Nejznmjmi jsou pravdpodobn anglick pirtsk nmon stanice z obdob od roku 1964 do zkazu v roce 1967. V prvn ad vichni jmenuj zvlt pirtskou stanici Radio Caroline. Avak historie evropskch hudebnch nmonch stanic zan ji v roce 1958 ve Skandinvii.


Ve Skandinvii, jako vude v Evrop v onen as, byl vak na rozhlas a televizi vytvoen monopol. Nicmn, prv v zemi bez pstupu k moi toti ve vcarsku se zdnliv pilo na to, e do mezinrodnch vod u dn nrodn zkon o vysln nesah. Merkur Reklame a pozdji i Internationale Merkur Radio Anstalt se sdlem v Zrichu a Liechtensteinu si toti dali v Panam zaregistrovat nmeckou rybskou lo Cheeta 1, kde byl zamontovn mal vysla. Od poloviny ervence roku 1958 v Sundu (Malm) mezi Dnskem a vdskem vyslali pro zem aglomerace Kodan na kmitotu 93,1 MHz.


Dnsko: Radio Mercur a DCR

Radio Mercur, byl nzev prvn pirtsk stanice, kter vyslala tak na VKV. Ve sv dob tak byla o njak rok naped koneckonc na stedn vln mli nejenom jasn vy dosah. I tchto letech je bylo navc podstatn vce slyet ne VKV rozhlas, kter byl zaveden ped necelmi deseti lety. Psmo VKV bylo naproti tomu jet velmi przdn a pi vysln nad vodn hladinou byl dosah lep ne v rovni zem. Snad se chtli vyvarovat mezinrodnch problm a tak tak museli na lo instalovat pouze kompaktn a osvdenou antnu VKV.

Dal vhodou bylo, e v dky smrov antn se pi vstupnm vyslacm vkonu jen 1,5 kW doshlo v clov oblasti sly pole, kter by odpovdala vyslacmu vkonu 20 kW. Na tehdej pomry to byl na VKV vysln podn vkon. Mnoha poslucham nejdve ovem museli pro nov program t opatit pijma VKV.

Nabdka poad Radia Mercur jako rzn sms z pirtsk romantiky uplynul doby a modern populrn hudby mla u dnsk mldee velk spch, akoli tam mli rozhlasov studia a ta v tto zemi produkovala vtinu rozhlasovch relac. V tto dob byly na pevnin skuten zakzan pouze stanice, nikoliv vak pouh produkce rozhlasovch relac. Rozhlasov program byl pak penen z pomocn lodi nebo za patnho poas s pli vysokm vlnobitm zvltnm letadlem pro vyslac lo.


erven pin nkdy problmy

Vedle dnskho existovalo i anglick vysln. Lo byla natena ervenou barvou. Tuto barvu evropsk nmon stanice nezmnila posledn vyslac lo Radia Caroline, Ross Revenge, je jet dnes nazvna Dma v ervenm.

Radio Syd muselo ovem svou vyslac lo jednou pett blou barvou, ponvad jej erven barevn odstn nebyl ppustn. Leckde je tento odstn rezervovn pro porn lod, kter ovem jsou pro nmon vysla astokrt tak nefunkn. A to proto, e jsou ji konstruovny k tomu, aby za vichru a boue setrvaly na mst uren. Ross Revenge byla zprvu natena dokonce rovou barvou, co vak vyvolalo protesty diskokej.

Ovem ji po jednom tdnu Radio Mercur prosted moe opustilo, dve ne se zamlelo: v noci ze 17. na 18. ervence byla zniena kotva a antna. Lo byla moskm proudem unena ve smru ke vdsku a krtce ped Malm doplula k pevnin. Lo museli odvlci do pstavu a opravit.

U nmon stanice tyto problmy petrvvaly a do jejho konce pouze pozdji se vyhledvn pstav ji stalo velkou nevhodou, nebo potom, co lo opustila mezinrodn vody, udeil ad. Dnsk vlda krom toho psobila na Panamu, aby tamn ady registraci lod anulovaly, jestlie vysla nebude zakzn, co Panama na konci srpna roku 1958 uinila. Tm byla lo pokldna za zbavenou prvn ochrany, co mlo jet zl nsledky.


Penze na reklamu zaaly plynout

Jestlie by se ped Kodan setrvalo u tohoto programu VKV, tak by stanice z lodi snad nikdy nebyla zakzna. Nejdve toti dnsk vlda zrove zaujala vykvac a pijateln postoj, e malm nmonm stanicm ji brzy dojdou penze. Akoliv u neexistovaly dohromady vce jak tyi nmon skandinvsk stanice, tato zleitost se vak rychle rozvinula podivnou dynamikou. Po vstupu banke Alexe Thompsona do tto zleitosti se zadavatelm reklamy stanice jevily jako serizn firmy a penze do reklamy zaaly pitkat.

