irokopsmov kabelov s se sice v Nmecku prosadila, avak z dvodu digitalizace televize se u zkaznk setkv s jistmi problmy nepznivho pijet. Jak bude dal vvoj kabelov st a systmu DVB-C?


Ve zaalo potkem 80-tch let pilotnmi projekty kabelov st. Idea tehdej spolkov vldy bylo celoplon pokryt signlem z kabelov ppojky irokopsmov kabelov st (st BK) a s vyuitm monopolu spolenosti Deutsche Bundespost Telekom. Protoe byla obava ze zvislosti na sttnm podniku, dolo v tto oblasti k rozvoji podnikn. Kompromisnm eenm bylo vytvoen definovanho ppojnho msta, toti domovnho pedvacho msta (zn. HP). st st, kter le ped tmto mstem je oznaovna jako rove st 3 (zn. NE 3). Po domovnm pedvacm mst HP nsleduje rove st 4 (zn. NE 4), co je obvykle realizovan jako domovn rozvodn zazen (zn. HVtA). Zatmco pro rove st NE 3 mla spolenost Deutsche Bundespost Telekom oprvnn, na rovni st NA 4 spolenost mla monost provdt odbornou innost na objednvku vlastnka nemovitosti.


Obr. 1 - Koncept irokopsmov st - S NE 3 je propojen s hlavn stanic a domovnmi pedvacmi msty v jednotlivch domech. S NA 4 v kadm dom je napojena v tomto pedvacm mst a je tvoena rozvody k astnickm zsuvkm. Televizn pijma v domcnosti uivatele je pipojen na tuto zsuvku


Popis k obr:
Kopfstation ...... hlavn stanice
Anschlussleitung beim Teilnehmer ..... pipojen astnka
Hausbergabepunkt (HP) ............ domovn pedvac msto
Anschlussdose beim Teilnehmer .... astnick zsuvka


Toto rozvren na provozovatele st NE 3 a provozovatele NE 4 vedlo k situaci, e provozovatel st NE 3 neml (jako odbratel) dn pm vztah k astnkm pipojenm na s NE 4, nbr jako zkaznk ml zkuenosti pouze s domovnm pedvacm mstem.


Deregulace vytvo konkurenci

Dleitm meznkem v oblasti irokopsmov kabelov st bylo zavdn telekomunikanho zkona (zn. TKG) a liberalizace telekomunikanho trhu. Tzn. deregulace s clem umonit a podporovat podnikn v tto oblasti. Proto se evropsk komise v Bruselu obrtila na spolenost Deutsche Bundespost Telekom, (kter se mezitm zmnila privtn na Deutsche Telekom AG) s vzvou, aby bylo provedeno oddlen spolenosti od irokopsmov kabelov st. Dvodem bylo to, e spolenost v tto irokopsmov kabelov sti a i v pevn telefonn sti ovldla trh.

Poadovan restrikce tohoto dvojho monopolu se provedla prostednictvm zaloen dceinn spolenosti Kabel Nmecko s r. o. (s podlem 100 %) a pidruenho vylenn tzv. regionlnch spolenost ve spolkovch zemch. Vznikla tak nap. spolenost Kabel Severn Porn Vestflsko s r. o. (Kabel NRW GmbH) novho provozovatele pro irokopsmovou kabelovou s v Severnm Porn Vestflsku. Proto se na technickm stavu irokopsmov kabelov st vbec nic nezmnilo. Krom toho bude asem zejm, e dky zaloen dceinn spolenosti snad nastalo vlastn omezen vlivu spolenosti Deutsche Telekom AG podle prva (tj. de jure), nadle vak bylo mon faktick zasahovn do operativnch zleitosti (tzn. de facto).

Dosavadn rozvodn s pro televizi a rozhlas musela bt pebudovna na multimediln s s interaktivnmi aplikacemi. Proto se hledal sponzor, kter by jako vtinov spolenk ml urovat financovn vstavby a podnikn. Z tohoto obdob pochz pojem trojnsobnho vyuit. Tm je mnn troj zpsob pro nov vyuit nynj st, toti programy a sluby (tak interaktivn), telefonn sluby v kabelov sti a pstup k internetu.


Obr. 2 - Princip trojnsobnho vyuit - Do irokopsmov kabelov st vstupuj ti zdroje signlu: internet, telekomunikan s a satelitn a terestrick signl. Pota, televizor, telefonn pstroj jsou u zkaznka vstupn jednotky, kter me mt pipojen na astnickou pipojovac jednotku (tato jednotka je pro uivatele jakmsi ppojnm mstem v sti.

Popis k obr.:
BK-Netz ....... irokopsmov kabelov s
Rundfunknetze (Satellit, Terrestrik) ... s se satelitnm a terestrickm pjmem
TKNetze ....telekomunikan s
Teilnehmer-Anschlusseinheit .. astnick pipojovac jednotka


Snaha o prodej kabelov st byla a do konce roku 2002 bezvsledn. Z novch provozovatel se dokala pznivho pijet pouze firma ish (pro Severn Porn-Vestflsko a pro Bdensko Wrtembersko) a firma iesy (pro Hesensko). Vtinov podl spolenosti Liberty Media ve zbvajcch spolkovch zemch nebyl schvlen spolkovm adem pro hospodskou sout, protoe tento investor si chtl nejprve rozdlit pouze programy a sluby. Telefonn sluby v kabelov sti a pstup k internetu investor bude chtt pouze v ppad zjmu o tyto sluby.

S tmto konceptem pebudovn st nepotalo, uvaovalo se pouze s rozenm vyuit techniky na kmitotech od 450 MHz do 510 MHz. Tyto kmitoty jsou v sti psma hyperband, dky tmto kmitotm je mon zvit poet kanl. U tchto kmitot dochz (u dosud pouvanch zesilova v sti) se zvyujc se frekvenc k zvislosti na sklonu kivky zeslen a tedy zhoren kvalit penosu.


Obr. 3 - Vyuit penosov kapacity do kmitotu 510 MHz - Pro kabelovou s se pedpokldal zesilova, kter pracuje v rozmez kmitot 111 a 446 MHz. Protoe jeho mezn kmitoet je 450 MHz, v rozmez nov vyuvanch kmitot od 450 MHz do 510 MHz bude mt zhorenou kvalitu penosu.

Popis k obr:
Kanle .... kanly
Hyperbandflanke ......sestupn oblast kivky (v sti psma) hyperbandu
obere Grenzfrequenz des Verstrkers.....horn mezn kmitoet zesilovae


Firmy ish a iesy se odvily pebudovat sv st kabelov televize. Vsledek vak nebyl dobr, nebo jen velmi mlo uivatel telefonnch slueb (kabelov telefonie) nebo pstupu k internetu v kabelov sti by si nap. chtlo piplatit navc. O tom, e by tato sluba mohla bt pzniv pijata nen mon nic ci, nebo sluba nebyla nabdnuta veobecn nebo pouze v zkladn form. Jako zsadn problm v marketingu se jev oddlen st NA 3 a NA 4.


Pokraovn pt

Zdroj: rfe . 5/2003, s. 37 a 39, peloil Petr Miklk, voln upraveno a zkrceno