I pes rozvoj satelitnho pjmu a kabelov televize nadle zstv v Rakousku nepostradateln terestrick pjem. O tom svd ten fakt, e v ppad vypnut analogovch terestrickch vysla by 63 % domcnost nemohlo sledovat televizi ORF a tak to, e tm vech 1,5 milin rakouskch domcnost, kter maj satelitn pijma pijm programy ORF klasickou antnou.

Ani v rozvoji systmu DVB-T nezstv Rakousko pozadu. Spolenost pro regulaci rozhlasu a telekomunikac, RTR, dne 14. 1. 2003 pedloila prvn pracovn hypotzu asovho plnu pechodu na DVB-T, podrobnj verze m bt pedloena do konce tohoto roku. Potebn finann prostedky maj bt zskny i z fondu pro digitalizaci, kter bude tvoen z rozhlasovch a televiznch poplatk, kter budou vybrny spolu s poplatkem ORF v rozsahu cca 4,5 mil. EUR ron a fond bude ve spolkovm rozpotu. st ze vech zdroj, vzanch po dobu 10 let, m pispt k digitalizaci. Nrodn rada bude s tmto nvrhem oficiln konfrontovna v noru 2003 a podle zkona bude muset spolenost RTR pedkldat kadoron zprvu o digitalizaci.

Podle tohoto nvrhu bude nejpozdji do roku 2012 a ve tyech etapch digitalizovno televizn terestrick vysln v Rakousku:

Prvn etapa (2003 a 2004),
pedpokld innosti souvisejc s mezinrodn konferenc o perozdlen frekvenc pro DVB-T (pln, pprava, realizace), zahjen prvnho projektu DVB-T v oblasti Grazu (podzim 2003), realizaci prav pslun legislativy (zkony o soukromm rozhlase a televizi, zkon o ORF ), ppravu soubnho provozu (analogovho a digitlnho) v oblasti Vdn a hlavnch mst spolkovch zem a ppravu vbrovho zen pro multiplex a ppravu pravidelnho provozu.

Druh etapa (2005 a 2006)
zahrnuje ji realizaci simultnnho provozu ve Vdni a hlavnch mstech spolkovch zem, jet bez podstatnho omezen analogovho pokryt. Pot se, e 1 a 2 multiplexy pokryj minimln 50 % obyvatel, pi zajitn kvalitnho pjmu uvnit budovy. Pro simultnn provoz nebudou moci bt pouity vkonn vyslae na stanovitch zkladn st, ale jen tzv. frekvenn zbytky, tj. nap. vyhrazen pdly podle zkona o soukrom televizi, neobsazen pdly bhem vypsn licenc, nerealizovan pdly po uplynut dvou let po pidlen licence, uvolnn kanly nad K60, kter a dosud neslouily k televiznmu vysln . Frekvenn nvrh bude vsledkem expertizy firmy LStelcom s nezbytnou mezinrodn koordinac. Pedpokld se, e v tto dob, v rmci dal fze mezinrodn konference tkajc se kmitot, bude proveden vbr frekvenc a bude vypsno a udleno operativn uspodn definitivnho provozovatele multiplexu.

Tet etapa (2007)
pedpokld urychlen simultnnho provozu, ale ji s podstatnm omezenm analogovho pokryt, zv se plocha pokryt DVB-T na min. 80 a 90 % pro jeden multiplex.

tvrt etapa (2008 a 2012) zahrnuje vypnn analogovch vysla postupn v jednotlivch regionech, takto se zskaj dal vyslac kapacity (frekvence). DVB-T bude ve skuten pravidelnm provozu a zsk k penosu signlu celou ku psma vymezenou pro televizn pozemn vysln. Mediln ad KommAustria pedpokld prostor pro 12 a 16 kanl v digitln verzi.


Zdroj: www.rtr.at, http://derstandard.at/etat, peloil: Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno