Ochrana dt a mldee zstv trvalm tmatem regulace elektronickch mdi v naprost vtin demokratickch zem. Pstupy k een negativnch vliv mdi na mlad posluchae a divky (resp. jejich pedchzen) vychz z kulturnch a spoleenskch tradic a zkuenost v jednotlivch zemch, ale m to i sv obecn zsady, kter jsou v hlavnch principech spolen. Krom regulace obsahu vysln se vlivu mdi a objektivizace obsahu sdlen vnuje rovn legislativa a pravidla pro reklamu.

Americk zkladn pravidla pro regulaci vysln a ochranu dt vychzej ze zkona o dtsk televizi z roku 1990. Postupn jsou zkonn normy zpesovny aktualizovanmi rozhodnutmi federlnho regulanho orgnu (FCC, www.fcc.gov). Komise se sna reagovat na razantn vvoj vysln, kter je spojen s nstupem digitln televize.

V z letonho roku vydala Komise FCC Podmnky pro programovn digitlnch televiznch program ve vztahu k dtem. Rozhodnut se tk dvou hlavnch oblast programovn a aplikace zkona CTA (Childrens Television Act 1990) pro digitln prosted. Jak je znmo, v USA nen systm provozovn TV zcela srovnateln s nam dulnm rozdlenm, kdy tzv. veejnou slubu napluj na zklad licennch podmnek i soukrom provozovatel.

Smyslem je v rmci nrstu potu program a souvisejcm exponencilnm rstem rizikovch vliv na dtskou populaci vytvet podmnky pro vhodn proporce v programech. Tzv. programy E/I (vchovn a informan) by mly bt snze rozpoznateln a mla by bt vytvoena pomoc rodim i jejich dtem v orientaci v mnostv program. K tomu by mlo pomoci i zvraznn symbolu E/I na obrazovce (ped i v prbhu poadu). Pravidlo minimln 3 hodiny tdn program pro dti m bt plnno rovnomrnm rozloenm v rmci programu a v ppad vce kanl provozovan jednm provozovatelem m bt naplnno v rmci hlavnho TV kanlu.

V druhm ppad jde o zpesnn nazen o omezen komernch sdlench v televizi, kter se tk dt do 12 let. Toto se nov roziuje i o uvdn odkaz na internetov adresy v prbhu poad pro dti. Clem je omezit snahu nkterch provozovatel obchzet ustanoven o omezen komernho psoben TV program na dti, napklad prostednictvm interaktivnch slueb. Podle zpesnnho pohledu lze povaovat upoutvky na poady , kter nejsou primrn ureny jako dtsk vzdlvac poady, za program komernho charakteru se vemi souvisejcmi pravidly.

Oekvan konkrtn vsledky se podle komise daj oekvat do jednoho roku. Samozejm nejde jen o njak restrikce, ale o monost zskat dostaten mnostv jasnch informac pro rozhodovn rodi pi vchov dt. Problematice dt se chce FCC i nadle intenzivn vnovat a pokraovat s rozvojem specializovanch vlastnch webovch strnek , urench dtem a jejich rodim (Vt Vs pruhovan kocour Broadband, od letonho z v interaktivn podob http://www.fcc.gov/cgb/kidszone/). FCC je nejstar regulan instituc, kter vznikla ji v roce 1934 a je pmo odpovdn americkmu Kongresu.

Nae pravidla jsou od doby pijet Zkona o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln v roce 2001 zatm nezmnna ani nezpesnna njakou vyhlkou nebo rozhodnutm ni rovn. Letos na jae se uskutenilo veejn slyen v Sentu, kter vyznlo tak, e je poteba problematiku kodlivho vlivu mdi eit novmi zkony (viz nap.vyjden Daniela Kroupy -sentora a kandidta do EP a optovn do Sentu). Zejm organizan chybou se slyen nezastnil nikdo z RRTV, kter by mon adu vc uvedl pmo na mst na pravou mru. Od t doby se ale nic konkrtn v tomto smru neudlo a zstalo tak jen u proklamac. Osobn si myslm , e legislativa je v zsad dostaten, jde hlavn o praxi. K vytven obecn akceptovatelnch pravidel pat tak zskvn precedent v podob zvaznch soudnch rozhodnut, kter provz mnostv odbornch posudk. Jedin soudn rozhodnut znamen vsledek, kter meme povaovat jako posouzen souladu zkona a stanoviska/rozhodnut RRTV ke konkrtnmu proheku. Bohuel, ne vdy je vsledek pouiteln, napklad dojde-li k ukonen sporu z dvodu njakch procesnch chyb apod. V digitlnm vysln i u ns zstv otzkou odpovdnost za obsah doplkovch interaktivnch slueb, kter se z pohledu legislativy pohybuj v prostoru mezi regulac obsahu a regulac telekomunikanch slueb.

Rada pro rozhlasov a televizn vysln pipravuje na podzim odborn semin na tma ochrany a dt a mldee ve vztahu k mdim. Garantem za RRTV je lenka rady Pavla Gomba, kter konferenci organizan i personln pipravuje pedbn termn by ml bt 24.listopadu 2004. O tom, e problematika dt a mldee a napklad zveejovn a identifikace konkrtnch osob v mdich je hav, svd mnostv spe tragickch a negativnch pklad z posledn doby a jejich prezentace v naich mdich.


Ing. Zdenk Duspiva, 20.9.2004