Protoe program Radia Mercur mohl bt dobe pijmn nejen v clov oblasti v okol Kodan, nbr ve velk sti Dnska a tak v jinm vdsku, brzy se tak vyslaly vdsk programy nkdej vdsk krlovna krsy, Britt Wadner, si zakoupila nejprve dv, potom ti hodiny vyslacho asu za den. Proto byla antna VKV v t kter dob manuln natena o 180 do jinho smru.

Po dvou letech u mal lo Cheeta 1 nestaila a byla proto podpoena vt vyslac lod Cheeta 2. Nyn tedy mli dv vyslac lodi a ji zatkem roku 1961 - se dvma VKV vyslai - zkoueli prvn pokusn stereofonn vysln v Evrop. Pro pjem potom byly logicky nutn tak dva rozhlasov pijmae VKV.

V ervenci pak byla lo Cheeta 1 v jednom norskm pstavu opravena a pot umstna na novou pozici. Po nkolika tdnech na novm stanoviti vak siln vlnobit zpsobilo zhroucen antny, proto byla pozice lodi zmnna a ponkud robustnj Cheeta 2 nyn zaujala toto nov stanovit. Dnsko vak plnovalo zkon namen proti pirtm. Z tohoto dvodu pan Nils-Eric Svensson, vlastnk vdsk podzen spolenosti Radia Mercur, Skanes Radio Mercur v z roku 1961 kompletn prodal Britt Wadner.

Ta navc vyslala svj vdsk program, nyn na svm vlastnm kanlu s nzvem Radio Syd, aby tak byl nezvisl na situaci v Dnsku. V lednu 1962 tak zahjili vysln na VKV na kmitotu 88,3 MHz a pozdji jej zmnili na 91,5 MHz.

Existovala vak jet i jin rozttn skupina, k n patili tak ti diskokejov Radia Mercur. Zakoupili libyjskou nkladn lo Nijmah al Haz a v Belgii si ji dali pestavt na vyslac lo, aby lo pojmenovali astn hvzda, Lucky Star. Dne 15. z 1961 pak zaali vyslat pod nzvem Danmarks Commercielle Radio (DCR). Navzdory svmu jmnu lo nenala svou astnou hvzdu: msto populrn hudby vyslali lehkou klasiku, m si nezskali mlad rozhlasov posluchae.

Starm poslucham klasiky zase pekely nezvykl reklamn vstupy do vysln. Dne 31. ledna 1962 nespn tm i s lod proto zase piel do Radia Mercur, kter tak mlo ti fungujc vyslac lod.

Ovem nikoliv na dlouho: dne 12. nora lo Cheeta 1 vyslala v boui voln o pomoc, byla odtaena do kodaskho pstavu. Protoe Panama registraci zruila, v pstavu byla okamit zabavena polici. Lo tedy byla bez sttn pslunosti. Britt Wadner to pro Radio Syd odkoupila a tak od 2. bezna 1962 opt zahjili vysln.


Dokonen pt


Tento pspvek je exkluzivn vtaek z knihy Pirtsk stanice historie a praxe, Siebel-Verlag, Meckenheim, 2004, 288 s., 13,90 EUR, ISBN 3-88180-637-7, FA-tensk servis #1671.


Literatura:

/1/ Knot, H.: Zvukov panorma uniktn portrt rozhlasov minulosti skandinvskho pobenho rdia.
www.icce.rug.nl/-soundscapes/DATABASES/RP2/Scandinavian_offshore_radio.html

/2/ Carlsson, G.: Scandinavian Offshore Radio.
http://old.anorak.org/scandinavia.html

/3/ Radio Mercur: www.radio-mercur.dk; www.cwgsy.net/private/offshorepirateradio/mercur.html;
www.offshore-radio.de/mercur.htm

/4/ Sknes Radio Mercur: http://home.swipnet.se/-w-41748/srm.html

/5/ Radio Syd portrty a zvuky:
http://home.swipnet.se/offshoreradio/radiosyd/; www.dxlc.com/dxn/9905/syd.html

/6/ Roth, W.-D.,DL2MCD: Pirtsk stanice historie a praxe, www.piratensenderbuch.de


Zdroj: , Funkamateur (Nmecko), . 9/2004, s. 904 a 907, peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno