Pinme 1.st pspvku pedsedy kabelov sekce AKK a editele UPC R, porovnvajc sluby kabelovch st u ns a v EU. Kabelov st u dvno nejsou jen kvalitnj nhradou STA, ale skutenmi irokopsmovmi stmi pro obousmrnou komunikaci.

Poet kabelovch ppojek v R vedoucch do domcnost i firem peshl podle novch daj prvn milin. Jde o dvod k oslav, i kritick reflexi?

Pravdou zstv, e kabelov st u dvno nejsou jen jakousi kvalitnj nhradou spolench televiznch antn, umoujc jednosmrn en televiznho signlu. Dnen kabelov st jsou skutenmi irokopsmovmi stmi pro obousmrnou komunikaci.Vedou z nkolika mlo centrlnch bod do rozhodujcho potu vtch mst a jejich domcnost. Jsou multifunkn, univerzln a mohou nabdnout vedle obrovsk penosov kapacity pro rzn druhy slueb i jejich vyuvn najednou, v jednom okamiku.

Jestlie je dnes pouvme uritm zpsobem (televize, Internet, hran on-line her, tzv. homeworking - prce z domova, vzjemn propojovn st, zajiovn ostrahy objekt apod.), pak ji ztra me jt o nco pln jinho. Teba o tzv. video na pn (videopoady poskytovan podle vbru zkaznka a v dob, kterou si sm ur). Stejn tak lze po kabelovch stch telefonovat, nebo nakupovat v elektronickch obchodech (e-commerce), komunikovat s ady (e-government), i vzdlvat se ( e-learning) apod. Pedn evropt opertoi, nap, UPC a Vivendi, takovto sluby v ad ppad ji nabzej.

Nevad, e zatm nedokeme odhadnout, jak aplikace a sluby budou v kabelovch stch nabzeny a vyuvny. U Internetu to tak dve nikdo nevdl. Hlavn je, e kabelov st jsou zde a jsou platformou, na kter lze dle stavt.

Jak to vid Evropa

Zem EU kladou v poslednch letech na irokopsmov sluby po kabelech velk draz. Dvod je zejm: pedpokldaj, e jejich dostupnost povede k tolik doucmu zven aktivit v podnikn, ke komunikaci mezi lidmi i mezi lidmi a ady, ke vzdlvn a zvyovn tzv. informan gramotnosti, a najdou vyuit v mnoha dalch oblastech.Usiluj proto, aby se irokopsmov sluby staly dobe dostupn, za rozumn ceny aby se neprohluboval, resp. vbec nevznikal pedl mezi tmi, kte si je mohou dovolit, a tmi kte ne. Tedy aby se efektivn eil problm tzv. digitln propasti (digital divide).

Unie pitom ji dve akcentovala dleitost informanch technologi a jejich splvn (konvergenci) se slubami telekomunikanmi. Konkrtnm projevem tohoto trendu se stalo slouen obor telekomunikac a informanch technologi (resp. informatiky) do jedinho spolenho oboru, ktermu se k elektronick komunikace.Unie pipravila nov regulan rmec tchto elektronickch komunikac, kter mus lensk zem zapracovat do svch nrodnch legislativ nejpozdji do ervence letonho roku.

R se tento zvazek tk tak, by s ponkud jinm asovm harmonogramem nov regulan rmec m bt zapracovn do naeho prvnho du nejpozdji k okamiku vstupu do EU. Proto ji dnes probhaj prce na novm zkonu o elektronickch komunikacch, kter nahrad stvajc telekomunikan zkon.

Ale s problmy. Ne nadarmo esk asociace kompetitivnch komunikac (AKK) se znepokojenm sleduje pomal tempo ppravy a varuje, e na prtahy se schvlenm zkona a na ppadn zpodn doplat pouze koncov zkaznci, kte stle nemohou vyuvat nap. levnou a pestrou nabdku irokopsmovch slueb po ADSL Internetu.. AKK vyzv odbornou veejnost, aby termn ppravy nvrhu zkona nepromarnila, k Z. Vanek, prezident AKK, kter vid problm pedevm v mal podpoe zkona samotnou odbornou veejnost, kter je znan rozttna a zabv se spe okrajovmi problmy.

eEurope a eEurope+

Dalm poinem EU bylo narsovn konkrtn trajektorie pro zajitn pstupu nejir veejnosti ke slubm elektronickch komunikac. Pro lensk zem tato trajektorie dostala ji v roce 1999 podobu iniciativy eEurope, koncipovanou s vhledem do konce roku 2002. Zamena byla jet na zkopsmov sluby a mj. poadovala zaveden lacinho, dostupnho a rychlho pstupu k Internetu.

R, coby kandidtsk zem, se tkala obdobn zamen koncepce eEurope+ (s vhledem do roku 2003). K tto iniciativ se R pihlsila, ale jeden ze stejnch cl eEurope+, kterm je vrazn zlevnn pstupu k Internetu, se celoplon nepodailo doshnout. Napklad vyten (dial-up) pstup k Internetu, kter je stle jet nejpouvanj variantou pstupu k Internetu pro domcnosti, se u ns dokonce zdrauje (z necelch 16 K za hodinu pipojen mimo piku v roce 1999, na 18 korun v souasn dob). Navc stle chyb monost vytenho pipojen s paulnm zpsobem zpoplatnn.

Trval pipojen k Internetu, navc s ist paulnm zpoplatnnm, s podstatn vymi rychlostmi ne u vytenho pipojen a v patin kvalit, tak u ns donedvna nabzely jen kabelov st. Akoliv ji poskytuj pipojen destkm tisc lid skuten masov een ADSL se objevuje teprve nyn. Zstv smutnou skutenost, e esk republika je v tomto ohledu tm posledn mezi lenskmi a kandidtskmi zemmi.


Vclav Barto
Autor je pedsedou kabelov sekce AKK a editelem spolenosti UPC R

Pt: eEurope 2005: zkladem je broadband a Jak je situace v R?