Vysln pozemn digitln televize a rozhlasu u ns odstartuje "naostro" zejm u letos. Souasn analogov signl by ml podle pedstav vldy definitivn skonit nejpozdji do osmi let, ale spe jet dve. Nstup digitln televize umon rozit poet kanl (tedy program) a vrazn zlepit kvalitu zvuku i obrazu oproti souasnmu analogovmu vysln. Spolu s digitlnm televiznm signlem lze vak it i digitln rozhlasov signl i internet. Tak proto ns zejm ek brzk nstup systm, kombinujcch televizi s potaem, co vrazn roz nae monosti.

Modern digitln televize tak nemus bt jen pasvnm prostedkem zbavy, ale zane bt interaktivn, protoe umon i zptn proud dat smrem od divka. Ten pestane bt odkzn na asov program televiznch stanic a zsk mnohem vt svobodu rozhodovn.

Nemus zoufat, kdy nestihne svj oblben film, protoe se na nj bez problm me podvat i pozdji. Navc si bude moci vybrat jen ty poady, kter chce skuten vidt, a vytvoit si z nich svj individuln program v ase, kter mu vyhovuje. Me si pitom naplnovat i pestvky, napklad na prochzku, a pak se vrtit k rozkoukan detektivce.

Tm to ale nekon, protoe divkovy monosti mohou jt mnohem dl. Velkou radost pinese interaktivn digitln televize pedevm milovnkm sportu. Ti si budou moci sami vybrat, zda chtj, nebo nechtj vidt zpomalen zbry - napklad podaen akce i glu, a dokonce i z kter kamery. Milovnci formule 1 i jinch podobnch sout si zase mohou zvolit, jestli radji uvid zvod prostihvan z rznch kamer, nebo teba jen z t, co je na pilb jejich oblbenho zvodnka. Divk si tak bude moci zvtit vybran detaily.

Obousmrn tok informac pinese jist asem i nov systm televiznch vukovch program (napklad jazyk), kter umon provovat divkovy znalosti, hodnotit je a podobn. Svou podobu zejm zmn i diskusn poady, protoe kad lovk, kter je sleduje, bude moci aktivn reagovat a tyto reakce okamit zsk modertor.
Teletext digitln televize zsk mnohem lep grafick monosti. Nov systm umon napklad i takzvan telebankovnictv, tedy ovldn bankovnho tu prostednictvm televize a jejho dlkovho ovladae. To pomh rozvoji pmho nakupovn pes televizi.

Abychom ale nezapomnli na to podstatn, e televize je na koukn, vrame se k tto jej hlavn funkci. Obraz digitln televize by ml mt vrazn lep rozlien oproti stvajcmu systmu, protoe m tm dvojnsobn poet dk, kter ho tvo. To se projev jeho vraznj ostrost, co mimo jin posunuje zase o dost dle hranice maximln velikosti obrazovek. Zlep se i barvy, protoe analogov systmy penely veker jasov a barvonosn informace ve stejnm kmitotovm psmu, zatmco digitln televize ti zkladn barvy - ervenou, zelenou a modrou - nezvisle na sob.

Zkladnm formtem bude obraz s pomrem stran 16:9, co zlep pevdn irokohlch film. Digitln signl navc bude bez umu a poruch, jako jsou obasn rozosten i takzvan duchy.

Podobn kvalitn bude zvuk. I ten bude bez um i praskn, navc umon irok vyuit vcekanlovch systm (Dolby Digital, Digital Thea-tre Sound i jejich varianty ve formtech 6.1, 7.1 a vych) znmch z domcch kin i v bnm televiznm vysln (zvukov systmy digitlnho kina jsme podrobn popisovali v minulm Digitalu z 3. nora 2004).

Digitln televize rovn vrazn zlep pjem signlu v mstech, kde s nm dosud byly problmy - a to hlavn na rozhran dosahu dvou i vce vysla, kdy signl kadho byl u slab. Zatmco analogov signl byl z kadho vyslae en v jinm kmitotu, aby se navzjem neruily, princip digitln televize je pesn opan. Signl je v cel sti en ve stejnm kmitotu, protoe se v mstech dosahu vce vysla navzjem posiluje.

Martin Vank, Hospodsk noviny, 10. 2. 2004