Pedem musm vyjdit dobr pocit z pomrn vcn krumlovsk diskuze na tma digitln vysln. A to i pes urit obavy ped zatkem konference, kter vychzely nejen z ponkud napjatj atmosfry v poslednch dnech, ale i z pokraujc srie obdobnch diskuz. Dobr dojem potvrzuj i dal reakce pmch astnk, i tch, kterm souasn nejistota znepjemuje vlastn prci a dleit rozhodnut.

Vtina lid se zjmem o digitln vysln se setkn na Jihu ech zastnila nebo mla monost sledovat zpravodajstv i zvukov zznamy a kad si jist nzor vytvoil sm. Osobn vnmm posun k obecn shod nad dalm een, piem jsem zaznamenal jen velmi mlo hlas na podporu postupu RRTV. Rozpaky a nejistota panuj ne a tak nad samotnm faktem vyhlen licennho zen, ale pedevm nad zpsobem , podmnkami a souvislostmi tohoto rozhodnut. Uritou novinkou v diskuzch bylo tma medilnho reklamnho trhu a digitalizace. Tma, kter je pro pechod na digitln vysln klov, ale dosud jen mlo diskutovan. I pes neast odbornch medilnch firem, kter docela mon nechtj konkurentm oteven sdlovat vsledky svch analz, je zejm, e zejmna v potku nebude nov vysln automaticky znamenat vznamn nrst reklamnch prostedk pro rozhlas a televize. Vtina diskutujcch se shodla, e po vodn vykvac etap pjde pedevm o perozdlen reklamnho trhu s monost specializovanch reklamnch produkt a clenjch reklamnch kampan. Tma idealistickch reklamnch oekvn pro nstup digitln televize a vliv na mediln trh bych smle piadil k dalm vcem ve velmi zajmav rubrice Alexandra Pchy z eskho rozhlasu, kterou nazval pesn padl digitln mty.

Setkn a diskuze v eskm Krumlov pinesly jist i posun ve vztahu a pohledu na monosti legislativnho een a pstupu politik. Ptomnost f poslaneckch klub ODS V.Tlustho a pedsedy klubu KDU-SL (a souasn pedsedy mediln komise) J.Tale umonila pmou diskuzi a konfrontaci s nzory odborn veejnosti. Realitou je skutenost, e se podle pedsedy mediln komise problematikou mdi a digitalizac aktivn zabv ani ne polovina tto komise, kter je personln tm toton s kulturnm vborem Poslaneck snmovny Parlamentu R. Z jednn podvboru pro mediln legislativu a z reakc politik se rsuje monost pravy zkon tak, aby vychzely z praktickch zkuenost a z dohody naprost vtiny zainteresovanch instituc. Ze Zkona o elektronickch komunikacch (ZEK) by se podle jedn z variant mly sti zmn medilnho zkona v tto fzi vyjmout. Soubn s rychlm dokonenm schvalovn ZEKu by bylo mon tyto legislativn pravy zkona .231/01Sb. po doplnn a korekci znovu prodiskutovat a tuto novelu v relativn krtk dob schvlit. Do takov novely by se mohly zahrnout dosud jen verbln deklarovan garance a ujitn pro vechny provozovatele.

Na perspektivn legislativn een me mt tak vliv nov sestaven Evropsk Komise a priority prce komisaky pro informan politiku a mdia Viviane Reding. Podle dvjch zprv plnuje EK v dalm obdob novou revizi pedpisovho regulanho rmce pro elektronick komunikace, ale pjde o pomrn sloit a dlouh proces ppravy a schvalovn a tak se z velkou pravdpodobnost nedotkne prv projednvanch nebo pipravvanch eskch norem.

V Evrop se intenzivn diskutuje tak o dalm smrovn veejnoprvnch mdi. Ve vtin stt je situace rozdln, uvauje se ale i njak celoevropsk veejnoprvn televizi, kterou u ns propaguje mj. i politolog Ji Pehe napklad naposledy na BBC 30.11.2004 ( Pozn. Ji dve v jinm textu jsem upozoroval i na snahy o vytvoen njak celoevropsk regulan instituce). I u ns je nutn dodefinovat parametry dulnho systmu a postaven mdi veejn sluby v e digitalizace, jak ostatn i v Krumlov mnohokrt zaznlo. Za vznamn povauji i ujitn zstupce nejsilnj opozin strany, e i ODS nadle pot s veejnoprvnmi mdii.

Vznamnou zprvou z pedelho vkendu je informace o digitlnch projektech TV Nova a TV Prima. V prvnm ppad m jt hned o 3 nov programov projekty, v ppad TV Prima nebyly nov programy zatm specifikovny. Aktivita komernch televiz smrem k zahjen digitlnho vysln pokraovala i edn cestou, kdy TV Nova podala o digitln kmitoty pro vysln (v rmci multiplexu A, kter nen soust licennho zen a RRTV o jeho osudu zatm nerozhodla. Nen jasn, zda vsledkem nebude opt zamtnut, jako tomu bylo v ppad zijovch dost TV Prima a RTV Galaxie ovem za ponkud spornch podmnek. Jednn s eskou televiz a eskm rozhlasem na Rad pro rozhlasov a televizn vysln o veejnoprvnm multiplexu zatm nedospla k definitivnmu rozhodnut. Pro vsledn praktick rozhodovn a een podle nkterch zdroj chyb jet nkter prvn analzy a hlavn se ukazuje, e ani v tomto ppad nen platn legislativa zcela dostaten. T, kter se podle bvalho editele a budoucho rektora AMU Ivo Math na digitalizaci dlouhodob pipravuje a je jejm tahounem u od roku 1993, je na rovni managementu v programovch plnech ji rozhodnuta, pesto existuje ada rznch pohled na dal konkrtn plny (kapacita datovho toku, provoz datovch slueb, modulace, HDTV, ad.). Strategick zmry jsou obecn znmy, ale drobnosti se postupn zpesuj nebo mn. Na konferenci tak napklad zaznlo, e programy T3 ( podle Respektu tajemn T3) i T4 by se mly obejt bez reklamy, tedy bez nutnosti njak upravovat reklamn limity a pomry.

RRTV je nyn opravdu tm, kdo aktuln rozhodne o okamitm zahjen digitlnho vysln se vemi vhodami i nevhodami. Nedoeeno zstv i nadle experimentln vysln, kter je vedeno v nkolika sprvnch reimech stejn jako korektn a pesn odpov na opakovanou otzku u z konference Teleinformatika 2004 : Kam se podl multiplex A?, resp. podle kterch pedpis se bude o tomto multiplexu rozhodovat?. V ppad souhlasu RRTV by ji od 1.1.2005 mohla TV Nova a Prima zahjit dn digitln vysln. Jako systmovj cesta se mi ale stle vce jev forma rychl novelizace zkona s garancemi pro pechod stvajcch provozovatel rozhlasovho a televiznho vysln a stanoven jasnch pravidel pro uvolovn analogovch kmitot a pro ppravu a naplnn novch digitlnch st dalmi programy. Zkladnm poadavkem zstv poteba nastolen prvn jistoty pro vechny astnky. Rozhodn si nemyslm, e by pi sprvn zvolen procedue a za dobr,odborn a konsensuln ppravy novely dolo k vrazn dramatickmu posunu termn proti souasnmu postupu a s nm spojench praktickch a tm i asovch rizik.

Mediln komise, jej lenov jsou cel tden na sluebn cest za finskm modelem financovn veejnoprvnch mdi, by se mla sejt v ptm tdnu. Ve he je stle jet monost odkladu sporn vnmanho licennho zen nebo i jeho zruen (Pozn. Nedvn informace via TK o nemonosti zruen licennho zen nen pesn). A u bude vbr program probhat v jakmkoliv termnu, probhaj diskuze a snaha o pm penos veejnch slyen v rmci tohoto licennho zen, kter rozhodne o podob mdi na dalch 24 let, nedojde-li k njak kolizi nebo zmn. Pm penosy jsou ji dnes skutenost pi jednn tm vech parlamentnch vbor, v ppad RRTV by se mohlo podait obnovit dvj pm audio/video penosy po internetu z veejnch slyen bhem rozhlasovch tendr.


Zdenk Duspiva, 2.12.2004