Televizn v na Alexandrov nmst v Berln je tm kadmu znm. Asi jen odbornk v, e tento symbol na svm dnenm mst vznikl avak a v druh etap vstavby a vlastn byl plnovn pro zcela jinou oblast. Kdy nvtvnk Berlna listuje pslunm prvodcem tohoto msta, tak sice naraz na vechny mon informace o televizn vi, nikoliv vak na zajmavosti z prbhu jejho vzniku. Je velmi mlo informac o tom, e (pvodn) stavba vybudovan na mst zvanm Mggelbergen na jihovchodnm okraji Berlna, mla vzniknout ve vchodn sti msta. Dve ne ale mohly bt na tuto v namontovny antny nebo ne se turist z n mohli podvat do okol, ocitly se plnovac a stavebn podklady na seznamu kuriozit.


Kdy v roce 1949 Spojeneck kontroln rada dovolila nmeckm firmm a institucm opt se zabvat televizn technikou, zahjili od roku 1950 v Berln-Adlershofu (Orl dvr) prce k zaveden televize v NDR.

Prvn pokusn vysln

V beznu 1952 se uskutenilo prvn pokusn televizn vysln ve vchodn sti Berlna. Antna na star radnici ve stedu msta pitom poslouila jako vyslac. O devt msc pozdji nsledovalo zahjen pravidelnho televiznho vysln v tehdej NDR. Na star radnici byl ovem instalovn jen 100 W-tov vysla pro plnovan celoplon pokryt msta a okol. To byl jen velmi mal vkon a krom toho byl vysla nevhodn umstn. Tak ji tenkrt bylo zejm, e bude nezbytn instalovat v oblasti msta podstatn vkonnj zazen pro televizn vysln na vy vi. Jako msto pro takov zazen se naskytl prv Mggelbergen, ponvad je s nadmoskou vkou 115 metr nejvy prodn vyveninou ve vchodn sti Berlna. V roce 1953 byl tam, na mst Bismarckovy hlsky znien ve druh svtov vlce, postaven televizn vysla. Tento vysla vyuval antnu namontovanou na ocelov, movan vi, vka ve byla 45 metr.

Avak tento vyslac stor byl plnovn jen jako provizorium, nebo v jeho bezprostedn blzkosti mla vzniknout 130 metrov elezo-betonov v. Vedle sv funkce televizn vyslac ve se tak pedpokldala jet dal funkce centrlnho smrovho vyslacho uzlu NDR. Aby se atraktivita ve zvila, pedpokldaly plny stavby i vyhldkovou ploinu pro turisty ve vce 70-ti metr.


Velk pote

Dne 29. 5. 1954 Ministerstvo vnitra NDR souhlasilo se stavbou ve a jet ve stejnm roce se zapoalo se stavebnmi pracemi. Avak ji dne 13. 12. 1955 Ministerstvo vnitra NDR poadovalo stavbu okamit zastavit. V prbhu plnovn pslunho umstn si nevimli, e tato v byla vzdlen jen 8 km od letit Berln-Schnefeld a krom toho leela na okraji pistvacho koridoru. Hor bylo jet to, e stedn vka letadel, startujcch a pistvajcch v Berln-Schnefeldu, v tto vzdlenosti od letit nebyla dostaten k peletu tto ve!

Potom se zkouel jet zchrann projekt s potenm snenm plnovan vky ve na 90 metr a pozdji na 68 metr. Dokonce se uvaovalo i o peloen pistvac drhy letit Berln-Schnefeld - co by dnes nebylo mon neomezen nadit. Ovem toto odvn sil se nesetkalo s spchem.

Dne 30. 4. 1956 byla stavba tto ve peruena a dne 15. 11. 1956 definitivn zastavena. O vech tchto udlostech se obyvatel v NDR pirozen nic oficilnho nedozvdli.


Co te?

Ponvad se navzdory vemu sil debakl nedal pln zatajit, muselo se vysvtlen svst na zadn projektu ve na Mggelbergenu: rozilo se tvrzen, e v na Mggelbergenu byla pvodn plnovna jako meteorologick bod (msto pro pozorovn poas) televize NDR. Jeho vstavba byla zastavena, kdy povtrnostn sluba NDR prohlsila, e pro televizi NDR je ochotna se o meteorologick (povtrnostn) snmky postarat.

Kdy se na stavb nepokraovalo, muselo se jet nco podniknout s nedokonenou stavbou. Pozdji se provedlo zajitn nedokonen ve proti povtrnostnm vlivm, tato v v nsledujcch letech poslouila mezi jinm pro odposlechov sluby sttn bezpenosti NDR. Dnes je tato v smrovm a vyslacm mstem spolenosti Deutsche Telekom AG.


