Slavnostn zahjen provozu televizn ve na berlnskm Alexandrov nmst bylo dne 3. 10. 1969. Svou vkou 368 metr je to nejvy stavba v Nmecku a jedna z nejvtch na svt /1/. Mlo znm je ovem historie tto asto navtvovan pamtihodnosti.

V padestch letech byla ve Stuttgartu postavena prvn velk televizn v, zpsobem stavby - elezobeton, kterou o mlo pozdji nsledovaly dal srovnateln konstrukce. Dky jejich jednotn form se dalo pedpokldat, e takov aerodynamick a estetick stavby budou utveny jako ocelov-phradov konstrukce. Nen divu tedy, e v roce 1957 byl uinn prvn nvrh, postavit - v rmci plnovan pemny berlnskho mstskho centra - msto tenkrt plnovanho centrlnho vkovho domu, televizn v ze elezobetonu. Ji o mlo pozdji poskytl architekt Hermann Henselmann nvrh na 300 metr vysokou v, s kulovitou vn kopul ve vce 230 metr - pro techniku a pro nvtvnky.

Avak nejprve zstalo u tohoto plnu, nebo veden sttu bylo v otzce vzhledu jdra msta velmi nejednotn. Pro podobn zmr rovn chybly obvykl penze. Po stavb berlnsk zdi v roce 1961 byl vak projekt televizn ve nalhavj, nebo vechny domcnosti nemohly bt pokryty televiznmi programy z vyslae Kpenick. Aby se mohlo nabdnout vysln stanici Paroli, kter se mezitm roziovala v zpadnm Berln, musel by se sem umstit vy nosi antn. Tak se zase navzalo na projekt televizn ve, ovem ve form 360 metr vysok ve s vlcovm restauranm podlam. Nad nm mlo bt zvltn provozn podla s ploinou pro radiorelov spoje.

Dne 14. ervence 1964 je potom na zasedn politbyra rozhodnuto, do roku 1968 postavit televizn v s kavrnou na vi, vchodn od nmst Marxe a Engelse. Pesn msto nebylo ovem jet vymezeno. Teprve dne 22. 9. 1964, osobnm rozhodnutm tehdejho pedsedy sttn rady NDR, Waltera Ulbrichta, bylo vybrno Alexandrovo nmst.

Pvodn nvrh na vn kopuli se dvma zvltnmi vnmi kopulemi byl brzy zamtnut kvli vhodnjmu een s jednou kulovitou vn kopul, v kter by mla bt jak technika, tak i patro pro nvtvnky. Od malho povrchu si slibovali men problmy s netsnost a ukldnm ledu. A do tehdej doby ovem v s kulovitou kopul jet nikdy nestavli. To znamen, e nemohly existovat dn zprvy o nepedvdatelnch technickch tkostech pi stavb a nklady se daly odhadnout jen velmi patn. Dne 22. 12. 1964, zstupci ministerstva pro poty a spoje s tmto nvrhem souhlasili. Souhlasili spe s nechut a pod podmnkou, e stavba nesm stt vce jak 35 milin marek.









































obr. 1 schmatick znzornn pozic nejdleitjch prvk ve

Potek stavby

Kdy dne 9. 2. 1965 s pedloenm nvrhem souhlasilo tak politbyro, mohla bt stavba zahjena. Ode dne 20. 3. 1965 byla k tomu elu strena zstavba, kter byla na tomto mst. Nhradou za strenou zstavbu, byla tato vytvoena v oblasti Novho nmst (Nov trnice), jen bylo v roce 1950 prohleno za zem vstavby. Akoli jet neexistovalo dn oficiln stavebn svolen k vykopn stavebn jmy pro zklady, dne 3. 5. 1965 se zaalo. Kvli chybjcmu povolen tak neexistovalo dn poloen zkladnho kamene. Souhlas mohl bt udlen teprve tehdy, a by ministersk rada NDR pedloila pesn plny nklad. Vypracovat takov plny bylo ovem st mon, protoe zejmna pi konstrukci kulov sti se tyto plny nov pipojily.

Pes vechny otzky kolem financovn, jen zatkem ervence roku 1965 dokonce vedlo ke krtkodobmu zastaven prac, prce na vi dle pokraovaly. Aby mohly bt nklady na stavbu lpe kalkulovny a tedy konen zskn oficiln souhlas, dokonce se zase zvaovala realizace vlcov vn kopule. I pes technick obte se ovem zstalo projektu s kulovitou vn kopul, nebo berlnsk televizn v by mla bt na prvn pohled patrnou, reprezentativn dominantou Berlna.
Dne 9. 12. 1965, kdy stavebn inenr Gerhard Frost, kter ml zkuenosti se stavbou televiznch v, byl jmenovn finenrem pro stavbu ve, ministersk rada konen udlila oficiln svolen ke stavb. V mla mezitm stt 45 milin marek. V tto dob byly prce na patn sti ve (patky) v plnm proudu.

Kdy byla tato prce dne 30. 3. 1966 dokonena, nsledoval dk ve. Tento byl postaven z vt sti metodou posuvnho bednn. Pi tom leen pro betonovn - za pomoci hydraulickho zvedacho vlce - vyvjelo velk tlak na ocelov leen uprosted konstrukce. Kdy beton zatvrdl, leen se uprosted prodlouilo a betonoval se dal sek. Na konci roku 1966 dk ve ji doshl vku 180 metr. Zatkem nora roku 1967 byla pekroena hranice 200 metr. Prce vak postupovaly kupedu mn rychle, ponvad se potalo s mnoha otvory pro dvee a rezervami pro nosnk kulovit kopule.
Dne 16. 6. 1967 byl dokonen dk ve a pracovn leen bylo nahrazeno otonm jebem pro mont tzv. ledovch (nmrazovch) kotou. Tyto nosn podstavce jsou okrouhl elezobetonov desky s prmrem 16 metr a 1,5 metru siln. Na tyto desky nar ppadn rampouchy, kter spadnou z nosie antn. Souasn se pro ochranu kulovit sti a okol televizn ve maj rampouchy rozdrobit v mal nekodn lomky.

Na konci roku 1967 byl tento jeb nahrazen typem, kter je jet dnes sestaven na nosnm podstavci. Tento jeb nael sv vyuit pevn pro mont antn pro radiorelov spoje. Pokud nen pouvn, lze si jej vimnout jen st. V klidovm stavu je jeho rameno z aerodynamickch dvod zcela sklopeno dol.

Dokonen pt


Literatura:

/1/ Svtov federace vznamnch v: Homepage (domc internetov strnky), www.great-towers.com,

/2/ Mller, P: Symbol s vyhldkou Historie berlnsk televizn ve, vydal Verlag Bauwesen, Berln 1999,

/3/ Berlnsk televizn v: Homepage, www.berlinerfernsehturm.de.


Zdroj: Funkamateur (Nmecko), . 10/2004, s. 1006 a 1007, peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno