|
Nejznmjmi jsou pravdpodobn anglick pirtsk nmon stanice z obdob od roku 1964 do zkazu v roce 1967. V prvn ad vichni jmenuj zvlt pirtskou stanici Radio Caroline. Avak historie evropskch hudebnch nmonch stanic zan ji v roce 1958 ve Skandinvii.
vdsko: Radio Nord a Radio Syd
Radio Syd nebylo jedinm vdskm pirtskm programem. vd Jack S. Kotscheck byl v roce 1959 v Americe a slyel tamn rozhlasov programy. Proto v roce 1960 zaloil, spolu se dvma americkmi sponzory, vyslac spolenost. V Kielu zakoupili lo MS Olga, kter mla bt v Hamburku nejprve pestavna. Zkon z doby nacismu vak v Nmecku prci na vyslacm zazen zakazoval, i kdy prce nebyla zamlena pro vyuit v tto zemi.
V Kodani byla tud lo Olga vybavena dvma stedovlnnmi vyslai o vkonu 10 kW a storem. Zaregistrovna byla v Nicaragui a pektna na lo Bon Jour. Ovem nabzenou nicaragujskou vyslac licenci provozovatel rovn s dky odmtli - to nebyl dn moudr tah.
Pvodn se dokonce pedpokldaly dva story, co vak kvli jet platnmu nmeckmu vlenmu zkonu nebylo rovn mon: ppustn byl jen vy stor. Prce se stoprocentn nepodaila, stor se ji pi pevozu uvolnil a pi cest k plnovanmu kotviti byl opraven.
Vysln mlo bt pvodn zahjeno na vnoce v roce 1960, na palub ji mli psky s vnonm vyslnm. Od toho se nicmn upustilo, aby kapitn na tomto mst neztrcel as. Zsobovac lo tud nemohla Bon Jour rychle nalzt. Pi zapnut vyslae se na antn objevil modr blesk a hlasit praskot, s nslednm totlnm vpadkem elektrickho zazen. Potom pila boue a posdka lo opustila, ponvad mla strach, e by je zabil vyslac stor.
V Stockholmu mly bt lo, stor a vyslac zazen jet jednou opraveny a ml se najmout nov kapitn. Lo ovem musela znovu rychle vyplout, aby nebyla zabavena. Ve Finsku mla bt nyn opravena v lodnici Crichton Fulcan, tentokrt to vak finsk vlda zakzala. Lo tak znovu musela uprchnout, nyn do pstavu Chalk.
Pracovnci, kte byli pivezeni z lodnice Crichton Fulcan, v pstavu te konen mohli provst potebn opravy. Dne 6. nora 1961 pak mli zat. Avak na nevldnm moi bylo slyet praskot antnnho storu izoltory se rozbily. V lodnici Finnboda u Stockholmu musely bt jet jednou opraveny. Dve ne to potom na irm moi opt bouchlo, tentokrt v noci po cel ti hodiny potaj testovali vysla v stockholmskm pstavu. V tto dob, kdy lo vplouvala do pstavu byl sice vysla zapeetn, posdka lodi si vak nala monost, jak to obejt ..
Lo Bon Jour opt konen vyplula a ped severovdskm pobem zakotvila jako Radio Nord. Dne 21. nora 1961 se poprv ozvalo zkuebn hlen: Testujeme, 1-2-3-5-5. Nov stanice, kter ani nemohla skuten platit, se rychle stala znmou. I kdy byla plnovna, propagovna a ohlena vlna 495 metr (609 kHz), ji po nkolika dnech vak dolo ke zmn na 602 kHz (498,2 metru).
Pjem byl ruen vyslaem ve francouzskm Lyonu. Ped 1. beznem museli jet jednou do pstavu, potom to u nebylo mon. Jestlie lo doshne vdsk vsostn zem, nov zkon ml dovolit vysla okamit zabavit. Jen zatkem prosince se od tohoto zkona odchlili, kdy lo se kvli rozbit kotv dostala na moi do tkost a musela hledat toit v pstavu.
A navc Nicaragua, na mrn nalhn vdskch ad, pro lo licenci zruila. V Panam byla vyslac lo nov zaregistrovna jako Magda Maria.
Od 8. bezna roku 1961 Radio Nord konen zahjilo vysln a se svmi jingly bylo rychle velmi spn. V protikladu ke konkurennmu boji pozdjch pirtskch stanic Radio Nord a Radio Mercur korektn spolupracovali. Tak ovem pokrvaly opravdu rozdln zem a pouvaly rzn frekvenn rozsahy. Na stedn vln mohlo Radio Nord pokrt cel vdsko a bylo mon jej poslouchat sten a do Holandska.
Radio Nord, jako prvn evropsk stanice, pineslo jingly, kter rozvinul americk rozhlas akustick oznaen na modifikovanm osmistopm magnetofonovm psku. V tto dob tak vznik typ klasickho diskokeje. Ve starm rozhlasovm argonu se nazv tak jako samostatn idi. Luxus bn rozhlasov stanice tohoto asu, prv te mt spolupracovnka pro pinesen gramofonovch desek, pro vloen desky, pro pehrvn psk, pro moderovn a pro obsluhu mixnho pultu, ji z dvodu msta na lodi zcela automaticky odpadl.
Dnsk vlda se stv aktivn
Nicmn, tm byla legln nordick ra vysln u zase tm minulost. Ji v roce 1959 dnsk telegrafn ad vypracoval prvn osnovu zkona, kter by neml nmon stanice povolit. Protoe ITU (Mezinrodn telekomunikan unie) v enev tak jako tak prv vypracovala novou veobecnou pracovn mluvu, Dnsko bez okolk nechalo implantovat dodatek (lnek 422), kter rozhlasov a televizn vysln z lodi zakzal. Dodatek dle zahrnoval doporuen, e by se vichni lenov ITU ve svch sttech mli postarat tak o pslun nrodn zkonodrstv.
Rovn vdsko ji v dob zahjen vysln Radia Nord skuten schvlilo svj zkon, podle kterho se to tkalo kadho vyslae na lodi. Platilo to i pro vysla, kter nebyl schopn provozu a nachzel se ve vdskch vsostnch vodch. Tyto stanice musely potat se zabavenm vyslacho zazen. Radio Nord prv kotvilo mimo tmlovou znu, to znamen jet vas a proto - jet - uniklo zkroku vdskch ad.
Avak ji v roce 1961 schvlilo Dnsko, vdsko, Norsko a Finsko zkon, kter trestal i kad zpsob pomoci pirtskm stanicm, od poskytovn ivotnch prostedk (potravin) a pohonnch hmot a ke vloen gramofonov desky a zaazovn reklamy. Radio Nord chtlo nejdve na VKV zahjit vysln jet druhho programu. Nicmn kvli tomu, e 1. srpna 1962 zkon vstoupil v platnost, pozdji od tohoto zmru ustoupili.
Radio Nord svj program ji zatkem ervence 1962 peruilo, protoe chtli mt as pro zruen firmy. Lo vlastn chtli prodat plnovan anglick stanici Radio Atlanta. Pozdji se lo skuten stala Mi Amigem, vyslac lod Radia Caroline. Radio Mercur oba sv vyslae vypnulo, stle jet v prav as, nicmn teprve dne 31. ervence.
Dne 13. srpna roku 1962 se jet jednou vyslalo z nkdej vyslac lodi Radia Mercur, Lucky Star. Ponvad k tomu byly vyuity tak pvodn jingly Radia Mercur, autorovi se stlo, e je to v podku. Dvj manager Benny Knudsen vak tvrdil, e lo mli pronajatou od pana Artura Delbosy z Guatemaly jen do ukonen vysln a to nyn s touto novou stanici vbec nijak nesouviselo.
Akoliv byla lo v mezinrodnch vodch, o ti dny pozdji se ji zmocnila dnsk policie. Zjistila, e lo u nen registrovna a e libanonsk vlajka, vlajc na pdi, je patn falzifikt, kter se znateln li od prav libanonsk vlajky.
Tedy i tato lo byla odvleena do kodaskho pstavu, akoli jej posdka dle tvrdila, e lo je registrovna v Guatemale. Lo nakonec rovn koupila Britt Wadner a byla pemstna do Flensburgu. Radio Mercur bylo v Dnsku pece jen opt obnoveno v osmdestch ltech, na pevnin jako legln, lokln, komern rozhlasov stanice. Z nkdejch pracovnk dnes u neije ani jedin.
Mezitm Radio Syd pokraovalo jako ilegln. V roce 1965 dokonce vybudovalo televizn studio na pevnin a na lodi. Nakonec zskali vysla UHF o vkonu 500 W, kter si sami vybudovali. Nicmn, vysla byl v provozu u jen nkolik tdn. V roce 1965 ve Skandinvii jet nevyslal dn UHF vysla a tm neexistovalo ani dn ruen televiznho vyslae Syd na 41. kanlu.
Na druh stran se jet prv tak nepouvaly dn televizn pijmae a antny vhodn pro UHF! Toto si pznivci Radia Syd museli zvlášť podit.
Britt Wadner a jej kontakty
Britt Wadner, jako majitelka nyn ilegln stanice, se dostavila k soudu a v roce 1964 byla vzata do vazby na jeden msc. Podle vdskho prva ovem sml kad trestanec vykonvat svoje povoln i v ali. V jej cele si tedy zdili rovnou kompletn studio a ohlaovali se nalhavm reklamnm hlenm Tady je Radio Syd - pinme vysln z naeho studia v hindsburskm vzen.
To vedlo k velk popularit a k tomu, e zadavatel reklamy i pes riziko, jako podporovatel samotnho sfrn do dolu, stanici zstali vrn. Zadavatelm reklamy byla skuten uloena jen nekodn penit pokuta mezi 4,5 a 30 EURO. Tak pokus o ruen, kter vzeel od vdsk vldy, nesrazil Radio Syd na kolena, nbr vedl pouze k zmn kmitotu.
Britt Wadner mla velmi dobr kontakty s hudebnky jako jedin stanice, Radio Syd smlo bhem koncertovn Beatles v Kodani zskat interview se skupinou v jejich hotelovm pokoji. A skupina Rolling Stones dokonce bydlela jeden tden v soukromm dom Britty Wadner. Tam tak jej plaveck bazn, a to zcela v rozporu s jejich povst, nejen e nezniili nbr opravili! A jeden z modertor Lennart Christiansson byl nejen souasn tak jet cirkusovm artistou a technikem, nbr i hudebnkem.
Rychle vydal desku Viva Britt Wadner. Strana B se nazvala Moss lilla Olof, co znamen Ahoj mal Olofe. Nyn to nebylo dn Viva/a ije, nbr prv naopak na tehdejho ministra pot Olofa Palmeho. Ten byl pozdji jet vdskm ministerskm pedsedou a tak vd postavou mrovho hnut. Nicmn byl neustle absolutnm neptelem nezvislho, svobodnho rozhlasu. Nmet politit pirti ho pravdpodobn velmi nepekvapovali!
V zim na pelomu let 1962/1963, ne se lo musela kvli ledovm krm odvlct ze svho stanovit, vdsk ady neudeily. V roce 1964 se zlomila kotva a tak lo Cheeta 1 musela opt hledat ochranu ped bou v pstavu Malm. Druha boue pak nastala v pstavu.
A do konce roku 1965 se z lodi Cheeta 2 nepestalo vyslat. Z dvodu velkho mnostv ledovch ker, kter piplavaly, od toho pozdji, v lednu 1966, upustili. Nechtli riskovat lo nebo ivoty len posdky. V tto zim byl dokonce peruen provoz trajekt mezi vdskem a Dnskem.
V roce 1966 lo krtce vyuvalo Radio Caroline. V listopadu 1967 byla lo Cheeta 2 v Holandsku opravena a hned potom plula ke Kanrskm ostrovm. Tady, na pstavn hrzi Las Palmas, se provedla pestavba na restauraci.
Britt Wadner vak nyn postrdala sv rdio. Jej kapitn, nezdka vykonval kovou plavbu do Gambie. Ne si stail nakat na to, e tam jet nen dn hudebn stanice a pasai jsou proto rozhlasem nkdy zklamni, vydali se odtud s jej lod opt na cestu. V tto dob, mimo Radia Gambia, kter vyslalo na krtk vln tyihodiny denn, skuten v Gambii neexistoval vbec dn rozhlas.
Od roku 1970 pak Radio Syd opt vyslalo, nejdve z pstavu, pozdji z pevniny z Bathurstu v Gambii/Africe, na vln 329 metru (909 kHz). Britt Wadner nala v rozhlase sv posln, zstala v Africe a v t dob odtamtud vyslala vkonem 2,5 kW.
Pjem ve vdsku je pochopiteln omezen, avak v Gambii ije dost vd, kte se sem vysthovali, aby ji to zajistilo posluchae.
Nkdej vyslac lo nyn slou v pstavu opt jako restaurace, v bvalm televiznm studiu byla otevena diskotka. V roce 1971 Britt Wadner mimo to otevela hotel, kter v tto dob zabral jej as. V roce 1972 proto lo prodala a od roku 1974 vysl i stanice jej dcery Conny Wadner-Erhrning, kter stanici v Gambii dodnes dle vede.
Britt Wadner pozdji odela na Floridu. Dne 13. bezna 1987 umr ve vdsku. Lo Cheeta 2 je tak stle jet v pstavu Bathurst od roku 1996 ovem pln vody a proto o nkolik metr ne ne kdysi ..
Tento pspvek je exkluzivn vtah z knihy Pirtsk stanice historie a praxe, Siebel-Verlag, Meckenheim, 2004, 288 s., 13, 90 EUR, ISBN 3-88180-637-7, FA-tensk servis #1671.
Literatura:
/1/ Knot, H.: Zvukov panorma uniktn portrt rozhlasov minulosti skandinvskho pobenho rdia. www.icce.rug.nl/-soundscapes/DATABASES/RP2/Scandinavian_offshore_radio.html
/2/ Carlsson, G.: Scandinavian Offshore Radio. http://old.anorak.org/scandinavia.html
/3/ Radio Mercur: www.radio-mercur.dk; www.cwgsy.net/private/offshorepirateradio/mercur.html; www.offshore-radio.de/mercur.htm
/4/ Sknes Radio Mercur: http://home.swipnet.se/-w-41748/srm.html
/5/ Radio Syd portrty a zvuky: http://home.swipnet.se/offshoreradio/radiosyd/; www.dxlc.com/dxn/9905/syd.html
/6/ Roth, W.-D.,DL2MCD: Pirtsk stanice historie a praxe, www.piratensenderbuch.de
Zdroj: , Funkamateur (Nmecko), . 9/2004, s. 904 a 907, peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno.
Poznmka pekladatele:
Pokud na nkterm internetovm vyhledvai zadme klov slovo nap. Britt Wadner, Conny Wadner, Cheeta 1, Cheeta 2 zskme texty v rznch jazycch doplnn obrzky, fotografiemi, vstiky z novin z doby tohoto vysln.
|