Prozatmn een

Ukonenm vstavby ve na Mggelbergenu projekt berlnsk televizn ve poprv ztroskotal. Teprve v roce 1958 zahjil svj provoz novj televizn vysla Berln-Kpenick. Vyslac antny tam byly umstn na storu stedovlnnho vyslae rozhlasu NDR. Stor byl vysok 248 metr, vhodn pro samostatn vysln. Tento vyslac stor dnes ji neexistuje. Po stren dne 19. 12. 2002 zbyla jen vzpomnka a nkolik fotografi.

Protoe vak ani vysla Berln-Kpenick nepostail pro pokryt okol Berlna televiznm signlem, projekt televizn ve zstval aktuln i nadle. Krom toho toto stanovit vyslae nebylo pro tuto funkci plnovno a ani nebylo vhodn pro centrln smrov vyslac uzel NDR. Zahjen provozu vyslae pro rozhlasov (VKV) a televizn vysln na (zpadoberlnsk) radiokomunikan vi Berln-Schferberg a vyslacm storu Berln-Scholzplatz vyslatele SFB velmi vrazn zlepilo v roce 1963 pjem zpadnch televiznch a VKV program ve vchodnm Berln a okol Berlna.

Aby psoben tchto program na obyvatele NDR mohli eliminovat, projekt televizn ve ve vchodnm Berln zskal opt vysokou prioritu. V tto dob ovem jet dn konkrtn plny pro nov umstn nebyly ureny a ani to jak by nov v mla vypadat. Proto jet opt ubhly dva roky na nezbytn plnovn.

Druh pokus

V roce 1964 tento zmr pokroil tak daleko, e tehdej pedseda SED Walter Ulbricht rozhodl o stavb. Dne 22. 3. 1965 se prvn stavebn dlnci dali do prce, aby postavili 365 metr vysokou televizn v na Alexandrov nmst ve vchodn sti msta. Po 53 mscch vstavby dne 7. 10. 1969 (pesn 20 let od zaloen NDR) se uskutenilo slavnostn zahjen provozu. V roce 1997 se v zvila dky prodlouen vrcholu novmi antnnmi segmenty o dal ti metry na dnench 368 metr.




Poznmka

Pro nvtvnky Berlna jet mal poznmka ke stavb na Mggelbergenu. Nedokonenou televizn v na tto vyvenin prosm nezamovat s vyhldkovou v (rozhlednou) na Mggelbergenu. Tento (jet i dnes) frekventovan vyhldkov bod le nkolik stovek metr zpadnji od nedokonen televizn ve. Po zdoln 126-ti schod se me nvtvnk podvat z jej terasy na prvn variantu ve a okol (jezera).



Literatura:

1) Mller, P.: Symbol s vyhldkou Historie berlnsk televizn ve, vydal Verlag Bauwesen, Berln 1999,
2) Klawitter, G.: 100 let radiotechniky v Nmecku Vyslae rozhlasovch stanic v okol Berlna (svazek 1), vydal Wissenschaft und Technik (Vda a technika) Verlag, Berln 2002,
3) Klawitter, G.: 100 let radiotechniky v Nmecku Rozhlasov stanice a vznamn msta v okol Berlna, (svazek 2), vydal Wissenschaft und Technik (Vda a technika) Verlag, Berln 2003,


Obrzky:

obr. 1 Celkov pohled na vyslac objekty na Mggelbergenu. Vlevo nedokonen v a vpravo ocelov movan stor pro smrov antny. Z tto ve byl od roku 1953 do roku 1958 vysln program televize NDR

obr. 2 Spolenosti Deutsche Telekom AG dne slou torzo nedokonen ve jako smrov a provozn vysla le na okraji pistvacho koridoru letit Berln-Schnefeld

Popis k obr. 2:
heutiger Fernsehturm .... dnen vyslac v
unvollendeter Turm ... nedokonen v
Flughafen Berlin-Schnefeld .. letit Berln-Schnefeld
Spree ... eka Sprva

obr. 3 Berlnsk televizn v na Alexandrov nmst je se svoj vkou 368 metr nejvy stavbou v Nmecku

obr. 4 Vyhldkov v (rozhledna) na berlnskm Mggelbergenu


Zdroj: Harald Lutz, Funkamateur (magazn pro vysln, elektroniku, potae), . 7/03, s. 680 a 681, Berln, peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno..