V pondlnm vydn denku Prvo se na tma vztahu Poslaneck snmovny Parlamentu R a esk televize zamyslel Petr Uhl. Souhlasm s titulkem, pravdou je, e Snmovna rozhoduje o T. Stejn tak rozhodla o sloen medilnch rad, vetn Rady esk televize, kter je Petr Uhl lenem. Dve se pi volbch do rznch orgn zachovval paritn pomr podle rozloen politickch sil ve snmovn. O personlnm sloen ale v poslednch letech stle astji rozhoduje spe aktuln nejsilnj skupina poslanc. Takov je skutenost, dan zkony, pijatmi v dob po ukonen zimn krize v T z pelomu stolet. Zatm nikdo nepiel s jinmi koncepnmi eenmi a smysluplnmi a proveditelnmi zmnami. Vldn nvrh zkona o T, kter modifikovan eil volbu Rady prostednictvm tzv. trojnoky, byl v noru z jednn staen. Navc rozhodovn politik o T v zsad zachovval - jen u Rady T rozprostel volbu mezi vce politickch instituc. Z hlediska financovn by pak pinesl inflan indexaci poplatk, kter se pro m z neznmch dvod do pvodnho a dosud platnho zkona nedostala.

Trochu m ale mrz mon a pli ast opakovn staronovch argument pro zmnu financovn veejnoprvnch mdi. Pkladem toho je ponkud zjednoduen Uhlova argumentace reklama sten odebran T se podle Uhla automaticky zad v komernch televizch (bude li tento model schvlen). Ty pak podle nj zkvalitn program a tm pokod T(?). T peci je a mus bt nezvisl na komerci a komernch televizch, jejm clem jist nen souten s komernmi programy. Sama T, prv dky sv definici a dky svmu nezbytnmu postaven v dulnm systmu, mus usilovat o co nejlep program a naplovat zkonem danou veejnoprvn lohu - a to samozejm v co nejlep kvalit. Zmiovan monost bytku 200 milion korun je navc dvno nahrazena provedenmi sporami, co potvrdil editel Ji Janeek. Naopak dokonalej vbr poplatk pinese T penze, kter ji platnm zkonem nle. Projde-li naven poplatk i s kompromisn postupnou stedndobou redukc reklamy, T by mla mt dostatek prostedk na vechny sv koly a plny (podle dostupnch propot dokonce vce ne pi zachovn dosavadnch relac).

Sms pozmovacch nvrh a dodatk k zkonm je velmi nepehledn, i kdy Petr Uhl uvd, e nkter ji byly staeny z jednn. Podle mho o vech variantch, navrench v rmci tzv. II.ten, mus jet snmovna rozhodnout hlasovnm. V kadm ppad se vak politick reprezentace vyhnula dleitm systmovm vcem. Zsadn otzky budoucnosti a diskuze nad perspektivou T a eskho rozhlasu toti stle zstvaj ponkud stranou. Parlamentn komise pro to uren, krom ustavujcho zasedn, nepracuje.

Jet vc m zar snad a pli katastrofick vkiky o ponkud neuritch politicch, usilujcch o znik T, a stejn tak o tce identifikovatelnch pohrobcch hlasatel neivotnch pouek gruenderskho kapitalismu z 90.let, kte tak usiluj o ukonen veejnoprvnho vysln. Mon by diskuzi prospla vt adresnost a konkrtnost. Zcela jist se ve snmovn i ve veejnosti li nzory na fungovn i hospodaen mdi veejn sluby (k emu v ppad T jist pispv promnlivost managementu a vsledky ztrtovho hospodaen). Avak v poslednch tdnech jsem pi vech pleitostech a pedevm pmo na parlamentn pd slyel od vech zstupc hlavnch politickch stran a uskupen veejn deklarovan zjem na zachovn veejnoprvnch mdi.


Ing.Zdenk Duspiva, 8. 3. 2004