Co rozumme pirtstvm?

Pirtstvm se ve slangu orgn innch v trestnm zen obvykle oznauje neoprvnn uvn autorskch dl i jinch pedmt ochrany dle prva autorskho takovm zpsobem, kter pslu pouze nositelm prv k tmto dlm, resp. jinm pedmtm ochrany, pop. jinm zpsobem kter neoprvnn zasahuje do tzv. copyrightu. Pojmenovn pirtstv vzniklo pvodn jako zjednoduujc paralela ernch rozhlasovch stanic umstnch na lodch, kter vyslaly programy z mezinrodnch vod aby vylouily uzemn psobnost orgn innch v trestnm zen zem tmto neleglnm vyslnm dotench. Pirtsk stanice neoprvnn vyslaly hudebn, tedy autorsk dla. Audiopirti, stejn jako pirti pvodn, zskvaj sv zisky na kor jinch a pokud mono bezpracn.

Zpsoby provozovn placen televize a zsah do n

Placen televize se dnes v esk republice provozuje dvojm zpsobem: buto na zklad digitlnho kdovanho en televiznch program formou DIRECT TO HOME (DTH nap. UPC Direct), nebo prostednictvm kabelov televize. Tet zpsob, kdovan vysln z terestrickch vysla tzv. systm MMDS, kter se zneuval nejvce, byl ukonen ke konci loskho roku.

Pirti se sna zneut oba v souasnosti provozovan systmy. Co se te kabelov televize pirtsk pokusy se sousteuj na neoprvnn zsahy do rozvodnch systm v objektech, na n jsou nsledn klienti naerno pipojovni, samozejm bez platn uzaven smlouvy a bez placen pravidelnch poplatk. Osoby zprostedkujc takov neoprvnn pjem, se spokojuj s jednorzovm poplatkem za pipojen kabelov televize, tedy jednorzovou hradou za pipojen naerno. V nkterch ppadech je jejich drzost takov, e garantuj pipojen nap., na 1 rok s odstrannm zsahu provozovatele do 24 hodin. K bnm kulism takovch akc pat nelegln opaten duplikty kl, falen vizitky, neexistujc telefonn sla a sdla atd.

Tm vdy jsou v tchto ppadech uity k pirtstv tzv. nekal pomcky jako jsou dekodry a smart karty i blockery u DTH, vyazen zazen k filtraci program u jednotlivch typ slueb z provozu v ppad CATV apod.

Opaten pi boji proti pirtstv

Provozovatel placen televize bojuj proti pirtstv rznmi zpsoby. Ty jsou samozejm omezeny legislativn, materiln, technickou a finann nronost tchto opaten. Nen sporu o tom, e dleitou roli hraje spoluprce vech hr na kabelovm a telekomunikanm trhu. I ta se do znan mry da, zejmna dky spolenmu postupu v rmci ECTA R - esk asociace kompetitivnch komunikac (www.cacc.cz). Jako pomrn inn se jev prevence: zlepen organizan strnky ovovn osobnch daj klient a propracovn prvnch krok pi vymhn pohledvek, vzniklch zneuitm karty i celho zazen.

Technick opaten

V oblasti boje proti neleglnmu pjmu signlu kabelov televize je nejvce vyuvna inventarizace zapojen domovnch rozvad a st. V pravidelnch intervalech a obvykle i pi kad nvtv v dom (nap. pi zapojovn novho klienta) provdj technici kabelovch televiz fyzick porovnn daj o platcch klientech v objektu a faktickm stavem rozvod. Pirtt pjemci jsou okamit odpojovni. Obas se dokonce poda odhalit i cel ern rozvod (obvykle spolen televizn antna, jej provozovatel krade signl z kabelovho rozvodu nebo satelitu). V takovm ppad dochz k jeho lokalizaci, zdokumentovn a nsledn pedn policii k trestnmu vyetovn. Asistence policie je nkdy nezbytn pi sloitjch ppadech odpojovn.

Obrana proti pirtstv v oblasti pjmu placenho satelitnho digitlnho vysln je z technickho hlediska obtnj. Jako nejinnj se jev zejmna nutnost povinn instalace autorizovanmi techniky. Technici provdj vizuln posouzen rizika zneuit zazen. Vyplatilo se rovn zaveden aktivan linky pro prodej sluby, kdy smlouva je zaregistrovna a karta se zazenm pedna a aktivovna teprve po on-line porovnn osobnch daj klienta s databz rizikovch ppad. Osvduje se i zaveden sanknch poplatk za ztrtu karty, nastavench dle ve ceny peprogramovan karty na ernm trhu.

Prvn a legislativn opaten

Ve zjitnch ppadech se pokozen spolenosti sna podat trestn oznmen pro podezen ze spchn trestnho inu dle 152 trestnho zkona. Skutkovou podstatu trestnho inu dle 152 trestnho zkona napln ten, kdo neoprvnn zashne do zkonem chrnnch prv k autorskmu dlu, umleckmu vkonu, zvukovmu i zvukov obrazovmu zznamu, rozhlasovmu nebo televiznmu vysln nebo databzi. Za tento trestn in me bt uloen soudem trest odnt svobody a na 5 let. Obdobnou skutkovou podstatu vymezuje i zkon o pestupcch. Pestupku dle 32 cit. zkona se dopust ten, kdo neoprvnn uije autorsk dlo, umleck vkon, zvukov i zvukov obrazov zznam, rozhlasov nebo televizn vysln nebo databzi.

Trestn zen tkajc se pirtskho nabzen nekalch pomcek, jako jsou filtry i blockery, tj. zazen, kter omez i jinak naru kontrolu poskytovatele slueb pro podezen ze spchn trestnho inu poruovn autorskho prva, prv souvisejcch s prvem autorskm a prv k databzi ( 152 trestnho zkona), jsou v souasn dob ve stadiu ppravnho zen. V souasn dob probh s dosud nejasnm vsledkem trestn zen s provozovatelem jist domny nabzejc tzv. blockery na smart karty DTH. Toto zazen umouje pirtskm zpsobem pijmat a dekdovat digitln televizn vysln, vetn technickch detail, na jejich zklad lze tento pirtsk pjem uskutenit, bez uzaven dnho smluvnho vztahu s provozovatelem a zabrauje kontrole provozovatele nad zazenm. Dosud neznm pachatel poskytl pravdpodobn jinm nvod ke spchn trestnho inu dle 152 trestnho zkona. Rovn by bylo mon dovozovat, e podle 43 odst. 1 a 2 zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon (autorsk zkon), lze pedmtn jednn posuzovat i jako dokonan trestn in, nebo osoba provozujc pedmtnou domnu nabz tyto tzv. blockery za platu, a tedy komernm zpsobem (na dobrku). Ale jsou i spchy - ji se teba podailo zlikvidovat server s nvodem instalace pirtskho softwaru (www.filip.cz).

Dal, svm zpsobem novm druhem pirtstv je neoprvnn penos televiznho signlu ve spolench televiznch antnch. Podle novho autorskho zkona je provozovatel STA rovn povinen platit autorsk poplatky i za vysln prostednictvm STA ( 22 odst. 2 zkona . 121/2000 Sb.). Do 1.12.2000 tuto povinnost provozovatel STA neml ( 16 odst. 2 zkona . 35/1965 Sb.). To pedpokld uzaven pslunch smluv provozovatele STA s ochrannmi autorskmi organizacemi a placen pslunch poplatk. V tto souvislosti je zajmav patrn nesoulad povinnosti vypodat autorsk prva s definic kabelovho systmu, znmho dve pod pojmem skupinov rozvod STA, dle 2 odst. 3 zkona . 231/2000 Sb., o rozhlasovm a televiznm vysln (dle tohoto ustanoven nejde o pevzat vysln podlhajc registraci) a zkonem . 151/2000 Sb., o telekomunikacch, resp. generln licenc eskho telekomunikanho adu . GL 24/T/2000, podle n STA nepodlhaj ani registraci u tohoto adu, na rozdl od provozovatel kabelovch rozvod.

Je teba zmn legislativy?

Z uvedench skutenost vyplvaj problmy, nad ktermi by se mly zamyslet legislativn orgny sttu:
- Je definice neoprvnnho zasahovn do autorskch prv uveden v 43 autorskho zkona skuten inn pi postihu pirtstv v oblasti dodvky televiznho signlu?
- Je z podobnho dvodu kvalitn i vymezen skutkov podstaty trestnho inu dle 152 trestnho zkona?
- Kdy nen teba rozvody STA registrovat u RRTV ani T, je vbec mon dodrovn tto povinnosti kontrolovat a vymhat jejich plnn? Bylo myslem zkonodrce postihnout jako pirty i spoleenstv vlastnk jednotek i drustva provozujc STA?

Obdobn lze specifikovat i problmy smujc k aplikaci pslunch ustanoven orgny innmi v trestnm zen a exekutivou obecn:
- Je v trestnm zen skuten nutn vyslen ve kody skuten zpsoben zsahy do autorskch prv? Kdo je v tomto ppad v procesnm postaven pokozenho?
- Je policie schopn prokzat tyto trestn iny a disponuje technikou, kter j umon dkazy pro trestn zen nezbytn zskat? M policie kvalifikovan odbornky v tto oblasti?
- Mohou bt profesn a nevldn organizace (AKK, PU) tmto orgnm npomocny?
- Stoj vbec tyto orgny o to postihnout tyto kriminln iny? Nen to pro policisty vzhledem k rkm za objasnnost pli sloit? Nebo je pro n jednodu odloit vc jako pestupek a pro pestupkovou komisi nechat vc jako pli sloitou nevyeenou a po roce konstatovat, e za spchan pestupek nelze pachatele postihnout kvli uplynut objektivn lhty dle 20 zkona o pestupcch?

K pesvden spotebitel o bezplatnosti en televiznch program navc pispv i zkon o televiznch a rozhlasovch poplatcch. Tento poplatek placen spotebiteli nen koncipovn jako finann plnn s poskytovanou protihodnotou ze strany provozovatel ze zkona. Provozovatelm ze zkona jsou jejich povinnosti uloeny bez vztahu k placen televiznch a rozhlasovch poplatk. Jde tedy spe o jakousi quasi da z vlastnictv, resp. drby televiznho pijmae, uloenou sttem, inkasovanou vak jinmi subjekty.

Zvr

A jak je dsledek v zatku lnku uvedenho a dle dokumentovanho vnmn televize jako veejnho statku, kter by ml bt dostupn vude a samozejm dle nzor vtiny obyvatel zadarmo? Nepm spoleensk obhajoba a tolerance pirtstv. stky vydvan provozovateli na technologie zabraujc pjmu program naerno a kod na kabelovch rozvodech, pitom pedstavuj penze, kter by bylo mon vyut mnohem lpe. Napklad na nkupy novch televiznch program, na zkvalitnn tch stvajcch a na zven jejich atraktivity pro zkaznka. Ovem tm rozhodujcm dsledkem je skutenost, e pirtm na jejich pjem televiznch program pispvaj jejich soused, kte sv poplatky dn plat, a to za neten asistence sttu.

Je velkm kolem i pro ECTA R AKK pracovat na odstrann vech pekek brncch vytvoen vymahatelnho prvnho rmce v tto oblasti a pomoci pi prosazen monost spravedliv potrestat pachatele tto hospodsk trestn innosti.


Bohdan Urban autor je editelem prvnho seku UPC R a pedsedou protipirtsk komise ECTA - AKK