Britsk konvergovan regulan orgn pro mdia a telekomunikace OFCOM vyzval zatkem z 2004 zjemce o podvn pihlek na nov typ nzkovkonnch loklnch rozhlasovch licenc. Vbrov zen bylo vypsno na zklad ustanoven britskho vyslacho zkona z roku 1990 (a upravenho v roce 2004). Licenn zen na neziskov komunitn rdia je vymezeno pro relativn mal lokality v zemnm rozsahu asi do 5km v rmci cel Velk Britnie, v psmu FM a AM. Pitom OFCOM neuruje pedem pesn umstn programu, ale chce znt jakou komunitu nebo komunity chtj uchazei svm projektem oslovit. Licence budou vydvny na pt let a sprvn poplatek je stanoven na 600 liber. O tento zpsob provozovn loklnch rozhlasovch programov autonomnch a originlnch stanic je ve Velk Britnii pomrn velk zjem.

U ns nen podobn monost uplatnn meninovch a nekomernch projekt zatm mon. Podobn projekty mus u ns stle marn soutit se zavedenmi komernmi rozhlasovmi stanicemi. Ped asem vypsala Rada pro rozhlasov a televizn vysln licenn zen na relativn mal rdia, respektive na velmi slab kmitoty co do vkonu (avak v centru Prahy a v Brn). Prask tendr organizovan podle zkona .231/01 Sb. nakonec z 9ti pihlek vyhrl projekt Rdio INFO osvdenho a spnho prkopnka komernch rdi v echch Michaela Fleischmanna (Praha - Vinohrady 89,0 MHz/0,158 kW), Brno na vtze jet ek (Brno - Husovice 107,0 MHz/0,148 kW, 8 pihlench projekt, veejn slyen probhnou 22.9.2004).

Vtina vbrovch zen v naem prvnm prosted nen njak programov nebo institucionln limitovan a v souti se pak stetvaj nejsilnj rdia z velkch obchodnch zastoupen s novmi a asto neznmmi spolenostmi. Do sout se stle astji hls i projekty ryze meninov, napklad alternativn programy nebo tzv. studentsk rdia. Dosavadn postup Rady pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) je zcela v souladu s platnm zkonem, kter , jak jsem ji ped vce ne rokem upozoroval, umouje zskn licence jen pro obchodn spolenosti (nebo fyzick osoby) zapsan do Obchodnho rejstku. Je zejm, e i RRTV by zejmna u slabch kmitot jist rda podpoila zajmav neprofitn nebo nekomern ladn projekty, ale pi rozhodovn a postupu podle kriteri vyjmenovanch v medilnm zkon Rad mnoho volnho prostoru nezbv.

Samostatnou monost jsou men internetov rdia nebo i dlkov pstup k podobnm typm rozhlasovch projekt, zcela mimo psobnost medilnho zkona. Nastupujc proces digitalizace sice v dalch fzch umon rozen programov nabdky, ale za stvajcch podmnek a pravidel vrazn lep asy pro neprofitn rdia hned tak nenastanou. Bez zmny zkona a ppadn bez vytvoen specifickch podmnek nemaj men projekty zatm v pomrn nejistm a pedevm v zsad finann nkladnm prosted nadji. V rmci pln na vyuit systmu DVB T i pro rozhlasov vysln pjde v prvn fzi zejmna o pleitost pro celoplon rdia, pro kter vak i soubh novho digitlnho vysln spolu s neperuenm analogovm provozem me bt pomrn nkladnou zleitost (Rozhlasov analogov kmitoty nebude nutn vypnat kvli jejich ppadn koordinaci pro nov digitln multiplexy). Vt monosti se ukazuj v regionlnch projektech nebo asem v systmu DAB-T, bude-li mt tento systm dostatenou podporu provozovatel a pedevm zjemce z ad divk. V kadm ppad bude ve vech ppadech hrt vznamnou roli veejnoprvn esk rozhlas, kter opout pvodn vahy nad vyuitm systmu DRM (Digital Radio Mondiale). Rozhodn se pot se vstupem do veejnoprvnho multiplexu spolu s eskou televiz.

V souvislosti s dosavadnmi zmnami medilnho zkona se zatm nenala dn zkonodrn politick iniciativa, kter by situaci neprofitnch asociativnch provozovatel elektronickch mdi v R njak legislativn eila. Na druh stran zatm nejsou ani znmy podobn nvrhy z ad potencilnch zjemc o tento zpsob provozu rozhlasu, ppadn TV. Pesto jsem pesvden, e jde o projekty pro posluchae zajmav a potebn, kter si mohou najt sv msto i v dnes tak peplnnm prosted celoplonch univerzlnch programovch formt. Komunitn rdia zsadn neovlivn domc reklamn trh, ale mou pomoci jak samotnm tvrcm, tak domc tvorb.


Ing.Zdenk Duspiva, publicista, 16.9.2004