Hudebn televize ko sthla svoji dost o udlen licence pro terestrick pozemn digitln vysln, kterou zaslala loni v jnu Rad pro rozhlasov a televizn vysln. Podle Pavla Barka z adu Rady byla unhlenou reakc na dobhajc licenci k experimentlnmu multiplexu DVB-T eskch radiokomunikac, kter vak byla prodlouena a dost se tm stala bezpedmtnou. V rmci tohoto multiplexu ko svj program v Praze a blzkm okol.


Balvn: licenci u mme

dost jsme nesthli, ale je zbyten. Myslme si, e licenci u mme udlenou. Respektive e nae licence pro celoplon vysln se tk i digitlnho vysln, ekl RadioTV generln editel ka Ji Balvn. esk radiokomunikace se mezitm staly dritelem licence pro takzvan multiplex A, kter pokrv zhruba 60 procent eskch domcnost a pat mezi prvn dva multiplexy, na kterch m bt jet v letonm roce odstartovno pozemn digitln vysln. V jeho rmci by mohla zat vyslat i tato hudebn televize.

Televize ko loni v jnu prohlsila, e jako prvn provozovatel v esk republice podala o licenci pro pozemn digitln vysln a hodl se stt historicky prvnm tuzemskm celoplon vyslajcm hudebnm kanlem. Troku jsme tm asi Radu zaskoili, pipustil tehdy Balvn. dost mla podobu ptidkovho dopisu, v nm Ji Nmeek, jednatel vyslac spolenosti Stanice O, d Radu o rozen licence o pozemn digitln vysln. Radn si dlouho lmali hlavu, jak s dopisem naloit. Z sen formulace toti nebylo jasn, o ku pesn jde.


Provozovatel vykvaj

Ve vci tzv. licence DVB-T se mus rozliovat oprvnn (obecn telekomunikan licence) T dle telekomunikanho zkona, ppadn pedchoz souhlas Rady k pidlen vyslacch st (k povolen T k provozovn vyslacch zazen), a programov licence dle medilnho zkona. dn platn dost o zaazen programu do multiplexu DVB-T (u stvajcch terestrickch provozovatel lze eit pouhm rozenm licence - pidlenm technickch prostedk ke stvajc licenci; ostatnch by se zejm tkalo licenn zen, kter by teprve muselo bt vyhleno; specifickm ppadem jsou provozovatel ze zkona) zatm Rad nebyla doruena, tvrd Bark.

Rada zatm pouze zaregistrovala dost provozovatele dalho experimentlnho multiplexu v Praze, spolenosti Czech Digital Group, o zaazen metropolitn stanice TV Praha. V jejm ppad ale nejde o dnou licenci pro pozemn digitln vysln. S dostmi vykvaj tak provozovatel komernch televiz Nova a Prima. Podle jejich vyjden zatm nen jasn, jakm zpsobem bude probhat udlovn licenc a nsledn zaazovn program do multiplex, take by takov krok byl pedasn.


Zle na rozhodnut vldy

Podle Barka by prvn nejistotu nad postupem pi udlovn pozemnch digitlnch licenc mlo zvrtit rozhodnut vldy o aktualizovan Koncepci pechodu na zemsk digitln rozhlasov a televizn vysln, jeho pedkladatelem je ministerstvo informatiky. Rada oekv, e se vlda k dokumentu vyjd jet v prbhu nora. Rada vak nadle trv na tom, e se bude dit platnm zkonem, ke koncepci me pouze pihlet, upozoruje Bark s tm, e nejsou vylouena rizika vyplvajc z neexistujc definice prv a povinnost vyplvajcch z uvn spolench kmitot a ppadn obchodn spory nebo dokonce arbitre.

Hudebn televize ko vysl prostednictvm kabelovch rozvod a satelitu od roku 2001. Pvodn nesla nzev Stanice O a programov se zamovala na alternativn hudbu a eskou a slovenskou hudbu. Loni na jae do televize vstoupil investor ze Seychelskch ostrov, krtce na to stanice oznmila zmnu grafiky a formtu. Nyn se vnuje pedevm pop music a rocku a za hlavn clovou skupinu si zvolila mlad divky ve vku do 25 let. Podle poslednch vsledk Media Projektu dosahuje denn sledovanost ka 46 tisc divk, alespo jednou tdn si ji nalad 31 tisc lid. Krom esk republiky stanice vysl i na Slovensku.


Zdroj: Jan Potek, RadioTV.cz, 9.2.2004, autor je redaktorem Reflexu