrta T za rok 2003 v rozmez 270-350 milion korun snena na cca 70 milion korun, vetn dan z pjmu na cca 125 milion korun. esk televize hospodaila v prvnm tvrtlet roku se ziskem 96,8 milion korun. Proti plnu tak doshla lepho hospodskho vsledku o 160,6 milion korun. Za uveden obdob byly sneny nklady o cca 60 milion korun a zveny vnosy o cca 100 milion korun, ne pedpokldal pln. Pro leton rok je pln T postaven jako vyrovnan s vnosy a nklady ve vi 4,3 miliard korun. Pitom proti skutenosti loskho roku jsou plnovan nklady o 200 milion korun ni a proti rokm 2000-2002 o cca 600 milion korun ni.

Veden esk televize zanalyzuje souasnou situaci a v prbhu nsledujcch tdn seznm Radu T a poslze i veejnost s opatenmi, kter bude muset vzhledem k nov situaci uinit.

esk televize m dva hlavn zdroje pjm: z koncesionskch poplatk a z reklamy. Pjmy z poplatk jsou v celkovch pjmech zastoupeny ze t tvrtin. esk televize u teoreticky pila vzhledem k nenaven poplatku od roku 1997 s ohledem na vvoj inflace o vce ne 3,5 mld. korun. Souasn ve poplatku 75 korun pedstavuje piblin 0,4 % z prmrnho pjmu v R (podle eskho statistickho adu 16 917 korun). Je to nejni poplatek v Evrop. V roce 1953, kdy se televize narodila, byl prmrn eskoslovensk plat asi 1.000 korun msn. Koncesioni tehdy televizi platili 15 korun, tedy 1,5% ze svho pjmu.

Rozsah vysln T je vt ne souet vyslac plochy dvou dalch celoplonch televiz v R. Navc T pln koly veejn sluby, kter jej vrobu a vysln in drami ne u komernch televiz. Jde zejmna o pvodn dramatickou tvorbu, slubu meninm definovanm osudem (nap. skryt titulky pro neslyc) nebo finann nronou podporu nrodn kultury (nap. zznamy divadelnch pedstaven nebo koncert vn hudby apod.).

Poslanci dnes zven televiznch poplatk o 25 K zamtli, i kdy podle letonho eten TNS Factum s tmto zvenm pi zachovn dosavadnho podlu reklamy ve vi 1% na veejnoprvn obrazovce souhlasilo 46% divk. Veden esk televize v, e se et zkonodrci budou dalm nvrhem novely zkona o rozhlasovch a televiznch poplatcch zabvat co mon nejdve.


Martin Krafl, tiskov mluv T